Už je to dost dlouho, co jsme poprvé měli možnost spatřit hrdinský příběh tří stovek Sparťanů, kteří před více než dvěma tisíci lety neváhali bojovat proti mnohonásobné přesile perského krále Xerxese. Protože tenhle machistický spektákl vydělal slušné peníze, začalo se prakticky záhy mluvit o pokračování. Jenže roky se nic nedělo, a když už se dít mělo, skočil režisér Zack Snyder po výzvě s názvem Muž z oceli, protože natočit biják o Supermanovi prostě nejde odmítnout. Že tahle nová verze o otci všech superhrdinů dopadla dosti neslavně, to už víme. Ale jak je to tedy s další Třístovkou?

Na úvod si musíme ujasnit, že 300: Vzestup říše vlastně není ani prequel, ani sequel, protože se do značné míry odehrává ve stejné době, kdy se král Leonidas vydal se svou družinou za slávou. (Podobný koncept jsme mohli vidět kupříkladu v Bourneově odkazu, ve kterém události plynou souběžně s Ultimátem.) Nás však má tentokrát zajímat jiný hrdina – athénský generál Themistoklés, který musí se svými lidmi a loděmi čelit perskému loďstvu, které na Xerxův rozkaz vede neohrožená bojovnice Artemisia, jíž zároveň žene touha po pomstě. A jak známo, nikdo se nemstí tak, jako žena.

Jak uvedeno, Zack Snyder sice nerežíruje, ale stále film produkoval a napsal k němu i scénář (opět s Kurtem Johnstadem), což je docela znát. Tentokrát ale mělo být všechno evidentně velkolepější, takže jsme se ze souše přesunuli na moře, což znamenalo jednak náročnější natáčení (i před greenscreenem) a postprodukci, ovšem pokud by všechno dopadlo podle představ, zároveň také výjimečnější zážitek. No, výjimečnější zážitek to je i není. Na jednu stranu bylo skvělé změnit prostředí, protože Gerardu Butlerovi, který se ve Vzestupu říše objevuje ani ne na minutu, by prostě někdo jako Sullivan Stapleton při nevyhnutelném srovnávání nemohl konkurovat. Ale na tu druhou stranu, ty bitvy pomalu začnou svým stereotypem, spočívajícím v tentokrát extrémně dlouhých zpomalovačkách a neustálými šplouchanci digitální krve, poněkud nudit.

A právě v takový moment by bylo bývalo zapotřebí charismatických herců, kteří by tu jednotvárnost nějakým způsobem ozvláštnili. Protože, jakkoliv je vizuální stránka znovu úchvatná, a současně nabízející i drobné nové vychytávky, na všechno sama nestačí. Od filmu tohoto typu samozřejmě nemůžeme, a vlastně ani nechceme očekávat třeba nějakou překvapivou scenáristickou kličku. Pro to ozvláštnění by určitě bývalo stačilo přidat nějakou cool hrdinskou hlášku. Ve Vzestupu říše se jimi, na rozdíl od první Třístovky, výrazně šetří. Jako omluva může posloužit fakt, že Athéňané jsou preci jen jiné nátury a jiná mentalita, než prakticky za každou cenu bojechtiví Sparťané.

Do tohoto městského státu se znovu podíváme, ovšem, jak uvedeno, s Leonidasem se mineme. Zato se setkáme s Diliosem (David Wenham), a především královnou Gorgo, která nám celý příběh vypráví, a, což je nejdůležitější, která znovu vypadá jako Lena Headey. Dvě ženy tentokrát zastiňují svými činy všechny muže. Jistě, ve starověku věc takřka nepředstavitelná. Ale tohle je starověk podle Franka Millera, jehož komiks se pro film znovu stal předlohou. Artemisia s tváří démonicky krásné Evy Green rozšiřuje seznam silných ženských hrdinek, jaké známe z tvorby tohoto autora a z těch dobrých filmů Zacka Snydera. Její herecký projev sice občas působí jako z filmu jiného žánru, ale jinak se není čemu divit, že perské vojsko vede právě ona. Je to přece dáma, pro kterou se zabíjí!

300: Vzestup říše využívá stylizovaných prvků prvního filmu, což je pochopitelně v pořádku, ale zároveň vlastně nepřichází s ničím vyloženě inovativním, tedy snad až na tu hudbu a finále, které nechává pootevřená vrátka pro další část. Náměty by tu přitom bývaly byly. Vedle toho většího počtu hlášek by možná bylo skvělé zapojit do hry více aspektů fantastických/mytologických. Náznaky tu jsou. Kupříkladu, když se Xerxes ještě jako muž vydává do pouště, aby se v poustevnické jeskyni změnil v božského krále Persie. Nebo když se v jedné scéně objevuje podmořská potvora. Tato varianta však rozvinuta nebyla, stejně jako fakt, že zůstalo jen u třetího rozměru. Uvedení ve 4Dx by přitom této podívané jistě slušelo. Ovšem i tak se jedná o spektákl, který pojídače popcornu a/i příznivce originálu (sám hodnotím deseti hvězdami) určitě potěší.