První veřejné promítání ze svého kinematografu uspořádali bratři Louis a August Lumièrové 28. prosince 1895 v kavárně Grand Café na Boulevard des Capucines v Paříži. Prakticky už od té doby začalo být zvykem, že se film při uvedení v kinech neobešel bez plakátu. Autor Ian Haydn Smith u každé kapitoly vždycky několik zásadních plakátů uvede a ve stručnosti rozebere, přičemž tuhle svoji knihu pojal spíše jako průřez historií kinematografie, přestože se dějinám filmu věnoval už v této svojí monografii, kterou bychom si tím pádem mohli časem taky přiblížit, neboť jeho znalosti jsou na opravdu skvělé úrovni. Od těchto Filmových plakátů se proto lze odtrhnout jenom velmi složitě.

Probereme všechny směry a žánry (kromě porna) – expresionismus, muzikály, horory, gangsterky, westerny (ty s přízviskem ‚spaghetti‘ by bývaly nepochybně zasloužily samostatnou kapitolku), propagandistické válečné filmy, italský neorealismus, japonský film, sci-fi, historické eposy, blaxploitation filmy, špionážní filmy, francouzskou novou vlnu, americké nezávislé filmy, … Povídání o každé dekádě zakončují „Plakáty desetiletí“. Například u 50. let dojde na Někdo to rád horké, Ben Hura, Sunset Blvd., Silnější než život či Dvanáct rozhněvaných mužů. Zároveň se strůjce tohoto dílka zaměřuje na významné osobnosti z řad filmařů (mj. D. W. Griffith, Fritz Lang, Marlene Dietrich a Josef von Sternberg, Stanley Kubrick, Clint Eastwood, Jane Fonda, Spike Lee, Steven Spielberg, …). Pochopitelně dojde i na významné výtvarníky a autory plakátů – např. Bill Gold (Casablanca), Saul Bass (Na sever severozápadní linkou), Stephen Frankfurt (Emmanuelle), Richard Amsel (Dobyvatelé ztracené archy), Bob Peak (Superman), avšak o mimořádně nápadité se samozřejmě postarali i jiní.

Chronologicky postupuje taky Marta Sylvestrová v případě českých plakátů. Evidentně se rovněž pustila do poctivé přípravy. Vybrala řadu zajímavých plakátů, z nichž některé jsou poměrně vzácné. Představuje je spíše v obecném kontextu doby, než že by chtěla jednotlivé ve stručnosti popisovat. Nevynechá ovšem důležitá jména (Aleš Najbrt, Zdeněk Ziegler, Vratislav Hlavatý) a občas přidá nějakou tu zajímavost. Jako v případě Jiřího Brdečky, který se zasloužil o to, aby byly do českých kin uvedeny inovativní počiny Občan Kane a Ani stín podezření. Dotkne se i počátků české kinematografie, které jsou spojené s Janem Kříženeckým, Josefem Švábem-Malostranským nebo Viktorem Ponrepem, jenž otevřel 15. září 1907 v Praze v Karlově ulici v domě U Modré štiky první stálý biograf v Čechách.

 










 

Dá se napsat, že této monografii můžeme vytknout akorát to, že popisky u plakátů se občas objevují i v samotném textu. Nicméně důležité mezníky z daného období stejně nezastíní. Také zamrzí, že v jinak velice dobrém a téměř bezchybném českém překladu přeci jen neponechal jeho autor původní názvy zahraničních filmů, protože ty by pro úplnost nikdy chybět neměly. Kór když u těch méně známých buď přetisknutý plakát, nebo i shrnutí příběhu do jedné jediné věty vcelku spolehlivě navnadí k tomu, abychom je zkoukli a zjistili si o nich více informací. Ian Hayden Smith se pokusí odhadnout budoucnost filmového plakátu, který ani při té současné digitální záplavě rozhodně neztrácí na svém významu a na své důležitosti. O tom svědčí i skutečnost, že někteří sběratelé jsou schopní za určitý plakát (např. za originál k filmu Metropolis) zaplatit nemalý peníz.

Filmové plakáty – Dějiny jednoho média je kniha, o které v podstatě není nutné se nijak zevrubněji rozepisovat. Ano, něco by v ní možná ještě šlo vylepšit, ale to nic nemění na tom, že by neměla chybět v knihovně velkých filmových příznivců a příznivkyň. Stejně jako třeba Kronika sci-fi, Mraky nad Barrandovem, Krev, slzy a sperma, Pulp Fiction, Nejslavnější filmy, které nikdy neuvidíte, Clint – Retrospektiva, Paul Verhoeven a jeho filmy, Deník tvrdohlavého režiséra, Rejža Vorel, Springfieldské tajemství. U Filmových plakátů – Dějin jednoho média nepochybně můžeme odsouhlasit, co jest uvedeno na zadní straně: „Je to zábavná, poučná a strhující cesta po kinematografii, umění a obchodu, který láká miliony diváků do pokladen kin.“

FOTO: FDb.cz, cinema.de, slovart.cz