Protože se zabývá tím, jak to mají Afroameričané složité. Za sebe musím napsat, že mě projekty typu Jednej správně, Chlapci ze sousedství nebo Licks (byť s tímto se nedají úplně srovnávat) a tak podobně hodně baví, protože ohledně afroamerické otázky mají co říct. Nenávist, kterou jsi probudil nevznikla podle skutečné události, ačkoli spisovatelka Angie Thomas podle všeho využila svých zážitků. A také poukázala na Tupacova slova THUG LIFE, což volně přeloženo znamená, že „nenávist, kterou dáváme dětem, se vrátí a zkurví všechny.“ Kdepak, Tupac Shakur je dodnes obrovskou ikonou, srovnatelnou s Martinem Lutherem Kingem nebo Malcolmem X, eventuálně i Huey P. Newtonem.

Začínáme něčím, čemu se říká The Talk (více v bonusové sekci). Projdou si jím všichni Afroameričané, kteří žijí ve Spojených státech amerických. Rodiče jim vysvětlí, jak se zachovat, když je zastaví policajt. Neodmlouvat, ruce nechat na palubní desce, aby je viděl. Raději se mu ani nekoukat do očí. Protože když máte černou barvu kůže, policajtovi stačí kolikrát sebemenší záminka. Nejdřív střílí, pak se ptá. Starr Amara Carterová je mladá holka, která se na první pohled od svých vrstevnic nijak neliší. Jenže na rozdíl od nich o problémech jen nežvaní při sezení na zadku, ale klidně povstane a snaží se s nimi něco udělat.

Její rodina se zažila už nějaký ten karambol. Tedy Matka žádný škraloupek nemá. Děti vychovává tak, aby z nich vyrostli dobří lidé. V minulosti dokonce odpustila otcovu nevěru a k nemanželskému synovi, který dostal nešikovné jméno Seven (Sedm), se chová jako ke vlastnímu. Otec teď chrání svoji rodinu seč může. Předtím však nějakou dobu seděl, protože ve čtvrti Garden Heights pracoval pro místního gangstera Kinga, který vede gang známý jako King Lords. Starr má kamaráda Khalila, co je na jednu stranu určitě fajn kluk, jenže na tu druhou ho okolnosti kvůli rychlému výdělku přinutily pracovat pro Kinga. A navíc je to černoch.

 










 

Takže když je jednoho večera po útěku z párty, na které došlo ke střelbě, zastaví policajt, dá se očekávat, že se něco stane. A to je velmi důležitá scéna. Policajt s odznakem číslo 115 nemá pro Khalilovo odmlouvání pochopení. Přikáže mladíkovi, aby vylezl z auta, zatímco kontroluje jeho doklady. Když si Starrin kamarád sáhne pro hřeben, ozvou se výstřely a zanedlouho na zemi umírá. Polda tuší průšvih, Starr je zoufalá. Věci se dají poměrně rychle do pohybu a zdá se, že je pouze otázkou času, kdy se na její bílé škole v jiné čtvrti (kam ji rodiče dali, protože tam není tolik nebezpečno) i jinde všichni dozvědí, že ona je svědkyně celého incidentu. A to se nemusí líbit ani policii, ani sousedům, ani přátelům, ani Kingovi.

Začíná tedy strastiplná cesta za spravedlností, která může přerůst v pouliční nepokoje. Jako po zmlácení Rodneyho Kinga v Los Angeles. Starr podnikne jeden rozhovor se svým strýčkem, který dělá u policajtů. Mimo jiné jí řekne, že kdyby v noci zastavil auto, které by řídil černoch, který by po něčem sáhnul, patrně by taky hned střílel. Zatímco kdyby zastavil bělocha, nejprve by ho vyzval, aby dal ruce vzhůru. A pak se pohádá se svojí bílou kamarádkou Hailey, kterou těší, že protesty za Khalila zapříčinily, že ten den nebude škola. Kamarádčiny názory můžou Afroameričance připadat rasistické, nicméně něco na nich bude. Khlalil přece bral policajtovy pokyny na lehkou váhu. Pravda, nic to nemění na tom, že neměl hned střílet a že jeho smrt byla zbytečná. Starrin výchovný agresivní výpad na Hailey proto taky dává smysl.

„Černota černochů je něco, čeho se bílí bojí.“ Tak na jednu stranu určitě. A je dobré, že Nenávist, kterou jsi probudil nefunguje jako Zrození národa v opačném gardu. Máme tady i čestné a hodné bělochy. Jako třeba Starrina spolužáka, se kterým chodí a který dokonce zamíří do jejich čtvrti, aby se setkal s jejím otcem. Nic ve stylu Hádej kdo? ale nečekejte. I když v tomto případě taky dojde na rasismus naruby. A naopak ne všichni černoši jsou čestní. Jako třeba King, který rozhodně nepotřebuje, aby mu policie začala narušovat jeho obchody. Proto se Starr ocitá v nebezpečí, které však pro dobrou věc bude muset podstoupit. Nesmírně chvályhodné a následováníhodné!

 










 

Amandla Stenberg není největší hvězdou, přesto je fajn sledovat, jak od role nebohé Rue v Hunger Games vyzrála přes Všechno, úplně všechno až po Nenávist, kterou jsi probudil. Pár věci v projevu se možná dalo ještě dotáhnout, nicméně rozhodně platí, že je to hodně vděčná role. Common, Regina Hall a Russell Hornsby také hrají skvěle. Akorát obsazení Anthonyho Mackieho, jehož nejslavnější rolí je marvelovský klaďas Falcon, a jenž má v sobě i ve velkých celkách viditelnou a „neokecatelnou“ dobrotu, nebylo pro zápornou roli zrovna ideální. Tohle byla spíše figura pro Jamieho Foxxe, Cle Shaheeda Sloana, Mahershalu Aliho, Idrise Elbu nebo Toryho Kittlese.

Nenávist, kterou jsi probudil dále doplácí na některé zdlouhavé či přímo zcela zbytečné dialogové pasáže. Troufám si tvrdit, že nebýt velice citlivé režie George Tillmana, Jr., těch nedostatků by patrně bylo více. Těžko soudit, proč se scénáře chopila zrovna Audrey Wells, která se do té doby věnovala téměř výhradně komediím či rodinnému dojáku. Každopádně důležitá témata, z nichž nade všechny ční spravedlnost, se naštěstí nevytratila. Ta bývá bohužel často v nejrůznějších případech nedostatkovým zbožím. Ale tam, kde selžou soudy, mnohdy a kolikrát ještě destruktivněji zaúřaduje karma. To však není otázka tohoto filmu, v jehož závěru v praxi uvidíme, o čem jsou ta Tupacova slova. THUG LIFE.

FOTO: cinema.de