Vážení uživatelé, Seznam DVD je dočasně nedostupný. Na odstranění chyb se pracuje. Děkujeme za pochopení.
 
NOVĚ můžete filtrovat filmy a seriály také dle streamovacích služeb

Rozhovor: Jonas Chernick

Vydáno dne 10.11.2020 (417 přečtení)
Pražské orgie vyšly před časem na DVD, jsou ke zhlédnutí na Netflixu a 15. listopadu poběží od 20:10 na ČT1. Ideální doba pro rozhovor s představitelem hlavní role. 
 









 
Jonas Chernick je kanadský herec, scenárista a producent. Jedná se o velmi významnou postavu kanadského nezávislého filmu. V roce 2015 získal cenu Canadian Screen Award (kanadská obdoba Oscarů či Českých lvů) za Nejlepší herecký výkon v hlavní roli v dramatickém pořadu nebo minisérii. Toho roku byl jediným člověkem na světě, který tuto cenu v této konkrétní kategorii získal. Během své pozoruhodné kariéry, která započala před více než dvaceti rokama, měl příležitost pracovat s dalšími uznávanými herci a herečkami, včetně Samuela L. Jacksona, Julie Andrews nebo Ann-Margret. Pražské orgie jsou jeho prvním, ale snad ne zároveň posledním českým filmem. Žije v Torontu se svou ženou a dětmi. Je velkým příznivcem hokejového týmu Winnipeg Jets. 

 
FDb: Jaký je tvůj nejoblíbenější český film, ve kterém hraješ? 
Jonas Chernick: (úsměv) No, to je těžká otázka. Ale myslím, že to budou Pražské orgie
 
FDb: Když dostaneš nabídku na roli ve filmu, co je pro tebe nejdůležitější, abys ji přijal? Je to scénář nebo jména ostatních herců nebo jméno režiséra? Nebo něco úplně jiného? 
Jonas Chernick: Téměř vždycky je to scénář, ale bývaly doby, kdy jsem roli přijal kvůli tomu, kdo v tom filmu ještě hrál. Nebo i kvůli režisérovi, přestože scénář nebyl zrovna skvělý. Nicméně nejdůležitější je vždycky ten scénář. Jakmile jsem přečetl scénář k Pražským orgiím, věděl jsem, že ten film chci dělat, přestože jsem ještě neznal předchozí Ireninu tvorbu. 
 
FDb: Co pro tebe byla při hraní Nathana Zuckermana největší výzva? 
Jonas Chernick: Nathan je hodně tichý chlapík, moc toho nenamluví. V Kanadě mě obvykle obsazují do rolí, které mluví o hodně víc. Takových už jsem hrál celou řadu. Takže hrát tichou, introvertní postavu pro mě byla v mnoha ohledech nová výzva, kterou jsem si doopravdy užíval. Je jednoduché vyjádřit nějakou emoci slovy, ale je o poznání náročnější držet emoce pod pokličkou a vyjadřovat je pouze chováním, gesty nebo jenom očima. 
 
FDb: Nathan Zuckerman je alter ego spisovatele Philipa Rotha. Ale ty sis v minulosti už záhral přímo postavu s reálným předobrazem. Jako herec, přistupuješ ke hraní postavy jinak, když není ryze fiktivní, ale má reálný předobraz? 
Jonas Chernick: To ani ne. Když hraju postavu s reálným předobrazem, dělám si podrobný průzkum. Před mnoha lety jsem hrál Neila Sheehana, což byl novinář, který pomohl odkrýt pravdu ohledně účasti USA ve Vietnamské válce. V tom filmu (The Pentagon Papers - pozn. aut.) se tahle postava objevovala pouze ve třech nebo čtyřech scénách, ale stejně jsem se pustil do čtení jeho devítisetstránkové knihy o účasti USA ve Vietnamu, což rozhodně není snadné téma a rozhodně to není žádné lehké čtení. Bylo to vyčerpávající. Ve finále jsem byl rád, že jsem si tuhle knihu přečetl, ale vždycky jsem si říkal, jestli by se můj herecký výkon nějak lišil, kdybych si ji nepřečetl. Jasně, vím teď spoustu věcí o Vietnamské válce, ale stálo mě to čtyřicet hodin, které mně už nikdo nevrátí. 
 
