Po čtyřech desetiletích od úmrtí Ponese název Jan Werich: Když už člověk jednou je a přinese strhující životní příběh tohoto napříč generacemi oblíbeného herce. Svobodné myšlení v nesvobodné společnosti mu přinášelo mnoho úskalí a tato myšlenka prochází celým filmem, tak jako snaha tvůrců přiblížit fenomén chytrého humoru, se kterým je Jan Werich spojován.
Portrét mapuje klíčové okamžiky života Jana Wericha, tj. vznik Osvobozeného divadla, jeho boj proti nacismu, dramatický útěk před nacisty, působení ve Spojených státech, rozčarování po návratu do Československa i spolupráci s novým režimem. Snímek přináší málo známá fakta o jeho dramatickém útěku do Rakouska nebo o jeho druhé emigraci do USA. Po definitivním návratu domů Jan Werich odmítl spolupracovat s husákovským režimem, zmizel z televizních obrazovek, nesměl hrát ani psát. Pro národ se tak stal symbolem vzdoru a nesouhlasu s okupací sovětskými vojsky. Přesto byl obklopen přáteli, které sledovala a evidovala StB …
„Nevyhnuli jsme se ani otázce celoživotního přátelství s Jiřím Voskovcem (jenž už se svého dokumentu dočkal - pozn. aut.), které bylo narušeno realizací filmu Císařův pekař a Pekařův císař, kdy se Jan Werich bez souhlasu Voskovce vrátil k tématu Golema, jež spolu zpracovávali už před válkou. Premiéry Císařova pekaře v New Yorku se Voskovec nezúčastnil, ačkoli v NYC žil a vnímal to jako zradu. Pak ale přátelství obnovili a pravidelně si psali dlouhé dopisy. Úryvky z některých dopisů ve filmu citujeme,“ vysvětlil spoluautor a spolurežisér Martin Slunečko.
Opomenuto nebude ani rozhodnutí znovuotevřít uprostřed 50. let své divadlo s novým partnerem Miroslavem Horníčkem. Jiří Suchý zavzpomíná na svou první návštěvu představení Pěst na oko, která změnila jeho dosavadní život. Tvrdí, že bez Voskovce a Wericha by nevzniklo divadlo Semafor! Počátkem 60. let se pak Suchý stal Werichovým kamarádem a důvěrníkem. V Malostranské besedě vzpomíná Zdeněk Svěrák na Werichovu návštěvu Divadla Járy Cimrmana. Podělí se o Werichovy připomínky a citace, které si po tomto setkání zapsal do školního sešitu. Jiřina Bohdalová zase připomene, jak ji Werich nabídl angažmá ve svém divadle a jak vznikaly slavné forbíny s Miroslavem Horníčkem.
Tento dokument dále odhalí zákulisí vzniku kultovních pohádek Císařův pekař a Pekařův císař nebo Byl jednou jeden král. Jiřina Bohdalová vzpomíná na Werichův zdravotní stav, který se zhoršoval už od začátku 60. let. „Překvapí, že Werich hrál i v zahraničních filmech, například postavu Herrmana Göringa v sovětském tendenčním filmu Pád Berlína, anebo po boku Anthony Quinna ve filmu Pětadvacátá hodina. Měl být také protihráčem Jamese Bonda, po čtrnácti dnech zkoušek nakonec ale z natáčení sešlo, stejně jako z několika dalších filmových rolí. S kamerou se nám podařilo nahlédnout do originálů scénářů filmu Falstaff, který Werich připravoval několik let a ve kterém měl hrát i Jiří Voskovec,“ dodal spolurežisér Miloslav Šmídmajer. Podrobněji pak Werichovu filmovou kariéru přiblíží barrandovský historik Pavel Taussig. Snímek Jan Werich: Když už člověk jednou je bude mít premiéru v českých kinech 5. srpna 2021. Slavnostní premiéra proběhne 1. srpna v Muzeu Kampa.
FOTO: ceskatelevize.cz
