Nutno ovšem dodat, že mu několikrát o život skutečně šlo. To proto, že byl spolu se Zdeňkem Srstkou, Karlem Engelem či Jaroslavem Tomsou průkopníkem filmového kaskadérství u nás. Zaskakoval kupříkladu za Radoslava Brzobohatého, spolupracoval s Václavem Vorlíčkem, zranil se při natáčení projektu Na západní frontě klid a má svůj podíl i na vzniku válečného dramatu Most u Remagenu, na kterém byl koordinátorem proslulý Hal Needham (mimo jiné inspiroval postavu Cliffa Bootha v Tenkrát v Hollywoodu) a který se natáčel v osmašedesátém během okupace, čehož kvůli přítomnosti amerických tanků pro potřeby natáčení bolševická chátra využila k ubožácké lživé propagandě o kontrarevoluci a nutnosti zasáhnout.

Tato kniha sestává z cca 14 kapitol, které se dále štěpí na podkapitolky, které povětšinou nejsou dlouhé, ale kupříkladu i ve třech odstavcích jest k tématu řečeno všechno podstatné, přičemž v závěru zpravidla dochází na pozoruhodnou, do jisté míry shrnující pointu. Pro lepší představu bylo zahrnuto také několik vtipných ilustrací. Taky bude vysvětlen pojem „kachní běh“, avšak nikoli ty z judistické terminologie, neboť právě tomuto sportu se Petr Jákl starší začal se svým bratrem brzy věnovat, potkal díky němu svoji manželku, dostal se díky němu na olympiádu, ovšem kvůli prohnilosti vládnoucího režimu nikoli v roce 1964 do Tokia, nýbrž až do Mnichova o osm roků později, jelikož tehdy se sporty na OH střídaly. Judu, jak zdůrazňuje, nepřekvapivě vděčí za mnohé, ač jej párkrát dostalo do složitější situace.

Třeba když musel vypomoct coby volavka s násilníkem, co v noci přepadával ženy. Nebo když si myslel, že týpci kradou auto, které ve skutečnosti bylo jejich. Nebo když mu přísahal krevní mstu gang, kterých v 50. letech bylo víc. O jednom takovém vypráví vynikající Probuzení s Janou Brejchovou. Když už zmiňuju konkrétní dekádu, určitě by bývalo bylo dobré uvádět častěji vročení. Někdy se dá odhadnout (např. v souvislosti s dětmi Petrem a Alenou), jindy spíše jen tušit. Každopádně ona krevní msta gangu evidentně zanechala stopu, neboť právě o ní by měl pojednávat chystaný film Nemesis, který – stejně jako tuto knihu – napsal právě s dcerou Alenou.

 










 

Po těch klíčových listopadových dnech roku 1989 se stal spolu s dalšími kolegy bodyguardem Václava Havla, což je další z řady mimořádných událostí, do kterých se během svého života dostal. K takovým dále můžeme zařadit třeba natáčení kultovní komedie Jáchyme, hoď ho do stroje, žánrové Cesty peklem, válečného dramatu Stalingrad či filmu Oáza v Turkmenistánu, přičemž zamrzí, že své kaskadérské činnosti nevěnuje větší počet stránek, kór když pracoval cca na třech stovkách projektů, při jejichž natáčení musel zažít vpravdě nevšední příhody, které se v některých případech nepřekvapivě neobešly bez zranění. Ovšem vedle profesních historek přidá i ty z osobního života, u kterých se nezřídka těžko bráníme smíchu. A to jich s největší pravděpodobností ještě dost vynechal. Australská rvačka s klokanem naštěstí nechybí.

V kimonu až do hrobu je kniha, jaká patří k těm, u kterých můžeme být rádi, že vznikly, protože mapuje skutečně neobyčejný život sportovce a kaskadéra, kterému byla vždycky vlastní fair play, a proto odolal i všem bolševickým přesvědčovacím pokusům, aby vstoupil do strany. Minulý režim tedy i v tomto směru přečkal s čistým štítem, za což tuplem zasluhuje obrovské uznání, které by v žádném případě nemělo zůstat bez povšimnutí. Je skvělé, že se i po osmdesátce hodlá pustit do dalšího filmu, který bychom si rozhodně neměli nechat ujít, protože lze předpokládat, že se oproti většině ostatních současných českých bijáků vydá jiným, netuctovým směrem. 

P. S.: Od stejného vydavatelství je stále k dispozici i TATO KNIHA o natáčení filmu Jan Žižka.


FOTO: JBJ FILM, ceskatelevize.cz, Bohemica Books