';
Vážení přátelé, v současné době se díky aktualizaci a úpravě systému setkáváme s krátkodobými výpadky, které odstraňujeme v co možná nejkratší době. Omlouváme se, zachovejte nám přízeň, těšíme se na vás!

Exkluzivní rozhovor: Jan Prušinovský … Část PRVNÍ

Vydáno dne 15.11.2021 (745 přečtení)
Režisér populárních seriálů Okresní přebor a MOST! poskytnul FDb velmi zajímavý rozhovor … 
FDb: Zhruba dvacet roků zpátky jste taky nějakou dobu pracoval jako novinář. Rozhovor jste dělal třeba i se Stephenem Frearsem. Při jaké to bylo příležitosti?
Jan Prušinovský: Bylo to na dnech Evropského filmu v Praze, kde měl Frears film Liam a přijel ho osobně uvést. Tam jsem s ním dělal rozhovor pro server, který už neexistuje. (úsměv)

FDb: Studoval jste FAMU. Řekl byste, že je nutné studovat filmovou školu, když se chcete uchytit u filmu? Z vlastní zkušenosti bych řekl, že mnohem důležitější je přímo ta praxe …
Jan Prušinovský: Myslím, že nutný to trochu je. A nejde přímo o filmovou fakultu, ale člověk by měl mít nějaké elementární vzdělání v literatuře, v dramatických a ve výtvarných směrech. Samotná režie je ale minimálně z poloviny o lidském managementu a hlavně o tom si zvyknout na obyčejná, avšak nevratná rozhodnutí.

FDb: Váš režijní celovečerní debut má název František je děvkař. Pamatujete si ještě první den na place?
Jan Prušinovský: Ne, to už ne. (úsměv)

FDb: Potom už následoval úspěšný seriál Okresní přebor. V něm jste určitě vyšel i z vlastních zážitků, protože jste taky hrál fotbal. Ale stal se pro vás inspirací i film Kožené Slunce od Karla Kachyni?
Jan Prušinovský: Díky tomu, že jsem hrál fotbal, jsem Kožené slunce znal dobře. V té době bylo mezi fotbalisty dost populární, ale inspirace to pro mě nebyla. Když jsem ho viděl, tak se mi vlastně strašně nelíbilo. Karla Kachyňu sice obdivuju, ale přišlo mně, že k tomu fotbalu moc blízko neměl. Přišlo mně, že se tam z fotbalistů dělají takoví hrdinové. Je to taková až moc chlapská lyrika, která se mi osobně příčí.

FDb: Ptám se i proto, že v Koženém slunci taky hrají jak Ondřej Vetchý, tak David Novotný ...
Jan Prušinovský: To vyplynulo až z castingu. Chvíli jsem přemýšlel, jestli je tam mít, aby se to s tím Koženým sluncem tolik nespojovalo. Ale vzhledem k tomu, že je strašně málo herců, kteří hrají fotbal, a já jsem tam chtěl mít herce, kteří ho hrají, tak jsem je obsadil. V Přeboru hráli dost odlišné charaktery než u Kachyni, takže jsem necítil, že někoho vykrádám.

 










 

FDb: Ze seriálu pak vzešel prequelový film Okresní přebor: Poslední zápas Pepika Hnátka. Ve kterém roce se odehrává? Záběr v televizi s Michalem Kadlecem ve Spartě naznačuje, že by mělo jít o rok 2005, ale dost lidí je přesvědčeno o tom, že jsou to ještě devadesátky …
Jan Prušinovský: Myslím si, že to nehraje roli, protože to sám nevím. (smích) Také v tom filmu jezdila Škoda Citigo, která tehdy vůbec nebyla na trhu. Škodovka ten film zachránila, protože nám na to dala spoustu peněz. Ale chtěli, aby v něm někdo jezdil novou Škodovkou, která vlastně vůbec neodpovídala tomu roku, ve kterém se to odehrává. (smích) Dneska už to vůbec nehraje roli. Nikdo si nepamatuje, ve kterém roce se začala Škoda Citigo prodávat.

FDb: Vám se v tom filmu podařilo hodně dobře zachytit ty fotbalové pasáže, které byly většinou improvizované. Přestože je fotbal nejpopulárnější sport na světě, tak těch filmů, které by byly primárně o něm, zase tolik není. A když, tak v nich fotbalové pasáže bývají povětšinou mizerně natočené. Vybavujete si nějaký fotbalový film, kde vás zaujaly?
Jan Prušinovský: Mně se asi nejvíc líbil film Prokletý klub, kde ty fotbalové pasáže nejsou vůbec. Tým vychází na hřiště, objeví se titulek, jak ten zápas dopadnul, a jdou zase dovnitř. Tak to mi přijde takové nejelegantnější. (smích) Ono je těžké točit sport. Sport se vlastně příčí uměleckému ztvárnění. Hlavně pokud máte ambici zachytit nějaké jeho vnitřní napětí. Vyprávět o gólech, které padnou v poslední minutě, to podle mě vůbec nejde. Podle mě tohle vnitřní napětí nefunguje hlavně proto, že nejde o život. Sport je a vždycky bude hra. Dá se to ale krásně parodovat. Skvěle to udělali v seriálu Father Ted, kde zinscenovali fotbalové utkání farářů nad osmdesát let.

