Přemlouvá ho, aby zabil jejího současného násilnického manžela (Jason Clarke). Pochopitelně by za to dostal odměnu. Jenže někteří, zdá se, jakoby o všem věděli více než on. A do toho neustále slyšíme (tak jako kupříkladu v Mlze) hlas z rádia, přičemž v Tichu před bouří vlastně není nezbytný. A jak se vším souvisí Bakerův syn Patrick? Oba zmínění, tedy jak Matthew McConaughey, tak Anne Hathaway předvádějí podle očekávání kvalitní výkony. První jmenovaný jím pomáhá lépe udržovat ten příběh pohromadě, zatímco druhá je sexy jako snad nikdy předtím. Přesto to nějak není ono a není divu, že lidi do kina nechodili.
Režisér a scenárista Steven Knight (Tah pěšcem, Spojenci, Locke) to přitom nemyslel úplně marně, ale tím konceptem vlastně odsunul některá důležitá témata jako třeba násilí na ženách do pozadí. Na jednu stranu se není co divit, jelikož tenhle tvůrce v posledních letech zřejmě trochu vyšel z formy, jak ukazují projekty typu Dokonalý šéf, Listopadoví vrazi nebo Dívka v pavoučí síti. Na stranu druhou se ovšem musí vyzdvihnout výborné lokace, a taky jistá bizarnost a nepředvídatelnost, která nás nutí chtít vidět víc a jenom se domnívat, jakým směrem se asi bude dění odvíjet dál.
Zvláště to platí pro dva příklady. Knight si jednak dává na čas, než odhalí, co vlastně kravaťák chce a proč mluví o tom, že kdosi změnil pravidla. Baker Dill – a to je ještě pozoruhodnější – jest zároveň stejně jako kapitán Achab posedlý potřebou chytit tady nikoliv Bílou velrybu, nýbrž rybu-tuňáka (proč zrovna tuňáka?) jménem Justice, neboli Spravedlnost. Sice netušíme, z jakého důvodu má tuhle posedlost, eventuálně proč později odmítne zařízení, které by se mu za daných okolností setsakramentsky hodilo, nicméně především díky hereckému výkonu jeho představitele mu od počátku přejeme, aby ve svém snažení uspěl.
Do toho ještě zjišťujeme, že je nějak telekineticky propojený se svým synem. Skutečná potíž nastane právě od chvíle, kdy se od kravaťáka dozvíme, jak se věci doopravdy mají. Knightovi se tím bohužel nepodařilo většinově vyprovokovat diskuze a zamyšlení, jako třeba v případě Darrena Aronofskyho a jeho matky!. Tady se spíše jedná o ryzí nelogičnost, jaká ale baví svou absurditou. A kdyby byly efektivněji využity postavy kolegy Dukea (Djimon Hounsou), Constance v podání Diane Lane, případně toho druhého klučiny, co se najednou objeví, aby vypomohl s plavbami po moři … Protože třeba u Dukea to takhle budí dojem, že je tu snad jen z toho důvodu, aby se našla role pro Afroameričana, a tudíž nikdo nemohl tvůrce nařknout z rasismu.
Ticho před bouří (v originále taky Serenity) je zvláštní film. Odsoudit jej by bylo strašně jednoduché. Nicméně při hlubším zamyšlení má něco do sebe, třebaže by se všechno podstatné bývalo dalo shrnout do dvacetiminutového či maximálně půlhodinového kraťasu. Takovýto koncept a jemu podobné vyžaduje zručnost, profesionalitu, vypravěčský cit a uspořádanou dramaturgii. Tenhle Knightův počin splňuje všechno kromě toho posledního bodu. Dost možná hlavně kvůli němu diváky nenalákalo ani obsazení Matthewa McConaugheyho a Anne Hathaway, kteří však po Tichu před bouří už stihli natočit další ambiciózní a takříkajíc „čistější“ projekty.
FOTO: Bontonfilm