Ještě předtím, než se na scéně objevili Muži v černém, než bylo nutné zopakovat pětkrát před zrcadlem jméno Candyman, a než se Peter Jackson pustil do Přízraků, ukázali Adamsova rodina a Krotitelé duchů Timu Burtonovi, že koncept hororové komedie s příšerami může stoprocentně fungovat. Beetlejuice, resp. Betelgeuse, je záludný duch se snadno rozpoznatelným hlasem, kterému není radno důvěřovat, natož si k němu jít pro pomoc. Je totiž pravděpodobné, že bude vyžadovat nějakou protislužbičku. Své o tom ví Lydia Deetzová, která se s ním setkala v dospívajícím věku a teď v dospělosti, když už má sama dceru Astrid, si musí tuplem dávat pozor, aby se ona nebo ta druhá členka její rodiny nedostaly do nesnází. Beetlejuice ovšem není jediný, kdo může nachystat svízelnou situaci!

Původní Beetlejuice pro některé, včetně mě, trochu zapadnul, jelikož Tim Burton ve druhé polovině osmdesátek a z kraje devadesátek pro ně obrátil pozornost na dva Batmany a samozřejmě na kultovního Střihorukého Edwarda. Oproti hollywoodským zvyklostem nám nebudou ty základní informace z jedničky v rámci sumarizace připomenuty, což představuje hrubou chybu, když vyrábíte pokračování projektu, co měl premiéru před šestatřiceti rokama. Přitom prostor se na to rozhodně nabízel. Nicméně tvůrci spoléhají na to, že si oddaní příznivci a skalní příznivkyně originálu, dnes tedy vesměs dávno dospělí lidé, cestu do kina najdou znovu. Stále táhne i jméno režiséra Tima Burtona, jehož osobitý rukopis už se však nesetkává s takovou zaručenou kvalitou, jako tomu bývalo v předminulé, předpředminulé a předpředpředminulé dekádě.

V roce 2024 uběhlo dvanáct roků od poslední spolupráce Tima Burtona s Johnnym Deppem. A chce se napsat, že pomalu nastává doba, aby se zrodila další, i kdyby měl představitel Střihorukého Edwarda, Eda Wooda, Ichaboda Cranea, Willyho Wonky, Klouboučníka, Sweeneyho Todda a Barnabase Collinse ztvárnit jenom nějakou vedlejší roli. Taky v Beetlejuice Beetlejuice by se pro něj rozhodně našla, ačkoli by to vzhledem ke skutečné společné minulosti s Winonou Ryder nemuselo úplně dělat dobrotu. Zmíněná herečka každopádně hraje výborně a z toho trojlístku, který dál tvoří Jenna Ortega (Wednesday) a Catherine O’Hara (Beetlejuice, Sám doma), svým projevem baví nejvíc, přestože i zbylé dvě musí řešit nepříjemnosti, které je přinutí dělat nežádoucí skutky.

 










 

V úvodní hodině film svým pomalým tempem a nepříliš záživnými událostmi připomíná z Burtonovy tvorby telenovelní Temné stíny. Pak se dočkáme několika pasáží, které jsou vysoce poutavé, jelikož postavy samy o sobě nejsou nezajímavé, třebaže je ve 3. dekádě 21. století už nemůžeme považovat za vyloženě originální. Ale vpravdě magické momenty, tolik typické pro režisérovu tvorbu, se tady bohužel nevyskytují vůbec. Zato se dočkáme nějakého toho lehce infantilně-absurdního vtípku, případně nevkusného gagu. A opomenout nesmíme frankensteinovskou Delores, kterou nehraje Eva Green, nýbrž Monica Bellucci, jelikož s ní režisér chodí. Vzhledem k charakteru její postavy se vlastně jedná o příjemnou reminiscenci na čarodějnici z Kletby bratří Grimmů, byť Delores není tak děsivá, neboť jí jde v první řadě o vyřízení si účtů s Beetlejuicem a nikoli o zneškodnění hrdinek.

Beetlejuice Beetlejuice je pokračování, u kterého se po většinu času nelze zbavit dojmu, že jej sám Tim Burton ani dělat nechtěl, ale studio naléhalo, a tak souhlasil. S tím, že dalo jasný deadline na dokončení scénáře, který by přitom potřeboval, aby se na něm ještě nějaký ten týden, resp. spíše měsíc, pracovalo. Takhle se totiž zase nabízí otázka: Kdo že je cílová skupina? Příznivci a příznivkyně originálu určitě, a pak ti, kteří mají rádi herce a herečky, jací se ve filmu objevují (pochopitelně včetně Willema Dafoea, u něhož je zvláště v poslední době vidět, jak ho herectví nesmírně baví). Ale kdo další? Bavíme-li se o dvojce, mezi hororovými komediemi bychom přece našli větší skvosty, z nichž leckterým se nedostalo tolik pozornosti, kolik by si zasloužily (Skautův průvodce zombie apokalypsou, Poslední nás zachrání, …). A co se pohádek týče, tahle americká jenom potvrzuje, že není nad ty klasické české.

P. S.: Výstava přibližující tvorbu Tima Burtona potrvá v pražském Obecním domě na náměstí Republiky do konce září 2024.

FOTO: Warner Bros.