My se však vracíme do doby, kdy ninja Snake Eyes pracoval pro Jakuzu. Tedy úplně prapůvodně se vracíme do doby, kdy byl ještě malý a nechtěl dopustit, aby byl jeho otec zavražděn a dům, ve kterém žili, zapálen. Jenže se mu to nepodařilo, protože byl malý a viníci nikoli. Pak tedy pracoval pro Jakuzu, nicméně odmítnul popravit svého bratrance Tommyho, přičemž nepotrvá dlouho, abychom si uvědomili, že máme tu čest s pozdějším Storm Shadowem (závěrečné scéna proto evokuje, resp. opisuje X-Men: První třídu). Takže se můžeme těšit na jeho proměnu, kdy přešel ze světlé na temnou stranu síly. Podobně jako Anakin Skywalker nebo Saruman, byť v jejich případě to bylo o dost fatálnější – jednak proto, že jsou součástí kultovní knižní předlohy nebo veleúspěšné filmové ságy, a jednak proto, že série v obou případech čítají více epických filmů, ve kterých jde o pořádné drama, navíc v rámci jiných světů.
S režisérem Robertem Schwentkem má společnou účast na vzniku série RED, jelikož si zahrál ve druhé části, zatímco v Německu narozený tvůrce režíroval tuto první. Tehdy ukázal, že akční scény umí, což potvrdil i v Rezistenci. G. I. Joe: Snake Eyes ale ukázkovou akci nepřináší. Z tohoto pohledu nejvíce zaujme hned úvodní scéna, kdy se ujíždí s náklaďákem. Pěkná je taky sekvence s miskami s vodou, jenže ta vyvrcholí ušlechtilým filozofickým podtextem, se kterým je to dost na hraně. Ve smyslu, že v projektu, od kterého čekáme především nenáročnou zábavu, jsme takový úplně nepotřebovali.
Příležitost zahrát si Snake Eyese tentokrát připadla Henrymu Gouldingovi, jenž byl po Gentlemanech a Last Christmas zralý na to, aby sám utáhnul celovečerák. Pravda, na plátně se dost zdrží i Andrew Koji a v závěru se objevují další známé figury, tj. Ana DeCobray neboli Baronka a Scarlett … Asi netřeba připomínat, že nevypadají jako Sienna Miller a Rachel Nichols, nýbrž jako Úrsula Cobreró a Samara Weaving (Krvavá nevěsta). Jejich účast má především pomoct překlenout most od tohoto prequelu k G. I. Joe: Rise of Cobra. Nutno dodat, že všechny zúčastněné by klidně malíčkem levé ruky pořádně seřezal či rovnou na věčnost odpravil „The Hard Master“ v podání Ika Uwaise, v jehož případě se však jedná o cameo.
G. I. Joe: Snake Eyes postrádá lehkost a nadhled předchozích dvou částí. A opět upozorňuje na to, že existuje „revenge flick“ a „revenge flick“. Navíc se znovu potvrdilo, jak bývá ošemetné, když Američani vyrazí natáčet do Japonska a ještě k tomu se chtějí nějakým způsobem, byť třeba jenom částečně, zabývat tamními tradicemi. Proto se dá bohužel očekávat, že se tenhle film stane podobně opomíjeným, jako tato Wolverinova mise. Nic tomu nepomáhá ani účast obřích hadů. Nejde ani tak o to, že mají schopnost nahlédnout do lidské duše, a pokud je čistá, nechají daného člověka být. Jde o to, že na rozdíl od obřího hada v Barbaru Conanovi nepůsobí příliš realisticky, ale digitálně, tak jako kupříkladu ty stvůry ve 47 róninů.
FOTO: CinemArt