FDb: Tím jsi vlastně odpověděl na moji další otázku, jestli jsi měl možnost mluvit s Philipem Rothem předtím, než zemřel. A jestli ne, myslíš, že tvůj herecký výkon v Pražských orgiích by pak vypadal jinak? 
Jonas Chernick: Nabídku na roli v Pražských orgiích jsem přijal jen pár týdnů předtím, než Roth zemřel. Takže ne, neměl jsem příležitost se s ním setkat nebo s ním mluvit. Nemůžu s určitostí říct, jak by se můj herecký výkon lišil, kdybych si s ním o Nathanu Zuckermanovi mohl promluvit. Chci říct, že Zuckerman NENÍ Roth, takže si nedovedu představit, že bych si vypůjčoval něco s Rothovy osobnosti či z jeho projevu. Každopádně by bylo neuvěřitelné, kdybych se s ním mohl setkat. Jsem totiž jeho velký fanoušek. Už od doby, kdy jsem jako sedmnáctiletý četl jeho knihu Portnoyův komplex. Ale nedovedu si představit, že by moje setkání s ním nějak zásadně ovlivnilo můj herecký výkon. 
 
FDb: Jaký je tvůj názor na metodické herectví, kdy herec nebo herečka zůstává v roli úplně po celou dobu natáčení, a pracoval jsi někdy s někým, kdo by tuhle metodu praktikoval? 
Jonas Chernick: Respektuju každý herecký přístup a filozofii. Herectví je tak unikátní, zvláštní a podivná disciplína, že vlastně neexistuje žádný univerzální způsob, jak k němu přistupovat. Já sám metodický herec nejsem, ale s několika jsem měl možnost pracovat. Tahle metoda mně připadá fascinující a zábavná a často jsem se pozorováním metodických herců nebo hereček hodně naučil. 
 
 










 
FDb: Pokud vím, tak jsi chtěl vidět předchozí filmy Ireny Pavláskové, než jsi přijal nabídku zahrát si v Pražských orgiích. Který z jejich filmů se ti líbil nejvíc? 
Jonas Chernick: Nepamatuju si, že by to bylo zrovna takhle, ale je možné, že máš pravdu. Já si to pamatuju tak, že šlo opravdu o ten scénář a knižní předlohu a tu roli samotnou. Kvůli těmto aspektům jsem tu roli přijal. Teprve potom jsem začal nakoukávat Ireniny předchozí filmy a uvědomil jsem si, jakou mám kliku, že jsem na nabídku řekl 'ano' nesmírně talentované režisérce. V rámci příprav jsem nakoukal všechny její předchozí filmy, ale nikdy ne proto, abych posoudil, jestli tu nabídku na roli v Pražských orgiích můžu přijmout. Není to tak, že by moje zhlédnutí jejích předchozích filmů bylo svým způsobem konkurzem, kterým by Irena musela projít, aby získala můj souhlas. Kdepak, za její nabídku jsem byl velmi vděčný. Nejvíc se mi líbil film Zemský ráj to napohled. Podle mě je krásný, emotivní a zábavný. 
Čas sluhů byl samozřejmě také působivý a skvělý, ale myslím si, že tenhle film zanechává hlubší stopu na českých divácích. A to kvůli politickému prostředí, které prozkoumává a komentuje. Já jsem měl pouze hodně obecnou představu o téhle epoše z dějin vaší země, takže mi připadalo, že dokážu vstřebat pouze část z toho, o čem ten film vlastně pojednává. Zemský ráj to napohled nevyžaduje tak konkrétní znalost politické situace, a i proto se mi tenhle film hrozně moc líbil. 
 
FDb: Co se Pražských orgií týče, tak když Olga chce spát s Nathanem, bere to spíše jako soutěž, protože chce dokázat, že je lepší než on a možná ho tím chce i vyděsit. Souhlasíš s touhle teorií? 
Jonas Chernick: Ano. Myslím, že pro Olgu jsou sex a svádění hodně o možnosti ovládat. A o svobodě a volnosti a moci. Jedna z věcí, kterou mám na Pražských orgiích nejradši, ať už jde o film nebo o knihu, je ta nejednoznačnost v motivacích Olgy. Ksenia tu roli zahrála krásně. Dělala silná rozhodnutí, takže v našich společných scénách bylo hodně co hrát. Možná bych ale měl radši nechat Ksenii, aby sama vysvětlila, jaké má Olga záměry ...
 
