Píše se rok 1870. Kapitán Kidd, tedy nikoli Joe, nýbrž Jefferson Kyle, je veteránem nedávno skončené občanské války, během které stál na straně poražené Konfederace. Zažil třeba bitvu u Galvestonu. Teď jezdí od města k městu a nejen negramotným lidem předčítá zprávy z ruzných novin. Takže je spolu s divadlem a později i s show Buffalo Bill‘s Wild West jaksi předchůdcem biografu. Nicméně, krátce poté, co se s ním seznámíme, natrefí na černého oběšence a malou bílou holčičku, která posledních šest roků strávila v kajovském kmeni. Pamatuje si něco málo z němčiny, ale po takhle dlouhém pobytu přivykla indiánským způsobům. Podobně jako John Dunbar, neboli Ten, co tančí s vlky.

Kapitán Kidd se nakonec rozhodne ji dopravit do Castroville za strejdou a tetou. Vzhledem k názvu této podívané bychom na první dobrou asi čekali jinou zápletku, leč tahle variace na Kolju má taky něco do sebe. Hlavní hrdina svoje předčítání evidentně nemá naplánované ve stylu turné současných hudebních skupin, takže proč malou Johannu nevrátit do původní rodiny, když s tou jeho je to trochu složitější. Dá se očekávat, že někteří ji budou považovat za čirou indiánku, což vzhledem k době může být zatraceně nebezpečné. V této souvislosti nelze nezmínit Nesmiřitelné. Tedy nikoli oscarový biják od Clinta Eastwooda, ale tento počin od Johna Hustona s Burtem Lancasterem a Audrey Hepburn v těch nejdůležitějších úlohách.

Nato, že spousta lidí chová k původním obyvatelům velkou nenávist, ji Kidd příliš nehlídá v tom, co dělá. Například když si s jeho kamarádkou (velmi dobrá Mare Winningham, co si s Tomem Hanksem zahrála už v roce 1989 v komedii Turner a Hooch) povídají kajovsky, nebo když ji před „bandity“ s krutým bossem nechá v pohodě kajovsky zpívat. Jenže hlavní hrdina jest velké dobračisko se smyslem pro to, co je správné, a má morální zásady, jaké by nepřekročil, přestože tím riskuje zmlácení nebo zabití. Místo toho, aby na popud militantního rasisty Farleyho rozséval předsudky, mluví raději o požáru dole v dole. Ovšem na této cestě nepředstavují nebezpečí jenom lidé – do děje výrazněji promluví taky polámané kolo povozu a příroda.

 










 

Režisér Paul Greengrass si občas neodpustí neklidnou kameru, tak jako ve svých předchozích dílech Let č. 93, Bourneův mýtus, Bourneovo ultimátum, Jason Bourne. Složitě se mu vysvětluje, že tento styl není vhodný pro všechny žánry a že bychom se bez něj obešli, zvláště v nekonfliktních scénách. Celkově vzato Zprávy ze světa co do atmosféry za klasickými westerny lehce zaostávají, na druhou stranu se musí nechat, že tempem (ač dojde na vyloženě zdlouhavější pasáže) či přestřelkou ve skalách (při níž musí improvizovat poté, co došly náboje) s těmi, co chtějí holčičku koupit pro nekalé účely, rozhodně nechají vzpomenout na americké westerny z 60. let.


Zprávy ze světa vznikly podle knižní předlohy a nekteré postavy mají reálné předobrazy, ale to vlastně není až tak důležité. Zprávy ze světa byly zároveň právem nominované na cenu Akademie v kategoriích Nejlepší zvuk, Nejlepší výprava, Nejlepší Hudba, Nejlepší kamera, což znamená, že tento žánr je nestárnoucí. Tituly jako Nespoutaný Django, Spása, Osm hrozných, Balada o Busterovi Scruggsovi nebo nová verze legendárních Sedmi statečných to jenom potvrzují. Tom Hanks opět ukazuje svoje herecké mistrovství a jeho spolupráce s nesmírně energickou a na Zlatý glóbus nominovanou Helenou Zengel funguje v podstatě na výbornou. V roce 2008 narozená herečka některými výstupy připomene vynikajícího Narušitele systému a určitě bude zajímavé dál sledovat vývoj její kariéry, tak jako se budeme těšit na další western.

FOTO: cinema.de