FDb: Za sebe musím říct, že nejlépe zvládnuté fotbalové pasáže jsem viděl v indonéském filmu S Garudou na hrudi, kde je vyřešili stejným způsobem, jako když se díváte na přímý přenos …
Jan Prušinovský: Já jsem to točil stejně. Akorát jsem zaujal optiku těch laviček, protože mně to přišlo zajímavější. A ty fotbaly jsou pak natočené jako komentáře toho, co se děje na těch lavičkách, než toho, co se děje na tom samotném hřišti.

FDb: Povedlo se taky pracovat s eufemismem, což bývá ve filmech ošemetná záležitost. Na mysli mám konkrétně ta výstražná světla na kolejích. Tohle zdaleka nefunguje pokaždé. Ale počítám, že vy jste asi ve filmu Okresní přebor nepochyboval, že by to mohlo nefungovat …
Jan Prušinovský: Tohle se zrovna zakládá na reálné historce, která se stala zhruba šest let zpátky před natáčením v okolí, kde žiju. Tam ta světla na kolejích opravdu nějakých čtrnáct dní blikala obráceně. A já jsem si jenom hrál s tím momentem, jak to zakomponovat do toho příběhu, aby to tam mělo funkci zábavných předělů, které se potom ke konci v jeden moment sepnou a udělá to pointu toho filmu. Byla to taková hodně scenáristická práce.

 










 

FDb: Po filmu Okresní přebor: Poslední zápas Pepika Hnátka jste natáčel pro Stream seriál Autobazar Monte Karlo s Petrem Čtvrtníčkem, který pak hrál víckrát postavy spojené s automobilovým prostředím. Přistupujete k projektu nějak jinak, když natáčíte celovečerák pro kina, seriál pro televizi nebo seriál pro net?
Jan Prušinovský: Přistupuju k tomu tak, jaké mám v tu chvíli možnosti. Ty věci se odvíjejí hodně od rozpočtů. Je jasné, že na film do kina je víc peněz, než na internetový seriál. Takže se podívám na rozpočet, zjistím, kolik natáčecích dnů na to mám, a podle toho ten projekt nějak naplánuju, aby byl uskutečněníhodný. Je to takové tančení s rozpočtem.

FDb: Na film Okresní přebor: Poslední zápas Pepika Hnátka přišlo v roce 2012 podle oficiálních údajů nějakých 400 000 lidí. Přemýšleli jste, že byste udělali celovečerák i podle seriálů MOST! nebo Čtvrtá hvězda? Vždyť zanedlouho se chystá do kin třeba film vycházející ze seriálu Vyšehrad
Jan Prušinovský: Ne.

FDb: Před Kobrama a užovkama, které šly do kin v roce 2015, jste se věnoval především komediální tvorbě ...
Jan Prušinovský: Ale pro televizi jsem dělal i různé dramatické věci, akorát tehdy televize nebyla tak sledovaná, takže to nikdo neznal. V roce 2011 jsem napsal a zrežíroval televizní film o internetovém stalkingu a zneužívání … Jmenoval se V síti (smích). Hrál v tom Kryštof Hádek. Potom jsem natočil film o zadluženém řemeslníkovi, nebo jsem napsal scénář o alkoholismu. Není pravda, že bych před Kobrama a Užovkama točil jen legraci, jen to nikdo moc neví.

FDb: Možná proto pak působily Kobry a užovky jako takový předěl ve vaší kariéře, která mně díky tomu připomněla Davida Gordona Greena, který dělal legrácky typu Pinapple Express nebo Princ a pruďas, a pak najednou přešel k dramatům jako Manglehorn a na kontě má i novou halloweenskou trilogii. Lákalo by vás zkusit si zrežírovat i jiný žánr, jako třeba sci-fi nebo právě horor?
Jan Prušinovský: Rád bych si to zkusil, ale asi ten žánrový film neumím napsat. Kdyby se mi dostal do ruky nějaký chytře napsaný horor, tak ho natočím. Určitě by mě bavilo točit, jak stříká krev nebo tak něco.

FDb: Jiný žánr jste si přeci jenom zkusil, a to v souvislosti s pohádkou, resp. teda s fantasy Kdyby byly ryby. Řekl byste, že to pro vás bylo nejpohodovější natáčení? Protože počítám, že herci a herečky si ho hodně užívali …
Jan Prušinovský: Ne. To nebylo vůbec pohodové natáčení. Tedy, herci se určitě bavili, já je k tomu i dost často a cíleně vedu, ale sám každé natáčení vlastně spíš trnu, jestli se to stihne a jestli to celé má vůbec smysl.