FDb: Dělal sis před natáčením nějaký průzkum, co se týče toho, jak se žilo v Československu v 70. letech minulého století? 
Jonas Chernick: Pro tenhle projekt jsem se rozhodnul tak, že herec Jonas Chernick by neměl vědět víc, než postava Nathan Zuckerman. Takže můj průzkum by omezený základní znalostí Západu o tom, jak se žije v komunistických zemích. Měl jsem příležitost mluvit s lidmi, kteří tu dobu osobně zažili - Irenu pochopitelně nevyjímaje, ale rozhodnul jsem se nedělat žádné rozsáhlé rešerže a nenaslouchat do hloubky osobním příběhům, protože Nathanova cesta je vlastně o postupném objevování. Přijede do Prahy s tím, že si myslí, že rozumí tomu, co se tam děje, ale záhy si uvědomí, že vlastně vůbec nechápe, jak to tam chodí. Chtěl jsem v té roli podstoupit stejnou objevovací cestu. 
 
 










 
FDb: Pražské orgie se točily na několika výjimečných lokacích. Která z nich se ti líbila nejvíc a proč? 
Jonas Chernick: V tom filmu je scéna, ve které najde Nathan Olgu v jednom klubu s jejími přáteli. Natáčelo se v jedné úžasné staré pražské hospodě, která byla postavená ve skále (Restaurant Peklo u Strahovského kláštera - pozn. aut.). Nápisy poukazovaly na fakt, že ji už po staletí vede jedna a ta samá rodina. Pamatuju si, že jsem si říkal, že tohle místo provozuje ta samá rodina už delší dobu, než co se z Kanady stal stát. To jenom posílilo můj speciální a magický dojem z celého města. 
 
FDb: Jaké jsou podle tebe hlavní rozdíly mezi natáčením filmů v Kanadě a v České republice? 
Jonas Chernick: Musím říct, že pro mě bylo hodně vzrušující právě tohle objevovat. Šlo o jeden z hlavních důvodů, proč jsem se na natáčení v České republice tolik těšil. Samozřejmě jsem zjistil, že natáčení filmů probíhá v podstatě všude stejně, což je svým způsobem fascinující a uklidňující. Pražský štáb byl úžasný. A je třeba říct, že stejné problémy a konflikty se dějí na place jak v České republice, tak v Kanadě. Hlavní rozdíl byl ten, že většina věcí se řešila v češtině, takže jsem častokrát ničemu nerozuměl. Každý se snažil mluvit anglicky co nejvíc to jen šlo, čehož jsem si hodně vážil, ale když bylo nutné něco uskutečnit rychle a zběsile, mluvilo se kolem mě jenom česky. Protože kromě hraní taky píšu scénáře a produkuju svoje vlastní filmy, pozorně jsem sledoval, co se na place v jednotlivých departmentech děje. Takže to byla vlastně docela úleva, když jsem většinu času nerozuměl, co se zrovna kde řeší za problém a co se kde děje. Díky tomu jsem se mohl plně soustředit jenom na herectví. 
 
FDb: Co můžeš říct o současném kanadském filmu? 
Jonas Chernick: Kanadský film mohutně podporuju a jsem jeho velký fanoušek. Snažím se zhlédnout všechny nové kanadské filmy a snažím se kanadskému filmovému průmyslu vypomoct, když je to nutné. Je to vlastně docela zajímavé, protože jsem si všimnul, že české filmy jsou v České republice mnohem oblíbenější, než jsou v Kanadě anglicky mluvené kanadské filmy. Zato kanadské filmy natočené ve francouzštině jsou u francouzsky mluvících obyvatel Kanady velice populární. Co se filmů týče, je to pro nás v Kanadě hodně náročné, protože na jihu sousedíme s tou obrovskou zemí, která vyrábí obrovské filmy, ve kterých hrají nesmírně slavní herci. Takže většina Kanaďanů preferuje ke zhlédnutí americké filmy. Takže je hodně složité získat diváky pro kanadské filmy. A to je velká škoda, protože i u nás vznikají skvělé filmy. 
 
