„Jsme rádi, že i v letošním roce můžeme nabídnout výběr úspěšných ukrajinských filmů včetně několika velmi aktuálních novinek. Navzdory okolnostem se daří ukrajinským filmařům získávat zahraniční koproducenty, bez nichž by nové filmy nemohly vzniknout, a také vyslat svá díla na prestižní mezinárodní festivaly,“ říká dramaturgyně festivalu a ukrajinistika Lenka Víchová. Samotné zahájení se uskuteční v kině Lucerna, přičemž promítnut bude snímek režisérky Iryny Cilyk Já a Felix, který je citlivým portrétem vztahu dospívajícího chlapce Tymofije a vysloužilého vojáka Felixe. Příběh odehrávající se v devadesátých létech minulého století nabídne nejen mimořádný pohled na bouřlivé období ukrajinské historie, ale zároveň notnou dávku humoru.
foto z filmu Miluješ mě?
Do devadesátých let minulého století, kdy došlo k rozpadu Sovětského svazu a kdy první generace nezávislé Ukrajiny stála před velkou morální výzvou jak přežít a neztratit důstojnost, je vsazen i příběh dospívající dívky Kiry nazvaný Miluješ mě?. Válečné drama Kyborgové vrátí diváky do roku 2014, kdy ukrajinští vojáci dlouhých 242 dní bojovali o letiště v Doněcku. Bojové scény i kulisy zničeného letiště posloužily tvůrcům jako platforma pro diskusi o tom, za jakou Ukrajinu každý z jejích obránců bojuje. Cesta domů (shoda názvů čistě náhodná) je dalším z hraných titulů, jaké připomínají invazi započatou 24. února 2022. Krymský Tatar Nazim, který se po anexi Krymu rozhodl odejít jako dobrovolník do armády, padne. Jeho otec přijíždí do Kyjeva, aby odvezl jeho ostatky na domácí poloostrov, kde jej chce pohřbít podle muslimských zvyků. Cesta domů citlivě připomíná to, že rusko-ukrajinská válka není etnickým, ale civilizačním konfliktem, a že Ukrajina je území, které je jediným domovem jak pro ukrajinský, tak i pro krymsko-tatarský národ.
Neotřelá tragikomedie Vulkán se také věnuje válce, ovšem nepostrádá komediální momenty. Lukas pracuje jako tlumočník a řidič pro monitoringovou misi OBSE, kterou doprovází na hranice s okupovaným Krymem. No, a v jednu chvíli ztratí nejen telefonní signál, ale také auto s celou posádkou … Snímek Carol of the Bells připomíná osudy ukrajinských, židovských a polských rodin z města Stanislaliv (dnešní Ivano-Frankivsk) na západní Ukrajině, které pocítily ve 30. a 40. letech 20. století stejný útlak jak od Třetí říše, tak od SSSR.
foto z filmu Domácí zápas
Na festivalu Týden ukrajinského filmu mají silné zastoupení také nejaktuálnější dokumentární snímky, které získaly mezinárodní ohlas. Film Alisy Kovalenko Nevyhasneme, který měl v letošním roce světovou premiéru na Berlinale, nabízí příběh pětice teenagerů, kteří stojí před životní volbou výběru dalšího vzdělání. Sní o odchodu z válečné zóny a poznávání světa, jemuž nevládnou svištící střely. Přehlídka nabídne i starší dílko téže režisérky, jaké nese název Domácí zápas a jaké nechává nahlédnout do života mladé Aliny, jež sama vychovává dva mladší sourozence a jediným únikem od každodenní reality je pro ni fotbal a touha po profesionální fotbalové kariéře.
Počin Plaj. Horská stezka zase nahlíží do života rodiny žijící uprostřed ukrajinských Karpat, kterou poznamenala válka stejně ničivě jako desetitisíce dalších ukrajinských rodin. Roman Ľubyj vytvořil originální dokumentární koláž Železní motýli, ve které rekonstruuje sestřelení letadla mířícího z Amsterdamu do Kuala Lumpuru nad územím Ukrajiny v červenci 2014, kdy všech 298 pasažérů na palubě zahynulo. Dokument Ukrajina: Utéct nebo zůstat má španělské tvůrce, kteří bez obalu ukazují dopad bolševické invaze, kdy se ukrajinští občané a především občanky museli rozhodnout, jestli ze své domoviny odejít, nebo v ní zůstat.
VÍCE INFORMACÍ JE K DISPOZICI NA OFICIÁLNÍCH TÝDNE UKRAJINSKÉHO FILMU
nebo
NA STRÁNKÁCH KINA ATLAS
FOTO: kinoatlas.cz