„Nejen školskému prostředí, ale i vzdělávání jako takovému se Česká televize věnuje dlouhodobě a intenzivně. Nejvíce se to projevilo v době pandemie, kdy jsme skoro ze dne na den přišli s novými pořady, které pomáhaly jak dětem, tak rodičům i učitelům. Pedagogů je v České republice kolem sto padesáti tisíc. Několik stovek z nich jsme již oslovili, byli to naši první a velmi důležití diváci. Společně s Učitelskou platformou jsme je pozvali na projekce a následné diskuze. Reakce, které jsme dosud získali, nás velmi těší. Na otázku, jaké slovo náš nový seriál vystihuje, nejčastěji padala bezmoc, zodpovědnost, úzkost a úplně nejhojněji – realita. Myslím, že lepší hodnocení si tvůrci nemohli přát,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák.
Ombudsman není policista, ani detektiv. Nemá za sebou policejní aparát, jen dlouholetou pedagogickou praxi, která ho naučila vnímat potřeby druhých. A taky jejich práva, jež nutně nemusí být v rozporu s právy druhé nebo třetí strany – jen se jimi musí zabývat empatický člověk, a ne instituce typu inspekce nebo soudu. „On pro mě představuje trochu rozporuplnou figuru. Sám se neustále vydává na cesty, kde řeší něčí problémy, přitom si však není schopen vyřešit svůj vlastní život. Jde sice o člověka, který má dobré záměry a myslí to upřímně, akorát zjišťuje, že nic není nakonec tak, jak si představoval,“ popisuje svou roli Lukáš Vaculík.
Herec se po třech letech pracovně opět setkal s režisérkou Terezou Kopáčovou. „Zkušenost z Metanolu mi dala jistotu, že je schopen hrát jinak, než jak je běžně zažitý, a že je za takové ‚posouvání‘ dokonce rád. Tedy že se zvládne proměnit i do charakterově složitého intelektuála akademického typu, což je pro Lukáše v podstatě čistý protiúkol. Můžu dodat, že i přes vysoká očekávání nás Lukáš zase překvapil. Byl ještě obětavější a pozitivnější, než jsme si vůbec dovedli přestavit. A jak zkonstatoval Michal Reitler nad hotovým posledním dílem: Zdá se, že je to Lukášova životní role. V objemu, síle a, doufejme, i v dosahu,“ říká Tereza Kopáčová, která režírovala šest epizod Ochránce. Pod další čtyři se podepsal Tomáš Mašín.
Jak uvedeno, na scénářích k jednotlivým dílům pracovali dva autoři. Úkolem Matěje Podzimka bylo soustředit se na vztahové drama, na trojrozměrnost postav. Aby všechno profesní bylo zároveň osobní. Konkrétní materiály pak sbíral Tomáš Feřtek. „Shromáždil jsem případy, které opravdu nějakým způsobem pohnuly či hýbou školstvím, historky, které jsem sledoval jako novinář, a z nich jsem pak vybíral ty, které nesly nějaké podstatné zobecnitelné téma,“ vysvětluje Tomáš Feřtek. A kreativní producent Michal Reitler dodává: „Chceme vzdát respekt k práci učitelů. Jsou pod tlakem systému, rodičů, poslední dobou i dětí a samozřejmě i pod vlastním pochybnostmi o potřebnosti. Téměř každá kauza nabízí vhled do nějaké oblasti, ve které může učitel uvíznout. Ve spolupráci s ČT edu připravujeme doporučující materiály, jak takovým situacím předejít či jak zmírnit následky, bránit se. Naše kauzy se staly a stanou se znovu.“
MINIRECENZE
Pojďme si přiblížit dvě epizody. První má název SLABÝ KUS, protože studenti průmyslovky si k učitelce dovolí věci, které jsou hodně za hranou a kterým se ona ani nebrání. Naopak Aleš se ke všem chová správně. Zřejmě se při svých výkladech nedrží osnov a snaží se rozvíjet myšlení teenagerů, takže je nominován v anketě Zlatý Amos. Někteří kolegové ho nesnášejí, jiní před problémy utíkají nebo je chtějí zamést pod koberec. Zloba, závist, zášť však ani tady nejsou výjimkou, jak demonstruje třeba fotomontáž, na které vosouloží studentky, nebo jak můžeme vidět na postavách pokřivené zástupkyně a zbabělého ředitele. Protiklad tvoří studentka Sára, která je ovšem ve svých ušlechtilých snahách osamocená.
Šestá epizoda nese název VEŘEJNÝ NEPŘÍTEL a není o Jacquesi Mesrinovi, nýbrž o učitelce, které při mimoškolní prázdninové akci zahučí pod hladinu rybníka klučina. Ke slovu se pak dostávají jak členové jeho rodiny, tak ona sama, tak policejní vyšetřovatel, tak ombudsman, tak jeho řidič, tak vesničtí násoskové, co vědí všechno nejlépe, a proto nemají problém s tím vzít spravedlnost do vlastních rukou a někoho zlynčovat. Nutno dodat, že tvůrci seriálu vybírají témata, k jakým dochází opakovaně. Konkrétně k utonutí nezletilého došlo shodou nešťastných okolností i během letošních letních prázdnin.
S námětem tedy není jediná potíž. Ta vzniká v souvislosti se scénářem i režií. Tím se Ochránce dost liší třeba od Života a doby soudce A. K. Jednak se ne vždycky podaří přesně definovat vztahy mezi postavami, jednak některé repliky nepříjemně tahají za uši, což spolu s občasným chováním vedlejších postav přispívá k tomu, že začneme pochybovat nad tím, jestli se tahle kauza skutečně takhle odehrála. Ač se tvůrci zabývají seriózními tématy, dojde i na humor. Některé srandy byly snad chtěné (např. řidičovy výstupy v epizodě 6), jiné rozesmějí spíše nechtěně (Alešova účast v pořadu Máte slovo). Tyhle nedostatky opravdu nedokáže napravit ani fakt, že tady – stejně jako v Thor: Ragnarok – zazní Immigrant Song od Led Zeppelin.
Samostatnou kapitolu představuje hlavní hrdina, co působí jako mix Mirka Dušína a Jana Čenského. Nejčistější z nejčistějších, nejkladnější z nejkladnějších, nejslušnější z nejslušnějších. Mezi těmi mrtvými oběťmi, zlomenými viníky/podezřelými a morálně spornými spolupracovníky a spolupracovnicemi zkrátka vyniká, což však při takovém průzračném charakteru – možná paradoxně – neznamená výhradně v kladném slova smyslu. Ostatně i jeho manželka postupně pro to dobrácké snažení tak nějak přestane mít pochopení. V každém případě platí, že nebýt charismatu a hereckým dovednostem Lukáše Vaculíka, asi by tenhle seriál nepatřil k nejreprízovanějším, přestože se věnuje velice důležitému tématu. Navíc nás zavádí do školního prostředí, kterému se ČT údajně nevěnovala od My všichni školou povinní.
FOTO: ceskatelevize.cz