FDb: Ve scéně, která se natáčela v pivnici U Fleků, se tvoje postava setká s Václavem (Havlem) a Ludvíkem (Vaculíkem), které hrají Viktor Dvořák a Jakub Wehrenberg. Společně pak jmenujete různé indiánské kmeny, ale ty jsi údajně úplně nerozuměl smyslu téhle hry. V čem sis myslel, že je ta pointa?
Jonas Chernick: Tohle byl hodně zajímavý natáčecí den, protože šlo o jednu z mála scén, ve kterých jsme s Irenou měli naprosto odlišnou představu o tom, o čem ta scéna vlastně je. Ještě před samotným natáčením jsme skoro o všech scénách hodně mluvili a pokaždé jsme spolu souhlasili. Ale ten den jsme se neshodli. Abych pravdu řekl, mám rád, když na place dojde na názorové neshody, protože to skoro vždycky vede k plodné debatě o tom, jaké má být vyznění dané scény. A v tomhle případě jsme prozkoumali možnosti a Irena, která je velkorysá a naslouchá názorům herců, naslouchala i tentokrát a o mých připomínkách přemýšlela. 
Abych byl konkrétní, myslel jsem si, že tahle hra s vyjmenováváním indiánských kmenů měla být pouze návnada. Ve smyslu, že mělo jít o zbytečnou a triviální hru, jejímž cílem bylo narušit pozornost tajné policie, aby přestali sledovat kolegu, který zmizel na toaletu, kde podepsal ten knižní kontrakt, což bylo ilegální. Tohle podle mě dalo té hře s indiánskými kmeny účel a přidalo to do té scény napětí. 
 
FDb: Pavel Kříž, který hraje Bolotku, žil několik roků v Kanadě. Mluvili jste o tom spolu někdy? 
Jonas Chernick: Pavel a já jsme se během natáčení stali dobrými kamarády. Je to hodně zajímavé, protože hodně lidí se mi snažilo vysvětlit, že Pavel je v České republice velká filmová hvězda. Ale je skvělé, když se setkáš s někým, koho ty neznáš, protože nemusíš myslet na to, že se bavíš s někým, kdo je slavný. Takže Pavel a já jsme si lidsky velice rozuměli. I proto, že oba zbožňujeme herectví. Dokud jsem si nevšimul, jak na něj lidi na ulicích civí nebo jak ho žádají o autogram. Tehdy jsem si uvědomil: "Jo, tenhle člověk je tady hvězda." 
 
FDb: Při pohledu na tvoji kariéru to vypadá, že máš radši komedie než dramata ...
Jonas Chernick: No, já mám v první řadě rád výborné příběhy. V mojí kariéře jsem hrál víc v komediích než v dramatech, což je zajímavé, protože v Kanadě se v mnohem větší míře natáčejí právě dramata. V každém případě miluju, když můžu lidi rozesmívat. 
 
FDb: Tvůj poslední kanadský film se jmenuje James vs. His Future Self (James versus jeho budoucí já - pozn. aut.) a zabývá se cestováním časem. Takže, čistě teoreticky, kdybys měl k dispozici stroj času a mohl by ses vrátit, řekněme, na začátek tohoto tisíciletí, jakou hereckou radu bys dal svému mladšímu já? 
Jonas Chernick: Jen dál dělej to, co děláš, kámo. Vždyť máš dost kouzelnej život. 
 
FDb: Jaké jsou tvoje další plány, co se týče celovečerních filmů? 
Jonas Chernick: V následujících měsících budu pracovat na kanadském filmu, který bude mým prvním projektem po koronavirové krizi. Vlastně pohltí každého, kdo na něm bude pracovat. Je to v podstatě takový experiment. Chceme ten film udělat způsobem, jakým jsme nikdy předtím nenatáčeli. Takže uvidíme, jak to dopadne. 
 
FOTO: Bioscop
(Autor: Tomáš Kordík)
 

DVD

Recenze: Street Kings

Další film v režii Davida Ayera. Tenhle vzniknul v roce 2008 a zahráli si v něm Keanu Reeves, Forest Whitaker či Chris... celý článek

Skylink

Hitlerova bitva s médii

O moci médií dnes nikdo nepochybuje. Dokonce se dnes v rámci jejich internetového prostoru mluví o kybernetické válce. celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení