Manželská dvojice Ed a Lorraine Warrenovi (Patrick Wilson a Vera Farmiga) stále vyšetřují případy paranormálních aktivit. Manželčiny vidiny však nedávno spatřily temného démona, kvůli němuž má Ed bídně zahynout. Proto si řeknou, že bude lepší, když se duchařině přestanou věnovat. Jenže prosbu svobodné matky Hodgsonové ze severu Londýna v roce 1977 prostě nemohou ignorovat. V jejím domě straší, což znamená, že ona i její děti jsou ve strašidelné kaši. V rohu obývacího pokoje nachází se křeslo, ve kterém před lety umřel starý pán. A tenhle starý pán se vrací ze záhrobí, aby Hodgsonovým znepříjemnil pozemské bytí v londýnské čtvrti Enfield.

Jde vůbec ještě na půdě duchařského hororu vymyslet něco nového? Třeba V zajetí démonů 2 se znovu inspiruje skutečnými událostmi. Hned v úvodu proto budeme svědky nejoriginálnější a nejlepší scény, která má co dočinění s vraždami v Amityville, které byly zfilmovány už kupříkladu tady. V téhle scéně se naprosto špičkově pracuje se střihem, kdy je sem tam vynechána podstatnější část pohybu, což působí vskutku děsivěji, a také s tajemnem, jelikož všechno si zabijákovýma očima prochází sama Lorraine.

Ve zbytku filmu se bohužel s takto originálními postupy nesetkáme, ačkoliv James Wan na několika místech dokazuje, že horory pořád umí. Proto je dobře, že si rozmyslel svůj záměr se jim už nevěnovat a po Rychle a zběsile 7 se k nim vrátil, i když místy by možná neškodilo více přitlačit na pilu. Jinak atmosféru si film uchovává správně temnou, tajemnou a ponurou, a ve scénách, kdy děti chodí v noci po domě, přičemž je sleduje plíživá kamera Dona Burgesse, by se napětí dalo přímo krájet. Navíc se dočkáme několika vizuálně velmi pěkných záběrů. Až je celkově vzato s podivem, že Wan s Burgessem nikdy předtím nespolupracoval.

Bohužel od příjezdu Warrenových, resp. od prvního vtípku, kdy policajti utečou z domu Hodgsonových před židlí, která se sama pohybuje, jde V zajetí démonů 2 kvalitativně docela rapidně dolů. A divák si může začít všímat věcí, které silně evokují jevy, které už viděl jinde. Během sledování tohoto hororu se proto možná i vám vybaví Vymítač ďábla (posedlá holčička), Záhada Blair Witch (svícení baterkou na obličej), Nosferatu – Symfonie hrůzy (zjev starého pána), Věc (pes se přetransformuje v Křivého pána, přičemž tady mi ale připadalo, že se pohybujeme někde v rovině filmu pro děti) nebo Šestý smysl (stan/bunkr uvnitř v domě). Nechci podezírat tvůrce, že by tyhle i další počiny vykrádali, ale přesto tahle varianta může nejednoho napadnout.

Kromě lekaček, které jsou téměř u každého počinu tohoto žánru samozřejmostí a které ve V zajetí démonů 2 občas stejně skvěle fungují, se tu vyskytují i situace, které se rozhodně daly řešit jinak – ať už se jedná o trhající se závěs či opaření horkou vodou. Vlastně už docela dávno předtím přestane strašidlo být děsivé a začne být otravné, tudíž se bání změní v odhodlání, tudíž tenhle horor vlastně do jisté míry přestane být hororem. Ta úplně nejděsivější scéna se vlastně odehraje až v samotném závěru, jelikož působí dojmem, že sem zabloudila z nějakého romantického slaďáku.

V tenhle moment asi nebude od věci pozastavit se nad jednou věcí. A sice, že naprostá většina hororů vlastně končí dobře nebo relativně dobře. Ty s opravdu nedobrým závěrem by se daly zřejmě spočítat na prstech. Takže se dá směle tvrdit, že většina hororů jsou v podstatě pohádky, neboť i v těch se vyskytují jak zlé, tak hodné nadpřirozené bytosti. A ještě jedna věc je zvláštní – ve všech hororech se proti takovým zlým bytostem používá křesťanský kříž (tady se to dá ospravedlnit tím, že démon se obléká jako jeptiška). To jako buddhismus, šintoismus nebo islám proti takto specifickým temným silám nic nezmůžou? Zkusme se nad tím chvilku zamyslet.

V zajetí démonů 2 je film, který si patrně užijete mnohem více, pokud věříte v tento druh nadpřirozena (tj. v duchy a křivé pány a tak podobně). I přes ty uvedené nedokonalosti (na atmosféře doby se taky dalo zapracovat) je to ale pořád o něco lepší podívaná než nízkorozpočtová Annabelle. Ta tu – stejně jako Franka Potente, kterou jsem v hollywoodském filmu neviděl snad od Bournova mýtu a její účast mě osobně proto velmi potěšila – má mimochodem cameo, když se objeví jakožto zabezpečený artefakt za tím sklem, kam patří už od minule. Uvidíme, jestli bude i trojka, protože to vypadá, že takovýchto příhod mohlo být všude na světě dost. Doufejme, že bude mít lepší scénář, jelikož se třeba nelze jen tak přestat divit tomu, že by žádnou z postav kupříkladu vůbec nenapadlo vyhodit/zlikvidovat to rohové křeslo. Podle toho, co je o něm ve filmu řečeno, by to patrně téměř jistě zabralo.

FOTO: Warner Bros.