FDb.cz - Filmová databáze online

Nespokojenost s výsledkem a velké přetáčky, které vedou jen k nevýraznosti filmu, není fenoménem pouze současné doby. Tento hudební romantický film z roku 1946 je toho důkazem. Šéf filmového studia byl údajně značně nespokojen s původními záběry a nařídil přetáčky, což vedlo k poměrně náročnému střihu. Ve finále bylo nakonec vystřiženo kolem třiceti minut z původní stopáže. V kinech si sice film nevedl špatně, ale kritika se na něm pořádně vyřádila. A to tak intenzivně, že i představitelka hlavní role Maureen OʼHara prohlásila tento snímek za svůj nejhorší, jaký kdy natočila, čímž kritikům ještě více dodala na energii. V té době byly hudební filmy velmi populární, takže jich vznikalo poměrně hodně, a předčít jeden druhého v zájmu filmových diváků bylo dost složité. To možná vysvětluje i reakci šéfa filmového studia. Příběh je tedy plný dobové hudby a písní s jistou romantickou linkou, zachycující proměnu ošklivého kačátka ve výraznou dámu společnosti, kterou začal od prvního spatření obletovat zejména největší kritik jejího původního vzhledu. Z dnešního pohledu nemusí být film zase až tak špatný, pokud se nesrovnává s daleko lepšími díly. V opačném případě nejde o kritikou uznávané dílo, ale jen o obyčejný hudební filmový produkt své doby. P.S. Pro nás je zajímavostí, že lze ve scéně večírku zahlédnout v komparzu hostů Lexe Barkera.

Filmový příběh dle skutečné události o odbojářce Lucii Aubrac byl sice připraven k distribuci již v roce 1991, ale do kin se dostal až v roce 1993, a to pravděpodobně jen proto, že tento historický žánr byl údajně považován za nemoderní, což způsobilo distribuční problémy a ztížilo uvedení filmu do kin. V roce 1997 pak bylo navíc uvedeno nové filmové zpracování s jednoduchým názvem „Lucie Aubrac“ (1997), které mělo navíc daleko větší publicitu, čímž starší snímek zastínilo úplně. Avšak těžko říci, jak tomu bylo ve skutečnosti. Scénář tohoto staršího filmového zpracování je poměrně jednoduchý a postrádá jakoukoli výraznější dramatizaci, což může způsobit, že film příliš nezaujme. Dějová linka je přímočará, až naivní, takže člověk nabývá dojmu, že o této významné historické události nebylo příliš mnoho informací. Navíc rozsáhlá negativní kritika měla nepopiratelný dopad na komerční úspěch filmu. Kiny prošel bez zájmu. A právě z této zkušenosti vzniká idea, že filmoví tvůrci později zareagovali a natočili mnohem obsáhlejší, výpravnější, dramatičtější a romanticky laděný příběh o Lucii Aubrac a jejím manželovi. Tento původní snímek tak postupem času zapadl do zapomnění, a jestli oprávněně či nikoliv – to už je na posouzení každého diváka.

Nemám slov pro tuto nádheru. Viděla jsem po mnoha letech znovu v tichém úžasu nad Benátkami, hudbou, krásou obou postav, Adagiem pro hoboj a housle Marcelliho...jen ten Musante už to nevidí...