Jeden svět

Rozhovor: Kryštof Hádek

Vydáno dne 10.10.2016
Výborný český herec hraje v současné době ve filmech Prázdniny v Provence a Krycí jméno Holec, ovšem zároveň taky můžeme slyšet jeho hlas v komedii Já, kocour, v dokumentu RINO – Příběh špiona a brzy i v Lichožroutech

 










 

FDb: Co vás nejvíc zaujalo na projektu Krycí jméno Holec, že jste přijal nabídku si v něm zahrát?
Kryštof Hádek: Tak s producentkou Monikou Kristlovou jsem už spolupracoval na filmu Tři sezony v pekle, takže to pro mě byla trochu výzva, protože vím, že se vždycky snaží vybírat zajímavá témata. A samozřejmě mě to zajímalo i z pohledu toho, v jaké době se to odehrává a jaké byly motivy hlavních hrdinů.

FDb: Co je pro vás obecně hlavní kriterium, když si vybíráte role?
Kryštof Hádek: Určitě téma a scénář. A taky to, co se děje okolo. Člověk prostě intuitivně cítí, jestli to někdo bere vážně a jestli ta věc má nějakou ambici. Jsou věci, ve kterých prostě chcete být, a jsou věci, které vám někdo nabídne. Tak to je.

FDb: Konzultoval jste svoji roli ve filmu Krycí jméno HolecJanem Němcem?
Kryštof Hádek: Ne. Já jsem se s ním bohužel nikdy nesetkal.

FDb: Ve filmu mluvíte německy. Naučil jste se to čistě jen pro film nebo umíte i normálně?
Kryštof Hádek: Ne, německy nevládnu.

FDb: Jak teda probíhala komunikace s rakouským režisérem Franzem Novotnym?
Kryštof Hádek: V angličtině. A na place byla samozřejmě ještě profesionální překladatelka. Kdyby nám náhodou v angličtině došly vyjadřovací možnosti.

FDb: Dovedete si představit, co byste dělal v době okupace v roce 1968, kdybyste byl v tehdejším věku Jana Němce?
Kryštof Hádek: Ne, nedovedu. Třeba bych se zachoval stejně, třeba by moje okolnosti byly jiné. Nevím.

FDb: Vás neláká si zkusit režii?
Kryštof Hádek: Tak to víte, že mě to někdy napadne. Ale když pak na natáčení vidím, jak je to strašně náročné ... Člověk musí dělat kompromisy a všechno je to propojené penězi a různými organizačními záležitostmi. Takže jsem vlastně docela rád, že můžu přijet na plac a odkroutit si to svoje. Ale líbí se mi to. Nevím, jestli technicky, ale herecky bych snad dokázal něco zorganizovat.

FDb: Vaším prvním filmem byl Tmavomodrý svět. Víte, kolik herců jste tehdy během konkurzu porazil?
Kryštof Hádek: To nevím.

FDb: Dá se Tmavomodrý svět co do velikosti produkce s filmem Krycí jméno Holec srovnat?
Kryštof Hádek: Tak tam byl určitě rozdíl v rozpočtu, i když Krycí jméno Holec je taky jeden z těch velkorozpočtových filmů (stál přes 3 miliony eur – pozn. aut.). Ale na různých natáčeních máte třeba den nebo dva, kdy filmaři ukazují svět, ve kterém se ten příběh odehrává. A tohle bylo na Tmavomodrém světě vlastně neustále. Ty natáčecí dny byly hodně drahé a byly taky hodně zajímavé.

FDb: Hrál jste už jak fiktivní, tak skutečné postavy. Stalo se vám někdy, že se vám nějaká z nich zadřela pod kůži natolik, že vás samotného v něčem změnila?
Kryštof Hádek: To nedokážu takhle posoudit. Ale když člověk něčím žije, neustále čte nějaký příběh a listuje scénářem tam a zpátky, tak když se dotočí, tak po nějaké době zjistím, že jsem tím žil více, než jsem si uvědomoval. Ale že bych nějak konkrétně věděl, že by mě něco změnilo, tak to asi ne. Jde spíše o nějaké vědomosti. Třeba co jsme se bavili o Tmavomodrém světě, tak mě to začalo zajímat. Tehdy mi bylo osmnáct a nevím, jak jsou na tom dneska osmnáctiletí, ale mě to před tím filmem tolik nezajímalo. Díky němu jsem se stihnul setkat i s válečnými veterány, a pak jsem na to období i na jejich hrdinské činy začal nahlížet úplně jinak.

FDb: Zahrál jste si i v zahraničních produkcích. Například ve sci-fi Pod kůží se Scarlett Johansson. Měl jste s ní nějaké společné scény?
Kryštof Hádek: Měl jsem s ní asi tři scény. To byl takový experimentální film, ale měl jsem s ní tu čest si zahrát.

