Jsou filmy, na které se prostě nesahá. Kdyby někdo chtěl stvořit novou verzi zmíněného Forresta Gumpa nebo Vykoupení z věznice Shawshank (rovněž podle předlohy), nejenže by se dočkal od fandů a fanynek řady ostrých hejtů, zároveň by byl předem odsouzený ke komerčnímu nezdaru. A to s největší pravděpodobností i tehdy, když by se její tvůrci vydali docela jinou cestou než ti, kteří jsou zodpovědní za věhlasný první film. Jistě, najdou se výjimky, kdy obecně platí, že se jak originál, tak i novější verze těší velké divácké přízni (např. Mzda strachu), ovšem ty by se daly spočítat na prstech jedné ruky. A zcela určitě to nebude případ nové Vrány, přestože není úplně zbytečná.

Režisér Alex Proyas, zodpovědný za tento třicet roků starý skvost (recenze), který kvůli smrti představitele titulního hrdiny zůstane navždy obklopený rouškou jistého znepokojení nebo snad dokonce prokletí (mimochodem smrt se nevyhla ani této novince, jejíž premiéry se nedožil producent Edward R. Pressman, shodou okolností podepsaný i pod první Vránou), se nechal slyšet, že se na letošní film z úcty, jakou chová k odkazu Brandona Lee, určitě nikdy nebude chtít podívat a že celý snímek vidí jen jako snahu tvůrců o žádaný komerční úspěch … Faktem zůstává, že jeho Vrána se dočkala těchto tří sequelů. Každopádně, autor původního komiksu James O’Barr správně říká, že nejde o remake, nýbrž o novou adaptaci jeho předlohy. Jakožto Eric Draven se teď představuje Bill Skarsgård a je znát, že tuhle úlohu ztvárňuje s respektem a svým projevem zaujme dokonce víc, než když se v To a To: Kapitole 2 představil coby Pennywise.

České diváky a divačky samozřejmě potěší pražské lokace jako Rudolfinum, ovšem gothická stránka tentokrát není na pořadu dne, resp. noci. Z vizuálního úhlu pohledu je film velice sterilní, nepostrádá zpomalovačky a vůbec nezapře, že režisér Rupert Sanders (Sněhurka a lovec, Ghost in the Shell) má drahně zkušeností z reklamního prostředí. Prostor, kde se střetávají světy mrtvých a živých vypadá jako vlakové nádraží a „bydlí“ tady někdo, kdo hlavnímu hrdinovi poradí, že může dojít klidu pouze tehdy, když sejme všechny, co mají co do činění se smrtí jeho přítelkyně Shelly i s jeho vlastní. Nejhlavnější viník se jmenuje Vincent Roeg, který by se patrně vyžíval v jiné formě zla, kdyby nemusel doručovat nevinné duše, aby se sám vyhnul věčnému zatracení. Dodejme snad to, že se nepochybně vyplatí nenechat si od něj nic šeptat do ucha.

 










 

Slavný počin z roku 1994 rozprostírá svoje kvality díky režijní vizi Alexe Proyase napříč několika složkami. Rupert Sanders potřeboval především opravdu hrozivého záporáka, jaký by byl v něčem odlišný od jiných záporáků a jehož terminování by přineslo ten zasloužený a vytoužený pocit katarze, který se takhle nedostavuje. Danny Huston v záporné roli sice logicky nehraje špatně, což u herce jeho formátu ani nejde, ale ze záporných figur vlastně nejvíc vyčnívá ani ne ta, jakou ztvárňuje Jan Budař (jen cameo) či Karel Dobrý, nýbrž Marion v podání Laury Birn, jelikož u ní můžeme číst kupříkladu tu další vrstvu, že se téměř jistě nestala záporačkou z vlastní vůle. Zároveň nám je pochopitelně jasné, že se tvůrci neodvážili odklonit od původního komiksu, potažmo tedy od tohoto titulu natolik, aby nám dodali šokující ukázku toho, kterak hlavní hrdina svou touhu po pomstě a vykoupení nedotáhne do zdárného konce, tedy navždycky bude poznávat jen utrpení a spočine mezi démony samotného pekla.

Vrána je film se silným a nadčasovým tématem, který rovněž staví do popředí brutální a pořád velmi realistické násilí, které jakoby režisér chtěl povýšit na umění rovné toho v probíhající opeře. Zároveň nelze nezmínit, že se ani tentokrát vedle představitele Erica neobjevuje herečka zvučného jména. Minule Shelly ztvárnila Sofia Shinas, tentokrát vypadá jako FKA twigs, což jest v první řadě zpěvačka, ale svým hereckým projevem vlastně příjemně překvapila. Lásku jí i Billu Skarsgårdovi věříme, leč rozhodně jsme je měli sledovat i v dalších situacích, které by ji prohlubovaly (čímž nemyslím jen milostné scény), včetně posmrtného setkání v samotném finále. Bylo by zajímavé poznat úhel pohledu těch diváků a divaček, kteří tento film zhlédnou, aniž by kdy viděli tento původní. Tohle nové moderní zpracování sice plyne v rychlém tempu, tudíž pocitově působí, že má kratší stopáž než těch 111 minut, ale jinak nepřekvapivě za tímto legendárním zaostává.

P. S.: James O’Barr byl v roce 2022 v Praze na Comic-Conu. Měl jsem s ním domluvený rozhovor, ale po jednom předchozím, kde se dočkal nevhodných otázek, všechny další zrušil. Akorát kolem mě po konci toho nedobrého rozhovoru nazlobeně prošel.

P. P. S.: Minimálně jedna známá replika z minula bude zopakována, „Can’t rain all the time“ však nezazní, ač se to v jeden moment přímo nabízelo.

P. P. P. S.: Kdo bude chtít novou Vránu vidět, ten by měl ideálně vyrazit do kina IMAX.

FOTO: Vertical Entertainment