 










 

FDb: Do filmu Kobry a užovky jste obsadil Matěje Hádka a Kryštofa Hádka. Myslíte, že by ten film fungoval, kdyby si ty role vyměnili?
Jan Prušinovský: Myslím si, že ne. Mám pocit, že by to byly trochu jiné figury.

FDb: Scénář Jaroslava Žváčka působí neuvěřitelně vyzrále. Myslel jsem si, že ho napsal někdo, komu je minimálně čtyřicet, ale on je ročník 1989. Nakolik jste ten scénář upravoval?
Jan Prušinovský: Ten scénář byl dost vyzrálý už v době, kdy to napsal. Byl to bakalářský scénář na FAMU a řekl bych, že byl z nějakých devadesáti procent hotový. Těch mých deset procent na té vyzrálosti asi úplně nepřidalo.

FDb: Víte, jestli se při psaní inspiroval nějakou skutečnou událostí?
Jan Prušinovský: Já se na to scenáristů moc neptám. Když jsou ochotní o tom mluvit, tak o tom mluví. Myslím si, že v tom asi nějaký osobní zážitek byl, ale takové má v téhle době skoro každý. Skoro každý má v rodině člověka, jaký se potýká s podobnými problémy.

FDb: V Kobrách a užovkách hraje babičku Věra Kubánková, která za rok potom bohužel zemřela. Letos v srpnu zemřela Zdenka Procházková, se kterou jsem měl možnost dělat rozhovor pár roků zpátky. Vyprávěla mně mimo jiné o tom, jak byla na dvaatřicátých narozeninách Nataši Gollové, kde byly téměř všechny prvorepublikové hvězdy kromě Vlasty Buriana. A taky tehdy říkala, že by ráda ještě dál hrála, ale že se ji režiséři zdráhají kvůli věku obsazovat. Váhal jste taky s obsazením Věry Kubánkové?
Jan Prušinovský: Ne, vůbec. Prostě jsem se s ní setkal a řekl jsem si: „OK, tak to bude hrát ona.“ Když se mně ten člověk na tu roli hodí, tak mu může být klidně sto dvacet. Věk nehraje roli.

FDb: Zmínil jsem prvorepublikové herce a herečky. Hypoteticky, kdybyste měl možnost kohokoli z nich obsadit, kdo by to byl?
Jan Prušinovský: Třeba zrovna tu Natašu Gollovou. Tu jsem měl vždycky docela rád. Nebo Hugo Haase.

FDb: A ještě jednu hypotetickou otázku. Kdybyste sám byl herec, kterou postavu z vašich projektů by vás, myslíte, nejvíc bavilo si zahrát?
Jan Prušinovský: Žádnou, já bych věděl, že to zkazím.

FDb: V Kobrách a užovkách zazní několik velmi trefně vybraných písniček. Byly už ve scénáři?
Jan Prušinovský: Ve scénáři většinou žádné písničky nejsou, ale spousta jich je vybraná už před natáčením. Dělám si takový soundtrack a jsem rád, když se povede ty písničky do toho filmu vykoupit. Když se to nepodaří, tak jsem z toho smutný, ale tady se to povedlo. Všichni hudebníci, i včetně takového Aleše Brichty, souhlasili, a nebyl s tím žádný problém. Myslím, že psát písničky do scénáře je zbytečné, protože by se měl soustředit hlavně na ten příběh. A ve chvíli, kdy člověk napíše, že pod tímhle dialogem bude hrát tahle písnička, je to už moc konkrétní a ve chvíli, kdy ten čtenář toho scénáře tu písničku nezná, tak to může být i trochu zavádějící. Scénář je určený pro herce a pro kameramana. Ty ostatní složky tam není nutné mít.

FDb: U kterého projektu se vám teda nepodařilo získat práva na užití písničky, kterou jste chtěl? A jaká to byla?
Jan Prušinovský: Ve filmu Chyby jsem chtěl mít píseň „Je jaká je“ od Karla Gotta. To neklaplo a hodně mě to mrzí. Je tam jiná píseň, ale ta scéna najednou funguje jinak. Není to špatné, ale s Gottem by to bylo údernější.


DRUHÁ ČÁST ROZHOVORU JE K DISPOZICI TADY


FOTO: FDb.cz, ceskatelevize.cz, Falcon
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Kino

Recenze: Bullet Train

David Leitch, někdejší dublér Brada Pitta, Matta Damona i Jean-Claudea van Dammea, režisér filmů Atomic Blonde: Bez lístosti,... celý článek

DVD

Recenze: Cena za něžnost

Při šestapadesátém slavnostním oscarovém udílení proměnil tenhle počin ve vítězství pět... celý článek

Skylink

Hitlerova bitva s médii

O moci médií dnes nikdo nepochybuje. Dokonce se dnes v rámci jejich internetového prostoru mluví o kybernetické válce. celý článek

TV

Recenze: The Gray Man (Netflix)

Společně s Red Notice nejnákladnější (200 milionů dolarů) film z produkce Netflixu, který se natáčel i v České... celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení