Kobra (Petr) je úplně ztracená existence. Když zrovna nevykrádá chatky, je věčně mimo a vyvádí jeden průšvih za druhým. Jeho podle jedné scény nevlastní brácha Užovka (Vojta) je na tom lépe, ale že by si mohl vesele pískat, to se zrovna napsat nedá. Všechno se pro něj začne k dobrému obracet až po schůzce s německými obchodníky, díky čemuž začne provozovat obchod s oblečením a po nepříjemných zkušenostech s prací ve fabrice se bude moci postavit na vlastní nohy. Za mnohé vděčí své babičce, s níž má – na rozdíl od své matky – mnohem přátelštější vztah. Jenže nikdy neví, kdy se může objevit Kobra a provést zase nějakou stupidní hovadinu.

Režisér Okresního přeboru Jan Prušinovský přesedlal s Kobrami a Užovkami od komedií k dramatu. Sice taky není natočeno nijak precizně, ale rozhodně má čím zaujmout. V první řadě hereckým výkonem Kryštofa Hádka v roli Kobry. Tahle postava byla sama o sobě velmi dobře napsaná, nicméně mladší z bratrů Hádkových z ní dokázal vymáčknout úplné maximum. Ač se jedná o roli vedlejší, celý film si díky svému vynikajícímu představení ukradl pro sebe. Vlastně už ve Všivácích ztvárnil v něčem podobnou úlohu, ale Kobra je charakterově mnohem ucelenější, propracovanější a i s vyhlídkou na různé ceny určitě vděčnější než ta, kterou hraje brácha Matěj, jemuž ovšem takoví přemýšlivější klaďasové svědčí.

Ačkoliv ona se v Kobrách a Užovkách najdou místa, kdy by se dalo polemizovat nad tím, jestli Užovka náhodou není větší hovado než Kobra, který je možná doopravdy jenom chudák, který se prostě zapletl s nesprávnými lidmi a začal si s drogami. Na druhou stranu i tady platí, že každý jest svého štěstí strůjce, a jak tak film spěje do svého (nikoliv nepřekvapivého) finále, nemůže být pochyb o tom, že Užovka není špatný člověk, byť někdy dělá špatné věci. Podstatné je, že si to uvědomuje a že se je poté snaží napravit.

To rozhodně neplatí o dalších vedlejších postavách, z nichž si určité sympatie získá pouze kamarádka barmanka, ale jinak si prakticky už od úvodní společné scény není těžké spočítat, že třeba kamarádství s Tomášem bude zřejmě poněkud falešnější, třebaže se oba do určitého momentu vcelku působivě přetvařují. Za jejich kamarádstvím bude zřejmě něco jiného. Tomášova manželka (také oceněná Lucie Žáčková), kterou Užovka v obchodě zaměstnává, ve všem taky sehraje důležitou roli. Takže vlastně jedinou postavu, bez níž bychom se zřejmě klidně obešli, představuje obchodní partner, jehož bychom rádi postrádali zvláště v té jedné scéně ze závěru filmu.

Kobry a Užovky sráží především úplný konec, kdy jakoby scenárista pořádně nevěděl, jak se s uzavřením příběhu vypořádat, ale už prostě nechtěl trávit mezi těmito postavami více času, tak to vyřešil tím prvním, co ho napadlo. Z čistě emočního hlediska by bylo určitě prospěšnější, kdyby se závěrečné titulky objevily o tři minuty dříve. Pořád se ale jedná o nadprůměrný český film, který působí dostatečně opravdově, dokáže vtáhnout do děje a nabízí určitý přesah, nad kterým stojí za to se zamyslet. Ačkoliv Fotografa, Gangstera Ka a Gangstera Ka: Afričana najdeme také z tohoto pohledu, co se loňských českých počinů týče, ještě o úroveň výše.

FOTO: Falcon