jedná o další Bessonův propadák. Už úvodní scéna s převážením generála, během které by mohl kdokoliv po Tejově vzoru prohlásit „They got a tank“, totiž evidentně nezapře, že musela být hodně drahá. Stejně jako podvodní záběry ze zatopeného města (trochu á la Atlantida), jenže v té době se děj už ne zpomalí, nýbrž zcela zastaví, protože sledujeme akorát postavy v neoprenech, kterak poklad hledají a nacházejí a vyprošťují.Oživení přinese až zápasení s poskoky jiného zlotřilého generála a přílet vrtulníku, který
pilotuje Spud z Trainspottingu. Ten se postará o vtipné momenty, což v ještě větší míře platí pro nadřízeného J.K. Simmonse, jenž svým projevem dost připomíná svého J. Jonaha Jamesona z původní Spider-Manské trilogie. Jasně, ta zápletka je – tak jako například u Všiváků – velice nadsazená (ne-li přímo absurdní), ale přesto by Renegátům možná trochu paradoxně spíše prospělo, kdyby byla servírována se vší seriózností, protože přesně v takovém duchu se nesoucí první polovina funguje docela obstojně. Že si Francouzi udělají srandu sami ze sebe je dobré, leč přesto nedostačující.Té druhé neprospívají ani příliš rozsáhlé elipsy, kdy jsou vynechány scény, které se rozhodně
měly ve finálním sestřihu objevit, aby se o zajímavě znějících plánech a záměrech jenom nemluvilo (to není úplně filmové). Úvod z roku 1944 je vlastně zcela zbytečně rozdělený, když se k němu potom vrátíme. Opravdu zvláštní, že je pod scénářem spolupodepsán zrovna Richard Wenk, který přivedl na svět Equalizera a jeho letošní pokračování. Od Stevena Qualea se na druhou stranu dalo čekat, že bude chtít ve vodě strávit dost času, jelikož v minulosti hodně spolupracoval s Jamesem Cameronem.Z té pětice bude nejznámější Sullivan Stapleton, jen si zahrál hlavní mužskou roli ve 300: Vzestupu říše. Obsadit méně známé tváře bylo dobrým tahem, jelikož si tak alespoň můžeme
vzpomenout na Act of Valor, nicméně spolu s ním se vybaví i Magická hlubina, Sanctum či dobrodružství Strýčka Skrblíka. Besson zároveň pokračuje ve své neslavné tradici bídných záporáků, kteří se spíše tváří býti přisluhovači něčeho nebezpečnějšího. V případě Renegátů by to mohla být ta přítelkyně, která celou výpravu vymyslela. Její „Nadace Lary Simićové na obnovu Bosny a Herzegoviny“ se tváří býti až příliš ušlechtilá a pochybná, než aby byla skutečná. Navíc ji ztvárňuje kočka Sylvia Hoaks, jež očividně už přechodila agorafobii a tady se klidně mohla proměnit v klasickou femme fatale, které všichni chlapi zobou z ruky. Jenže nestalo se.Renegáti jsou takovou hodně naivní pohádkou, jaká však může s přimhouřením obou očí pobavit. Přesto kvůli ní Luc Besson s velkou pravděpodobností zase ztratí část svých zbývajících příznivců, neboť poslední době je více producentem než režisérem či scenáristou. Jakoby své projekty hnal až příliš rychle k samotnému natáčení, i když by bývaly vyžadovaly prodloužení předprodukční fáze kvůli vychytání nedostatků. Podobná věc se často vytýká českým počinům, akorát ty nemají rozpočty v desítkách milionů dolarů a nejsou distribuovány do tolika zemí. Osobně by mě potěšilo, kdyby se Renegáti alespoň na chvíli potkali s humanitárními pracovníky z Perfektního dne, kteří se na Balkáně pohybovali ve stejné době. Byl by to jistě zajímavý (a u Bessona nikoliv nereálný) crossover. Jenže taky se nestane.
FOTO: cinema.de
