„Warrenovi mají početnou sbírku nejzlonosnějších artefaktů. Drží je v komoře pod schody a nejzákeřnější z nich jest panenka Annabelle, která kvůli nebetyčnému zlu, které v sobě přechovává, musí být posazena za skleněnou vitrínou …“ Upřímně, v téhle komoře se nacházejí artefakty, které se tváří býti mnohem krutější. Třeba ten samurajský bojovník ve zbroji nebo ta bedýnka, jež jako jediná způsobila, že se většina lidí v kině lekla, což nechápu, vzhledem k tomu, že se zvukem v Annabelle 3 pracuje tak neskutečně klišoidně, tuctově a očekávaně.

Mnohem větší potíž představuje fakt, že se za celou dobu nestane prakticky nic strašidelného. Možná s výjimkou toho asi tak třísekundového záběru, kdy kamera obkrouží jednu z postav a spatříme příšerózní stvoření (mrtvého otce). Jinak režisér a scenárista Gary Dauberman, jenž napsal jedničku a dvojku a jenž produkoval Sestru (a La Lloronu: Prokletou ženu), se často dlouhou dobu snaží budovat napětí, kdy jedna z postav jde někam, kam tušíme nebo přímo víme, že by chodit neměla. Stejný přístup vlastně zvolil také například John Carpenter v Halloweenu, akorát tam si při sledování počínání postav říkáme „nechoď tam“. Zatímco v Annabelle 3 je to spíše „to je ale nuda“.

Pomineme-li rozdíl v tom, že zatímco John Carpenter se evidentně jako režisér už narodil, Gary Dauberman se jím teprve bude muset stát, spočívá velký problém v tom, že strašidla v Annabelle 3 dostatečně neděsí. (Tedy možná budou trochu strašidelná pro ty, kteří věří na duchy – sám takový problém opravdu nemám.) Nejen proto, že vlastně nemáme prostor si je pořádně prohlédnout. To Michael Myers byl od začátku prezentován jako „člověk, ve kterém není vůbec nic lidského“ a naháněl sympatické hrdinky. Také v tomto počinu sledujeme většinu času tři holky, z nichž minimálně jedna je vlastně ještě dítě. A druhá zase chce kontaktovat toho svého mrtvého otce, což nikdy není dobré, protože mrtví mají zůstat mrtví.

Jestli jste si náhodou všimli, že se tady mají objevit i Ed a Lorraine Warrenovi, tedy Patrick Wilson a Vera Farmiga, tak jste si všimli správně. Objeví se de facto pouze na začátku ve scéně, kterou jsme patrně viděli už v jednom z předchozích dílů. A pak až na konci. Přesto si troufám tvrdit, že většina nízkého rozpočtu (podle odhadu tak 6 milionů dolarů) padla na honorář pro ně. Ale jestli film stál opravdu 30 milionů, jak tvrdí některé zdroje, tak něco fakticky není v pořádku! Ty tři herečky rozhodně nepatří k největším hollywoodským hvězdám a žádná scéna ani nevyžaduje náročné triky. Zvláště ne ta, která má snad z nějakého důvodu odkazovat na Poltergeista nebo co.

A zklame i ta, ve které nechá kamarádka Annabelle v posteli s malou Warrenovic holčičkou, kterou jsme viděli starší už ve V zajetí démonů 2. Annabelle 3 si vůbec hodně půjčuje z předchozích částí celého „Conjuring Univerza“. A to skutečně ve velkém, až to není vtipné. Jinak vtipů si tady užijeme dost a dost (vrcholem bude nápadník v kurníku, který přesvědčuje slípky, aby si daly pozor), což by se v hororech stávat nemělo. Jediné štěstí v tomhle neštěstí je, že vtipy jsou určitě chtěné. Jenže když k tomu přičteme ještě ten otřesný a pro daný žánr naprosto nevhodný soundtrack, vyjde nám, že na kvalitní horor si zase budeme muset počkat. Buď do září, kdy má premiéru druhá kapitola To (ovšem jenom díky obsazení), nebo do Halloweenu, kdy přijde do kin Doctor Sleep, pokračování kultovního Osvícení.

Annabelle 3 (v originále nazvaná poetičtěji Annabelle Comes Home) obsahuje i další málo logické věci, nicméně přesto se nedá tvrdit, že by se jednalo o vyloženě špatný film. Divný, to ano. Ale nikoli špatný. Tedy za předpokladu, že nebudeme řešit a stěžovat si, že není takový, jaký měl být, a místo toho se smíříme s tím, jaký je. Třebaže to znamená, že nejvystrašenějším člověkem musel být Gary Dauberman při psaní scénáře. Proto se raději nepouštěl do žádných větších hororových akcí. Tak uvidíme, co nabídne právě natáčený The Conjuring 3.

FOTO: Warner Bros.