FDb: Jak na vás zapůsobila?
Kryštof Hádek: No, on to byl experimentální film i v tom smyslu, že jsme spolu měli během natáčení zakázáno komunikovat. Pan režisér si to nepřál, protože ona tam hraje mimozemšťanku a v tom ději jsme se ději měli setkat poprvé. Režisér chtěl zachovat, abychom se viděli poprvé a on si to rovnou mohl natočit. Zahlédli jsme se jen v zákulisí, ale nesměli jsme se jít seznámit.

FDb: Jak vzpomínáte na natáčení Signálu?
Kryštof Hádek: Jo, tak na to vzpomínám rád, to bylo bezva. Škoda, že se ten film nesetkal s větším úspěchem. Ale třeba ještě dozraje. Myslím, že kritici to tehdy nemuseli takhle odsoudit. Ten film byl dělaný s láskou a poctivě a bylo mu přisuzováno něco, na co si vlastně ani nechtěl hrát. A že to není reálné? To nemělo být reálné, je to film.

FDb: Sledujete recenze filmů, ve kterých hrajete?
Kryštof Hádek: Někdy jo, někdy to prolétnu.

FDb: Brácha Matěj se samozřejmě taky známý český herec. Záviděl jste mu někdy trochu nějakou roli?
Kryštof Hádek: Ne. Já mu to vždycky přeju. Teda, jasně, že když mi třeba vypráví, že to bylo někde zajímavé a příjemné, tak mu řeknu: „Ty se máš.“ Ale že bych se tím doma nějak užíral, tak to rozhodně ne.

FDb: S bráchou jste se ve filmu potkali dvakrát. Poprvé to bylo v dramatu Černý slzy, podruhé nedávno ve filmu Kobry a užovky, kde hrajete feťáka. Nakolik jste se v té roli odchyloval od scénáře? Nakolik jste improvizoval?
Kryštof Hádek: Ten scénář samozřejmě tu postavu formoval, takže jsem měl dané úkoly. Ale natáčení bylo relativně uvolněné, takže jsme tam s bratrem a s režisérem Honzou Prušinovským v rámci daných situací snažili některé věci ještě vymýšlet. 

FDb: Vy jste za tu roli dostal jak Cenu české filmové kritiky, tak Českého lva. Co pro vás takováto ocenění znamenají?
Kryštof Hádek: Tak není to asi jako když někdo vyhraje zlatou na olympiádě, kde je za tím velká disciplína a neuvěřitelná dřina. Ale je to určitě nějaké zadostiučinění, že to člověk nedělá úplně zbytečně. Když se to někde ujme, tak samozřejmě takováto potěšení a uznání potěší. Ale mně se líbí, co jednou řekl Jan Švankmajer. Ten řekl, že oceňovat film, který byl minulý rok v kinech, je blbost. (úsměv) Nemyslím si, že je to úplně pravda, ale něco na tom je. Protože teprve po letech se zjistí, jestli ten film je ještě aktuální, jestli přežil nějakou dekádu. Znáte to, když v dětství máte nějaký oblíbený film, a pak se na něj podíváte znovu v dospělosti, tak kolikrát nechápete, jak se vám to mohlo líbit. Ale funguje to i opačně, že jako mladý něčemu nerozumíte, a pak se na to podíváte s nějakou zkušeností a zjistíte, že je to vlastně úžasné. To mám právě na filmu rád. Dříve se psaly kroniky, ale film vlastně taky zaznamenává dobu.

FDb: Máte nějaké herecké vzory?
Kryštof Hádek: Jasně. Ale jsou to konkrétní lidi v konkrétních filmech. Třeba Leonardo DiCaprio je úžasný herec. Nebo mám rád Toma Hardyho, Johnnyho Deppa, Geoffreyho Rushe.

FDb: Musím se zeptat na Příběh kmotra. Váhal jste, vzhledem k tématu, jestli přijmout tu nabídku si v něm zahrát?
Kryštof Hádek: Ne, to mě bavilo. Tam jsem hrál takový ucho. A zahrál jsem si s Lukášem Vaculíkem, což je můj oblíbený český herec.

FDb: Má ta postava, kterou tam hrajete, taky reálný předobraz?
Kryštof Hádek: To ne, to bych neřekl. A vůbec jsem se tam tím nezabýval.

FDb: V září měl premiéru také film Prázdniny v Provence. Pro ty, kteří film ještě neviděli, jak byste popsal postavu, kterou tam hrajete?
Kryštof Hádek: Tam hraju člena hudební kapely. Takového beznadějného a bezradného, který jede se svými kumpány čerpat inspiraci do jižní Francie.

FDb: A nějakou další nabídku na roli máte?
Kryštof Hádek: Něco je určitě ve vzduchu, ale nejde o nic, co bych ještě mohl veřejně říkat.

FOTO: Falcon
(Autor: Tomáš Kordík)
 

DVD

Recenze: Záskok

Brzy vstoupí do kin Panenky na útěku v režii Ethana Coena, který ve čtyřiadevadesátém režíroval se svým... celý článek
 
Přidat na Seznam.cz