Tak, existují dva důvody, proč si zrovna 3. ledna 2021 píšeme o tomto filmu. Zaprvé, už jsme si přiblížili Světovou válku Z a Ztracené město Z. A zadruhé proto, že Mel Gibson, jenž ztvárňuje kapitána Kellyho, slaví pětašedesát. Útočná síla Z vznikla v roce 1981, kdy už měl na kontě prvního, resp. i druhého Mad Maxe. A k tomu nesmírně působivé válečné drama Petera Weira s názvem Gallipoli. Je fakt, že role v tomto počinu mu neumožňovala naplno zazářit. Přeci jen John Phillip Law dostává v úloze Veitche o dost více prostoru. I na úkor Sama Neilla, který hraje seržanta Costella, u něhož by vzhledem k jeho povaze mohlo hrozit, že se stane dalším plukovníkem Kurtzem.
Úvodní titulek nás potvrzeně informuje o tom, že se tvůrci snažili o věrnou historickou rekonstrukci této události. A platilo to i v době, kdy měl režírovat Phillip Noyce. Jenže pro neshody s producenty byl nahrazen Timem Burstallem, jenž stvořil – i co se zobrazovaného násilí týče – poměrně realistické dílo, jaké za čtyřicet roků rozhodně nezestárlo! Uvěřitelná je rovněž romance mezi Veitchem a Chien Hua, kterou si zahrála Sylvia Chang. A až westernově vypadá závěrečná přestřelka, které však chybějí častější protipohledy na zasažené nepřátele.
Útočná síla Z je ovšem podívaná rovněž dosti nedoceněná, které bohužel po neúspěchu v kinech nepomohly ani slušné prodeje na VHS a DVD. Mimochodem, na u nás vydaném nejsou všechny repliky v mandarínšitě a japonštině přeložené, ale vůbec to nevadí, protože si můžeme ledacos domyslet ze souvislostí a z reakcí herců a herečky. Tohle rozhodně není při sledování filmů samozřejmostí! A překvapivě nepomohla ani skutečnost, že jak Mel Gibson, tak Sam Neill potom zamířili do Hollywoodu, kde natočili několik oblíbených komerčních hitů. Tenhle příběh australských vojáků zkrátka rozhodně stojí za zhlédnutí, tak jako krátkometrážní Tama Tu (ke zhlédnutí) v režii Taiky Waititiho, tedy novozélandský.
FOTO: cinema.de