Tree se probudí na koleji u zjevně nepříliš zkušeného týpka-dobračiska, po kterých americké holčiny obvykle nijak zvlášť nejedou. Cestou do domu svého sesterstva stihne (zase) naštvat několik lidí. Zrovna má narozeniny. Večer se chystá na párty, přičemž netuší, že je uspořádána pro ni. Jenže tam nikdy nedorazí. Tedy alespoň ne v první verzi svého dne. U tunelu se zlověstnou hrací skříňkou ji totiž zavraždí kdosi v masce svérázného dítěte. Ale Tree nezemře. Znovu se totiž probudí na koleji u zjevně nepříliš zkušeného týpka-dobračiska, po kterých americké holčiny obvykle nijak zvlášť nejedou a cestou domů stihne (zase) naštvat několik lidí, načež bude pozdě večer zavražděna. Není to příjemné, nicméně jelikož se potom zase probudí na koleji a naštve několik lidí, takže někdo nebo něco zjevně chce, aby přežila a odhalila svého vraha.

Kdo to chce nebo proč to chce, resp. proč se to vůbec děje, se vlastně za celou dobu s určitostí nedozvíme, i když drobné náznaky se objevují. Nejsou ale dostačující, tak jako není dostačující, když Tree sleduje podezřelé na základě svého seznamu, protože způsobem, jakým tak činí, v některých případech prostě nemůže mít absolutní jistotu, že ji nezavraždila právě ta daná osoba. Zároveň se někdy zpozdí, leč akce dál probíhá stejně, jako když v minulých verzích odešla dříve. Znamená to snad, že se všechno při přechodu z prostředí do prostředí nějakým způsobem resetuje tak, aby to probíhalo pořád stejně? Nápad by to vlastně nebyl marný, ale jestli jde o záměr, tak se opět musíme ptát PROČ.

Film má na svědomí společnost Blumhouse Productions, která nás v poslední dekádě hojně zásobovala vesměs nízkorozpočtovými horory, nicméně de facto žádný z nich nebyl vyloženě hardcore a častěji také sázel na sníženou přístupnost, aby na něj mohli vyrazit i náctiletí. Na to nejvíce doplatily tituly The Visit a Rozpolcený. Tedy co se týče kvality, nikoliv tržeb. Ve Všechno nejhorší by se tedy krve jeden nedořezal, což režisér odůvodňuje tím, že se prostě hlavní hrdinka vždycky musí probudit těsně před svým zavražděním.

Zapomeňme tedy na Zdrojový kód, Na hraně zítřka i Na hromnice o den více. Na tuto komedii s Billem Murrayem přitom Všechno nejhorší naprosto bez obalu v jedné scéně odkazuje, čímž si zřejmě chce udělat alibi. Protože co si budeme povídat, potvrdilo se, že když využijete časovou smyčku v hororu, ošidíte se o napětí, jelikož není složité si ledacos spočítat. Kór když nechcete být explicitní ve zobrazování násilí. Žádný Vřískot tedy nečekejte. A nakonec je tedy vlastně dobře, že se žánrově přesuneme i k (romantické) komedii.

Současně se pochopitelně jedná o detektivku s poměrně velkým množstvím podezřelých, neboť Tree se nechová zrovna slušně a férově. Některé postavy zasáhnou do děje výrazněji, jiné jsou čistě na odlákání pozornosti/natažení stopáže. Nechci spoilerovat, ale kupříkladu pointa s polštářem byla opravdu … ehm, opravdu „nečekaná“. Režisér Christopher Landon tentokrát některé momenty poměrně hrubě nezvládnul. Jeho režie jest spíše rutinní, nežli kreativní, přičemž právě takovou měla být tím spíše, pokud byl limitován nižším rozpočtem. Velký rozdíl v přístupu oproti Skautovu průvodci zombie apokalypsou, který šlape skoro jako švýcarské hodinky. Není divu, že ty komediální pasáže zvládá lépe než ty hororové/dramatické.

Všechno nejhorší se ovšem prezentuje v první řadě jako horor, takže to je docela průšvih, ačkoliv někteří to možná uvítají. Rozhodně pomohlo obsazení méně známých tváří v čele s Jessicou Rothe, která by se mohla dočkat podobné kariéry jako třeba Jane Levy. Moc pěkně se na ni kouká, nicméně skutečnost, že Tree si s sebou nese některá zranění z minulých zabití, bere v potaz prakticky jen v jedné scéně. Některé věci pak této postavě docházejí až delší dobu poté, co si je jistě uvědomí většina obecenstva. No jo, ten divácky vděčný námět se tady zkrátka na rozdíl od výše uvedených příkladů nepodařilo zpracovat tak, aby film zanechal hlubší stopu.

P. S.: Na bonusové materiály se určitě podívejte až pak! 

FOTO: CinemArt