Zatímco v Encyklopedii akčního filmu se její tvůrci vracejí k Frigovi na mašině, tj. nikoli až do dob průkopnické Velké železniční loupeže, na začátku Encyklopedie komiksového filmu se podíváme i na vznik komiksů. Později nám bude přiblížen celý komiksový slabikář, kde se dozvíme spoustu užitečného o druzích komiksu (manga, bandes dessinées, …), typech komiksu (grafická novela, omnibus, …), dělbě práce (kreslíř, obtahovač, …) a layoutu (panel, bublina, …). A pak znovu jedeme podle abecedy s tím, že u osobností hraje rozhodující roli první písmeno křestního jména, nikoli příjmení.

Na rozdíl od minule, se tady jednak bere v potaz koronavirová pandemie, a jednak mají všechny díly významných franšíz svoji vlastní kapitolu. Dočkáme se tak všech Supermanů (a Mužů z oceli), všech (Amazing) Spider-manů, všech Hellboyů, všech X-Menů i Thora, Thora: Temného světa, Thora: Ragnaroku a zmínky o Thor: Love and Thunder. Pochopitelně dojde na Batmany a Temné rytíře, přičemž právě stejnojmenný biják Christophera Nolana z roku 2008 jest minimálně pro autora kapitoly o něm (opět neplatí, že by stejný člověk psal o celé sérii, což přináší opakování už známých informací) absolutní a až groteskně uctívanou modlou, která si vysloužila i největší počet čtyř stran. Jestliže v Encyklopedii akčního filmu ódy na Jackieho Chana, Matrix a Skálu ční nade všemi jako Burj Khalifa nad libovolnou českou psí boudou, pak v Encyklopedii komiksového filmu óda na Temného rytíře ční nade všemi jako Jeddah Tower nad libovolnou českou psí boudou.

 










 

Vedle filmů opět dojde i na herce a tvůrce, mezi nimiž nemůžou chybět Gal Gadot, David S. Goyer, Hugh Jackman, Chris Evans, Chris Hemsworth, Christopher Reeve, Joss Whedon, Kevin Smith, Kevin Feige, Matthew Vaughn, Ryan Reynolds, Samuel L. jackson, Stan Lee, Zack Snyder a Robert Rodriguez, jehož profil jest stokrát kvalitnější než posledně. A k tomu byla opět příhodně vybrána témata – Artefakty, Fyzika v komiksech, Komiksové filmy, které nakonec nevznikly (některé jsou uvedené už tady), Připravované komiksové filmy, Původ hrdiny aneb vyber si svůj osud nebo Jak silní jsou superhrdinové, kde najdeme rozdělení do osmi kapitol od lidí přes polobohy až po supermany. A na závěrečné straně 313 nechybí vítané shrnutí.

Své místečko mají správně i projekty, jaké jsou komiksem silně ovlivněly, leč natočeny byly podle původního námětu. Sem patří například Darkman, Hancock nebo Ultraviolet. Zcela osobitý přístup zvolil M. Night Shyamalan u Vyvoleného. A z dramaturgického hlediska dojde rovněž na opačný postup, kdy film vyprodukoval komiksové zpracování. V této oblasti není nouze ani o poutavě znějící crossovery typu Robocop vs. Terminator, pod který se navíc podepsala legenda žánru Frank Miller (kapitola o jeho Spiritovi se bohužel příliš nepovedla). A prostřednictvím Aloise Nebela, Čtyřlístku či Záhady hlavolamu zabrousíme také do českých komiksových luhů a hájů.

Když autoři Václav Rybář, Matěj Svoboda a Petr Cífka, ke kterým protentokrát přibyl ještě Karel Ryška) psali o akčním filmu, uvedli i několik scenáristů. Nejde ani tak o to, že zapomněli třeba na Davida Ayera (jehož vlastní profil by se díky Sebevražednému oddílu nebo fantasy s názvem Bright neztratil ani v Encyklopedii komiksového filmu), jako spíše o to, že bývá obrovský rozdíl meiz akční sekvencí na papíře a v audiovizuální podobě. Málokdo to dělá tak, že by vše důkladně záběr po záběru rozepisoval. Mel Gibson a jeho Apocalypto jsou v tomto směru spíše výjimkou. Každopádně by bylo docela záhodno, kdybychom kromě roku vzniku filmu, jeho režiséra a hrstky herců a hereček dostali také informace týkající se jména autora a roku vydání komiksové předlohy.

 

O komiksech se minule psalo na jediné stránce, protože je pravda, že akci v rámci filmu podle komiksové předlohy není od věci zkoumat odděleně. Přesto nepřekvapivě dojde na duplicitu v tom smyslu, že v obou knihách se píše o stejných filmech, hercích či tvůrcích. Jedním z nich je 300: Bitva u Thermopyl, pro kterou určitě platí, že kterýkoli frame by se dal zvětšit, zarámovat a pověsit na zeď jako obraz. V obou publikacích se píše například také o Bladeovi a Úžasňákových, přičemž text je naštěstí pokaždé jiný. Tentokrát dojde i na tituly, které nejsou tolik známé a které by tudíž zasloužily podrobnější přiblížení příběhu – viz Death Note, Initial D, Plačící drak, Dragon From Russia a samozřejmě Tank Girl a Killer Condom.

Encyklopedie komiksového filmu z vícero úhlů pohledu nezapře, že se pod ní podepsala stejná parta jako pod Encyklopedii akčního filmu. Encyklopedie komiksového filmu je kniha, na které je skvělé a evidentní, že její autoři mají ke zfilmovaným komiksovkám bliží vztah, tj. nikoli že by o nich chtěli psát pouze a jenom proto, že v kinech zrovna frčí. Pořád je to ale tak, že některé uváděné údaje skoro není možné věrohodně na sto procent ověřit a že čtení začne být poněkud monotónní, tentokrát ještě dříve než v polovině. Na druhou stranu místo hlášek knihou prostupují nejrůznější zajímavosti a i díky nim si přeci jen můžeme udělat ucelený obrázek o tom, jak to chodí v případě komiksových adaptací. Zlatá éra westernů, které by si taky zasloužily samostatnou monografii, trvala celkově vzato skoro třicet roků. Uvidíme, jak dlouho potrvá ta komiksová. Ale vzhledem k tomu, že bijáků do tohoto žánru stále přibývá, není vyloučeno, že se časem dočkáme Encyklopedie komiksového filmu 2.


KNIHA JE PATRNĚ NEJVÝHODNĚJI K DISPOZICI V E-SHOPU DOBRE-KNIHY

RECENZE NA FILM LIGA SPRAVEDLNOSTI ZACKA SNYDERA JE K DISPOZICI TADY


FOTO: dobre-knihy.cz, cinema.de