FDb.cz - Filmová databáze online

Náhlé přijetí rodičovské odpovědnosti a zrychlený morální zrod mladého člověka. Přesně o tom vypráví uhrančivý příběh dospívání partnerského páru, jehož aktéři jsou charakterově jako noc a den. Díky tomuto kontrastu film nabízí dvě zásadně odlišné optiky, jak se postavit k situaci, která bez varování obrátí život naruby. Ačkoliv snímek vznikal v kulisách 80. let, ze své výpovědní hodnoty neztratil vůbec nic. Téma nechtěného těhotenství a předčasné dospělosti je totiž univerzální a bezvýhradně poplatné jakékoliv době. Sledujeme tu život v jeho ryzí podobě. Bez jakýchkoliv příkras, laciného idealizování nebo přehnaného patosu. K porovnání se nabízí dřívější snímek „Dva muži hlásí příchod“ (1975) s podobným námětem. Režisér Karel Smyczek se však od konceptu Václava Vorlíčka citelně odlišil. Vsadil na jemný důraz poetiky, která ději nejen ničím neškodí, ale naopak mu dodává podmanivou atmosféru a nečekanou hloubku. Velkou poklonu zasluhuje především scénář. Drží se hlavní myšlenky a netříští pozornost zbytečně rušivými odbočkami. Vše pak podtrhují profesionální výkony hereckých představitelů. Svým postavám vdechli věrohodné rozměry, díky kterým má divák nad čím přemýšlet ještě dlouho po závěrečných titulcích.

Ještě než okouzlující Nataša Gollová pobláznila národ v komedii „Eva tropí hlouposti“ (1939), měla na stříbrném plátně svou neméně roztržitou předchůdkyni. Byla jí divoká Vlasta, dcera pražského majitele vinic, v podání tehdy začínající Nancy Rubensové. Pikantní zákulisní perličkou zůstává, že tuto roli měla původně ztvárnit Lída Baarová. Ta však přednostně pláchla za filmovou kariérou do Německa. Snímek si na nic nehraje a netváří se jako převratné umělecké dílo. Exceluje však jako čistokrevná, nenáročná prázdninová oddychovka, která pohladí jemným humorem a lehkostí. Zápletka je na svou dobu zpracována s nebývalým šarmem a známé herecké osobnosti dodaly svým postavám neuvěřitelně svěží až ikonický náboj. Takže nic než ideální filmová klasika pro letní pohodu a romantické vzpomínání na časy dávno minulé!

Poválečná kinematografie se k citlivým tématům stavěla opatrně, avšak tento snímek se do jednoho z nejvýbušnějších vrhnul po hlavě. Odsun německého obyvatelstva a následné osidlování českého pohraničí dodnes jitří emoce. Film sice nezapře svou dobu a lehký ideologický nádech v podobě sázky na neotřesitelnou lidovou jednotu, sousedskou svépomoc a budovatelskou naději přesto ale kupodivu neztrácí kouzlo. Dějově jsou rozdané karty jasné. Uvědomělí novousedlíci toužící po klidném domově vs. pašeráci a diverzanti číhající v hustých hvozdech. Režijní otěže však pevně třímal legendární Jiří Krejčík. Právě díky jeho nekompromisnímu řemeslu a práci s atmosférou film dodnes funguje jako strhující a vizuálně uhrančivá sonda do doby, kdy se rozbitá společnost jen těžko vracela k normálu. Současný divák by možná ocenil dravější scénář bez dohledu tehdejší cenzury, nicméně v mantinelech své éry jde i tak o skvěle uchopený a poctivě natočený filmový klenot, který si stále drží svou sílu.