Dodejme, že nemusí být nutně nejslavnější. Určitě se tady najdou takové, o jakých většina čtenářek a čtenářů nikdy předtím neslyšela. O to víc potom nedává smysl, jak je něco takového vůbec možné, když dokázaly tak významné věci. Zahrnuty budou herečky, političky, sportovkyně, lékařky, učitelky, spisovatelky, průkopnice létání, světice, fotografky, tanečnice (nikoli však takovéto), novinářky, nebo tajné agentky. Někdo jistě může namítnout, že se nedostalo na některé snad ještě významnější dámy (Angelina Jolie, Gertrude Bell, Oprah Winfrey, Greta Garbo, Erin Brockovich, Waris Dirie, Meryl Streep, Salma Hayek…). Nicméně autorka Chiara Pasqualetti Johnson vybrala těchto pět desítek podle svého nejlepšího uvážení.

Rozhodně se jedná o velmi pozoruhodné čtění, přestože v předmluvě nezačíná nejšťastněji, když píše o tom, že měly chyby a několikrát selhaly. Obhajuje to tím, že chybovat je lidské a že selhání vynahrazovaly svými (nes)četnými úspěchy. Poté šokuje prohlášením, že ženy jsou „druhá polovina nebes.“ Na tom by asi nebylo nic špatného, kdyby tuhle definici nevyřkl zrovna předseda Mao, jenž jich zároveň hromadu poslal na smrt. Jistě by se našel vhodnější citát, ať už od demokratického politika nebo od uznávané osobnosti z kteréhokoli jiného odvětví. Eventuálně by místo toho možná bohatě stačilo zmínit tuhle písničku.  

 










 

Důležité! Nejedná se o kompletní profily – autorka se pokaždé snaží vyzobat o každé pouze to nejzákladnější, abychom si utvořili obecnou představu, což se až na drobné výjimky (např. Peggy Guggenheim) daří. O některých se píše na jediné stránce, nejdelší profily obsáhnou tři nebo čtyři. S tím, že většinu prostoru zabírají vcelku pečlivě vybrané fotky. Jinak bylo záměrem stručnějšími texty vyprovokovat zájem a další informace si případně dohledat samostatně. Takový koncept není alibistický, ale vlastně docela vítaný – třeba proto, že některé z žen stále žijí, a tak si o nich můžeme na internetu najít různé novinky.

Samozřejmě, že by se znovu našly životní příběhy, jaké by určitě stály za zfilmování. U některých vybraných žen se tak už stalo. Minimálně jedním filmem nebo seriálem byly poctěny kupříkladu Mata Hari, Coco Chanel, Amelia Erhart, Evita Perón, Margaret Thatcher, Alžběta II., Anna Frank, Jacqueline Kennedy Onassis, Dian Fossey, Billie Jean King, Lady Diana, Frida Kahlo. Z hereček v této pro éru MeToo velice vhodné knize najdeme medailonek o elegantní Audrey Hepburn, a také o neméně krásné Grace Kelly, jíž si v životopisném romantickém dramatu zahrála Nicole Kidman. Započítat sem můžeme také Leni Riefenstahl, ačkoli tuhle paní, která se dožila sta roků, bereme spíše jako režisérku (Triump vůle, Nížina). Zamýšlený celovečerák o ní zatím realizován nebyl, avšak ve sportovní podívané Barva vítězství vypadala jako Carice Van Houten.

 










 

Autorka nezřídka vybírá feministky (většinou stejně vdané, tedy s výjimkou těch lesbických) a bojovnice za ženská práva/sufražetky, takže by s velkou pravděpodobností slavil úspěch počin o Emmeline Pankhurst, jež v Anglii zajistila volební právo pro ženy. Možná ještě větší ohlas by zaznamenala biografie průzkumnice a buddhistky Alexandry David-Néel. Choreografka a tanečnice Martha Graham vedla také pestrý život: odmítla pozvání od nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse, vybírala si náměty z historie USA, podívala se do Bílého domu a mezi její studentky patřily Bette Davis nebo Liza Minnelli. Taková Margaret Bourke-White zase nafotila úžasné věci a zažila neobyčejná setkání. V Gándhím ji ztvárňuje Candice Bergen. Maria Montessori zase pomohla svou metodou „škola hrou“ vychovat spoustu chytrých hlav.

Vzhledem k titulům jako Nenávist, kterou jsi probudil, Kdyby ulice Beal mohla mluvit, Skrytá čísla, Harriet, Mudbound či Černobílý svět je k neuvěření, že ještě neexistuje na Oscara alespoň nominovaný biják o Rose Parks, která spustila zběsilý řetězec událostí jenom tím, že se v 50. letech v autobuse odmítla vzdát svého místa. Ani příběh „strážkyně lesa“ Wangari Maathai nebo baletky Misty Copeland, považovanou za skutečnou „Černou labuť“, by na stříbrném plátně jistě nezapadnul. Také skutky Indiry Gándhí nebo Bénazír Bhutt by si v současnosti našly své divačky. To samé by platilo pro nebojácnou novinářku Chrsitiane Amanpour. A v roce, kdy šla do kin Proxima, nelze nezmínit Samanthu Cristoforetti. Úplně samostatnou kapitolu by tvořily zážitky Malály Júsufzaj, která jako velmi mladá přežila pokus o atentát ze strany talibanců, jenž z ní však udělal superstar bojovnici za vzdělání a další dobré věci.

 










 

Z ryze českého pohledu by mohly být ještě o něco zajímavější filmy o již zmíněné Christiane Amanpour, jež pozorně sledovala i pád železné opony. Otec kultovní podnikatelky Estée Lauder, která do světa businessu přispěla – podobně jako Tomáš Baťa – (ne)jednou revoluční vychytávkou, pocházel z Československa. Do bývalého společného státu zavítala v listopadu 1989 taky folková zpěvačka Joan Baez (do jejíhož repertoáru patřila i skladba We Shall Overcome / Jednou budem dál), aby v Bratislavě odehrála koncert a setkala se mimo jiné s Václavem Havlem. Písničkářka s mexickými kořeny, která v lednu 2021 oslaví kulaté narozeniny, byla osobně přítomna několika podstatným událostem minulého století, včetně legendárního projevu Martina Luthera Kinga „I have a dream …“. Do všech svých aktivit se vždycky pouštěla po hlavě a naplno. I proto by se věru složitě hledala herečka, která by ji dokázala zahrát.

Nejvlivnější ženy naší doby je kniha, která vyšla ve stejný den jako ta s názvem Nejvlivnější osobnosti naší doby a která očividně nabízí inspiraci i pro filmové tvůrce napříč kontinenty. V první řadě se ale jedná o poutavé čtení, jaké má rozšířit obzory, což se jí v této podobě daří téměř na výbornou. Jakápak sestava by se asi sešla v případné české verzi této knihy? Tak patrně by nechyběly Milada Horáková, Věra Čáslavská, Marta Kubišová, Gabriela Koukalová, Ester Ledecká. Z hereček a filmařek pravděpodobně Helena Třeštíková, Jana Brejchová, Libuše Šafránková, Adina Mandlová, Aňa Geislerová. A pak by samozřejmě vůbec nebylo od věci se v celosvětovém měřítku zaměřit vedle Nejvlivnějších žen naší doby také na Nejvtipnější ženy naší doby.

FOTO: knihydobrovsky.cz, cinema.de