FDb.cz - Filmová databáze online

Tak jo. Takhle přisprostlý film jsem opravdu nečekala. A nezachránilo to ani "hvězdné" obsazení.

Škoda že nejde udělat 0 hvězdiček! Byla jsem na tomhle filmu a bylo mi na zvracení a bylo napsáno 12+ ale když ja film viděla tak bych to doporučila 18+ protože nebyli tam uplne dětské scény

Snímek vznikl pod hlavičkou studia Republic Pictures, které bylo známé především produkcí nízkorozpočtových titulů natáčených převážně v ateliérech. Tentokrát však filmaři díky samotnému námětu získali výraznou podporu amerického Ministerstva obrany i letectva, což se na výsledku znatelně podepsalo. Kamera tak mohla zachytit skutečné vojenské letouny, autentické prostředí i postupy letecké zdravotnické evakuace. Film navíc využívá dobové archivní záběry z korejské války, které mu dodávají místy až dokumentární autenticitu. Scenárista Alan Le May vycházel ze skutečných zážitků kapitánky Lillian Kinkela-Keil. Ta se během natáčení ujala role odborné poradkyně, aby zachycené události i každodenní práce armádních zdravotních sester působily co nejvěrohodněji. Vlastenecký tón proto nepřekvapí. Mnohem důležitější však je, že film vzdává poctu ženám, které při leteckých evakuacích doprovázely raněné vojáky z korejských bojišť. Do té doby zůstávala jejich služba ve válečných filmech spíše na okraji zájmu. Přes všechny autentické kvality ale snímek naráží na svou nejslabší stránku. Neustále jej přibrzďují melodramatická klišé a předvídatelná romantická zápletka. Výsledkem je spíše romantické drama zasazené do válečných kulis než syrový válečný film. Samotný závěr pak působí téměř jako dobová agitka, která se svým poselstvím, právě na svou dobu, překvapivě odchyluje od tehdejšího amerického ideálu ženy coby hospodyně. Dnes snímek ocení především náročnější filmoví fanoušci a snad i zájemci o historii korejské války či vývoj válečné kinematografie. Pro běžného diváka už bude jeho tempo i styl vyprávění nejspíš příliš zastaralé.