Proč? Zaprvé, režírovali jej Glenn Ficarra a John Requa, kteří stojí i za Bláznivou, zatracenou láskou, což je nejen podle mě „laskavá komedie (minimálně) desetiletí!“ Zadruhé, hraje v něm Margot Robbie, na kterou se ale velice hezky kouká. Zatřetí, hraje v něm Margot Robbie s Willem Smithem, kterému svědčí komedie určitě více, než sci-fi v režii M. Night Shyamalana, která měla mít za úkol především přesvědčit širokou veřejnost o tom, že syn Jaden je veliký talent. Navíc tato dvojice (myšleno tedy Margot a Will) je vskutku unikátní, čili byl o to větší důvod se domnívat, že by takový mohl být i celý film.

Ke všemu už trailer naznačoval, že jejich společné scény by měly správě fungovat. A s tím souvisí začtvrté, že se jedná o podvodníčky a zlodějíčky, na což diváci obvykle slyší i v případech, kdy se v hlavních úlohách neobjevují takhle silní hráči. Na Focusu je dobré, že se v něm najdou jisté podobnosti s Bláznivou, zatracenou láskou. Předně se jedná o styl humoru, kdy nejde o to, abyste se pokud možno co nejčastěji plácali smíchy rukou do stehen. Kdepak, humor v podání Ficarry a Requy je spíše takový jemný, laskavý a tvůrci si kladou za cíl, aby se obecenstvo cítilo dobře nejen při sledování jejich filmu, ale pokud možno i dlouho po něm. V případě Focusu to ale neplatí až tak precizně, jako tomu bylo ve zmíněném bijáku z roku 2011.

I tady však hraje výraznou roli romatická linie. Možná ještě výraznější, než by si kdekdo mohl přát. Na druhou stranu – vzhledem k tomu, v jakém světě se postavy pohybují – tu neustále panuje určité napětí, kdy v podstatě až do závěrečných titulků nevíme, jestli náhodou někdo někoho nepodfoukne. U něj to čekáme proto, že se svému řemeslu věnuje už dlouho, takže by to prostě byla síla zvyku, zatímco ona díky svému vzhledu a vystupování dokáže okouzlit kohokoliv. Což se potvrdilo už v úvodní scéně, která ovšem vyvrcholí situací tak průhlednou, že ji prokoukne nejen hlavní hrdina Nicky, ale i diváci.

Na začínající podvodnici Jess však nikdo nezanevře. A proto se stane jejím mentorem a začne ji učit zlodějskému umění ve scéně, která je sice zábavná, ale přesto ji něco chybí. Tvůrci totiž obecně v průběhu filmu neukazují některé kousky doslovně, přestože by to diváky jistě velmi zajímalo. Ovšem nutno dodat, že tento přístup (jen na jiných místech) vlastně také funguje. Po úvodu v New Yorku se děj přesune na americký fotbal do New Orleans, kde spolu se svými komplici - hlavně s kámošem Farhadem (nikoliv Farhadim) - všechno rozjedou ve velkém. Právě tady budeme svědky nejlepší scény filmu, ve které dojde na riskantní sázky s jakýmsi čínským businessmanem, a také na píseň Sympathy for the Devil od skupiny Rolling Stones – použitou tak, jako nikdy předtím (a zjevně ani potom).

Pak poskočíme o tři roky dopředu. Nicky mohl díky svému talentu zamířit úplně kamkoliv. Nabízelo se snad tisíc různých možností a dalo by se říci, že Ficarra s Requou si vybrali jednu z těch nejméně pravděpodobných. Zbytek filmu se tedy víceméně odehrává především v blízkosti závodního okruhu v Buenos Aires, kde potkáme zbohatlíka Rodriga Santora a jeho „gorily“. Po několika drobných a důležitějších peripetiích situace vygraduje scénou, která působí spíše dojmem jakési mezihry před skutečným finále, které se holt nedostaví. Nicméně i tady nás tvůrci přesvědčí o tom, že si přečetli hodně knížek o psychologii, sociologii, podprahovém vnímání a ženské mysli, ačkoliv jestli je pravda vše, co nám tvrdí, se můžeme spíše jenom domnívat. I proto, že – jak praví Jan Saudek – „znalcem žen mohou být toliko ženy.“

Focus je film, ve kterém sice najdeme několik velice pěkných nápadů a nečekaných kliček, ale nemůže být nejmenších pochybností o tom, že všeho mělo vzhledem k žánru být více!!! Navzdory tomu, že některé nejsou zrovna ku prospěchu děje. Nicméně od nižšího hodnocení tuhle podívanou zachraňuje její celkové vyznění a tvůrčí záměr, kterým si režiséři/scenáristé určitě získají většinu diváků na svou stranu, byť asi ne až natolik, jak si představovali. A ještě je třeba dodat, že ač existují nepochybně desítky lepších zlodějských filmů, při sledování tohoto jsem se stejně asi třikrát přistihnul, jak si kontroluju, jestli mi někdo neukradl peněženku. 

FOTO: Warner Bros.