Ode dneška za čtyři roky napadnou Zemi mimozemšťané. V roce 2077 pak vypadá úplně jinak. Nejsou tu už žádní lidé kromě komunikační dispečerky Victorie a technika 49 Jacka Harpera, který má za úkol opravovat jakési létající robotické drony (Hlídače), které likvidují zbylé mimozemšťany. Za nějaké dva týdny mají být vystřídáni jinou dvojicí. Jack však má na té pusté Zemi sovou vlastní oázu, kde ještě existují stromy a roste tam tráva. V domku u jezera skladuje také knížky či gramofonové desky. Zkrátka věci, které byly dříve samozřejmostí. Teď spolu s Vicky bydlí několik set metrů nad povrchem v domě s luxusním bazénem, kde se Vicky klidně může koupat nahá. Ovšem pouze v době, kdy nepřijímá rozkazy od Sally, působící na přidruženém objektu zvaném Tet. Jenže když spadne jakýsi modul s několika lidmi a když k tomu přičteme některé další okolnosti, vypadá to, že se Jackova služba trochu protáhne …

Víme, že Tom Cruise a sci-fi jde dohromady skvěle, zatímco scientologie a sci-fi nikoliv. Lidé z této církve však s Nevědomím nemají vůbec nic společného. Zato Joseph Kosinski, režisér visuálně fascinujícího Trona Legacy a Peter Chernin a Dylan Clark, kteří produkovali vynikající Zrození planety opic, už ano! Musím říct, že tato kombinace mě osobně zaujala mnohem více, než ta „od producentů Lásky nebeské a scenáristy Borata“, kterou se propagační materiály snaží diváky nalákat na Dávám tomu rok. Skutečně jsem chtěl uvěřit tomu, že poprvé od Avataru uvidíme pořádně výživnou velkorozpočtovou sci-fi podle původního námětu.

Tedy, původního námětu. On vlastně má tento počin svůj základ v jistém komiksu, jehož autorem je však sám režisér. Tak jako tak to nic nemění na tom, že Nevědomí můžeme bez obav přisoudit přízvisko „letošní Prometheus“. Protože Kosinského film zanechává také více otázek než odpovědí a u některých rádoby úderných objevů či konaných skutků hlavního hrdiny se ve druhé polovině jeden nestačí divit a stále častěji si opakuje: „Proč?“. Oproti Prometheovi je ale rozdíl v tom, že odpovědi na některé z těch otázek by přeci jen zajímaly. Třeba jak to vlastně bylo s tou oázou? Jsou ostatní lidé skutečně na Titanu, jednom z měsíců Saturnu? Byli to opravdu mimozemšťané, kdo zničil Měsíc a Zemi? A tak by se dalo ještě chvíli pokračovat.

Přitom první polovina, lépe řečeno půlhodina, určitě není nezajímavá. A to i přesto, že sledujeme pouze dvě osoby s občasnými flashbacky, ve kterých se míhá ta třetí. Paradoxně od doby, kdy se začnou objevovat další, jde kvalita rapidně dolů, byť je jednou z nich sexy Olga Kurylenko a tou druhou cool Morgan Freeman coby Malcolm Beech, jakýsi vůdce lidského odboje, který zůstává v podzemí a taky dává vzpomenout na superzábavného Demolition Mana, přičemž jeden z Beechových kolegů tak trochu vypadá jako tamní Edgar Friendly (pokud jste tu povedenou sci-fi viděli, nepochybně velmi dobře víte, o kom je řeč). 

Je sice na jednu stranu hezké, že u Nevědomí pořádně nevíte, jakým směrem se bude děj odvíjet, ale problém je ten, že to zřejmě nevěděli ani sami tvůrci. Když se některé pasáže v Tron Legacy poněkud táhly, vše bylo vynahrazeno úchvatným visuálem. Ten v Nevědomí chybí. I proto, že se neodehrává v kyberprostoru, a i přesto, že za kamerou stál čerstvě oscarový Claudio Miranda. Design toho obydlí, letadla či dronů a visuální efekty jsou velmi fajn, ale zároveň nutno dodat, že tyto aspekty vídáme i v mnoha jiných sci-fi, kupříkladu loňský Total Recall nevyjímaje. Pokud vás tento film stejně láká a zamíříte na něj do kina IMAX, pak spatříte o čtvrtinu více obrazu, než v jiných kinech. Ale to je spíše jen taková drobná zajímavost, která je z technologického hlediska určitě pozoruhodná, ale z toho příběhového nehraje žádnou roli.

Co je naopak vždycky důležité? Obsazení! Jak už bylo naznačeno, Nevědomí znamená podle Toma Cruise pro Toma Cruise první účast ve sci-fi od naprosto špičkového Minority Report (od laciné/patetické Války světů jako by se sám distancoval, možná i proto, že přinesla pracovní rozkol mezi ním a Stevenem Spielbergem). Je skutečně obdivuhodné sledovat, s jakým zaujetím a odhodláním se vždy naplno ponoří do své filmové role. Rozhodně nikdy nic nepodcení, aby byl v každičkém detailu maximálně přesvědčivý. To je vlastnost, kterou rozhodně nenajdeme u všech hollywoodských herců. Jenže Nevědomí pomalu není ani obstojně odvyprávěným příběhem, takže dojem z něj nevylepší ani stovky Tomů Cruiseů. Na druhou stranu s jiným hercem by to bylo jistě ještě nemožnější.

Zvláště, když se s Andreou Riseborough (Victoria) opravdu výborně doplňují, a proto by bylo originálnější i lepší postavit celý film skutečně pouze na počínání těchto dvou postav. Úloha Morgana Freemana, a vlastně celé té jeho „podzemní bandy“, která se převléká za mimozemšťany, aby zmátla drony, je v podstatě ještě menší, než v Pádu Bílého domu. A pak je tu také Melissa Leo, jeho spoluhráčka z uvedeného díla s Gerardem Butlerem v hlavní roli, která dohlíží na veškeré dění okolo Jacka a Victorie, přičemž se nikdy neopomene svým příjemným hlasem zeptat: „Are you an effective team?“. Dá se říci, že bychom ji klidně mohli přirovnat k HALOVI z 2001: Vesmírné odyssey či GERTY z Moonu (!), jelikož i ona skrývá jistá svá tajemství.

Nevědomí tedy opět nedosahuje takové úrovně, abychom o něm mohli napsat, že se jedná o povedenou sci-fi. Tvůrcům rozhodně nelze upřít snahu a musí se pochválit některé slibné nápady, ale pak jako by si uvědomili, že by stopáž filmu byla příliš dlouhá a snažili se vše nakousnuté vyřešit během deseti minut, což fakticky nestačí. Na tu požadovanou, pořádnou sci-fi podle původního námětu si tedy budeme muset holt počkat. S Tomem Cruisem by to měla být ani ne za rok ta od Douga Limana s názvem All You Need Is Kill, přestože, resp. protože zápletkou připomíná výtečný Zdrojový kód, a bez něj se už za necelé dva měsíce pokusí M. Night Shyamalan spolu s otcem a synem Smithovými dokázat, že pořád umí natočit kvalitní biják. Doufejme, že se alespoň jednomu z těchto tvůrců opravdu podaří svým filmem nadchnout.