Mladá holčina jménem Jay (nikoliv Joy) se schází s týpkem, co si říká Hugh (nikoliv Grant). V kině před začátkem filmu hrají hru „Výměna“, kdy se jeden rozhlédne kolem sebe a ten druhý má uhodnout, kým z okolo se nacházejících lidí by chtěl být a proč. Když hádá Hugh, koho si vybrala Jay, zmíní holčinu ve žlutých šatech. To by nebylo nic neobvyklého, kdyby se alespoň jedna taková v blízkém okolí nacházela! Hlavní hrdinku to však neodradí od dalšího rande, na kterém se spolu vyspí na zadním sedadle auta (Maika Monroe, představitelka Jay, má pochopitelně na sobě podprsenku). Fatální chyba!

Záhy poté totiž klučina dívku uspí a probudí se až v opuštěné budově, přivázaná ke křeslu, aby si mohla poslechnout, co jí chce říct. Není to maniak, který by se do ní zbláznil, a proto ji nechtěl už nikdy pustit. Jde o to, že jí souloží předal nechtěný dar. Kdo ho má, toho pronásledují démoni přízraky. Někdy můžou vypadat jako někdo, koho znáte, ale většinou vypadají jako někdo, kdo do daného prostředí na první pohled nezapadá. Navíc jsou pomalí jak zombie, což je určitě výhoda. Nikdo jiný je nevidí a zřejmě jediný způsob, jak se tohoto daru, resp. spíše prokletí zbavit, spočívá v tom, že se vyspíte s někým dalším (těžko říci, jestli to platí i pro lesbičky). Ovšem pokud ho nebo ji přízraky zabijí, zase půjdou po vás. A pokud zabijí vás, půjdou po tom, kdo „nakazil“ vás … To vše se patrně nikoliv náhodou odehrává v Detroitu, kde hrozí i Smrt ve tmě.

Původní nápad jest strašně dobrý, neboť přízraky se tu zjevně stávají alegorií/ztělesněním viru HIV či jiné pohlavní choroby. Potíž spočívá v tom, že by se asi více hodil do komedie než do hororu, jelikož se nabízí otázka, kdo jsou v Neutečeš skutečně záporné postavy? Přízraky by totiž nejraději terminovali všechny lidi, kteří k nim díky náhodnému sexu přišli, tedy až k prvnímu člověku, který to všechno započal. Nikdo by je tak nemohl šířit dál. Ačkoliv byl to skutečně člověk? Odpověď na tuto nesmírně zajímavou otázku film nenabízí. Že by se jí mělo zabývat pokračování je sice hezké, leč k ničemu, když je tři roky po natočení Neutečeš stále v nedohlednu. Protože co by z toho jinak měli, kdyby jen tak zabíjeli teenagery? A co by se s nimi stalo, až by zabili původce, který je do tohoto světa přivedl?

Na dramata koukáme především kvůli vztahům mezi postavami, na akční filmy kvůli akčním scénám a na horory proto, abychom se báli. V Neutečeš vlastně nic takového nehrozí, když přízraky vybízejí k tomu se jim postavit, když jsou tak pomalí, v podstatě nestrašidelně nalíčení (na rozdíl od Šestého smyslu, který měl přitom paradoxně přístupnost PG-13, namísto tvrdšího „erka“) a navíc se objevují do značné míry jen tehdy, kdy se to lidským postavám hodí do krámu. Proč nepřijdou k Jay, když spí? Proč jim trvá – i vzhledem k jejich pomalosti – tak neúměrně dlouho, než se přišourají do protějšího baráku? Kam mizí, když nejsou vidět? Proč nevyužíjí té výhody, že jich je zjevně několik? Jak je možné, že krvácejí nebo že po zasažení kulkou zase vstanou jako Terminátor nebo Michael Myers? Neměli by být spíše průstřelní jako duchové?

Do toho sledujeme dlouhé popojíždění autem, ukázky z filmů a úryvky z děl, které shodou okolností nějak souvisí s tím, co se Jay děje, zevrubné chození po Hughově domě na nesprávné adrese, táhnoucí se dialog o tom, kterak si Jay s kamarádem Paulem, jenž ji stále miluje, kdysi dali první pusu, a kterak našli pornočasopisy (pointa de facto zní, že se jim líbily), a samozřejmě nesmí chybět zběsilé noční ujíždění na kole do parku, kde to houpajda jistí ... Vedle toho prazákladního nápadu lze na Neutečeš ocenit prakticky už jen to, že je sice na něm znát, že nebyl nejdražší, ale svým řemeslným zpracováním a jistou kreativitou tvůrců působí dojmem, že musel stát více než ty 2 miliony dolarů.

Neutečeš mi hrozně připomněl jednu epizodu ze seriálu Krajní meze, kterou jsem viděl v relativně útlém věku (a proto na mě tolik zapůsobila) a ve které se do dívky jmeném Hannah (Alyssa Milano, mimo jiné Arnoldova dcera z Komanda) dostane mimozemský objekt a udělá z ní nymfomanku, jelikož sexem (a lidmi, se kterými ho má) se krmí. Taky netuší, jak se tohoto problému zbavit, ale nakonec se vyřeší smysluplněji, než v případě Neutečeš, kde jsou voda a elektřina kamarádi. Příklad – když spadnul Melu Gibsonovi do vany plné vody v zásuvce zapojený fén, dostal ránu, byl mimo, a pak začal slyšet, Po čem ženy touží. Když v zásuvce zapojený fén spadne do vody k Jay, nestane se vůbec nic. Mimochodem, přítel Hannah z té epizody Krajních mezí se jmenuje … Jay! Je to škoda, že se i o Neutečeš mluvilo jako o hotovém zjevení-parádním hororu, ale nakonec zase zůstal daleko za očekáváním. I když samozřejmě, podobně jako kupříkladu u Odebrat z přátel nebo líbivého Zhasni a zemřeš, záleží na tom, jestli na celou věc přistoupíte. Jinak je ovšem hezké a poučné, že Neutečeš varuje nejen před náhodným sexem s cizími lidmi, nýbrž vlastně také před stalkingem.

FOTO: CinemArt