Je hodně univerzální, i když pravdou zůstává, že pokud máte nějakým způsobem blízko k hispánské či latinskoamerické kultuře (a přitom umíte anglicky), bude pro vás Milovník po přechodu ještě o něco příjemnějším zážitkem. Latin Lover je označení pro muže (může být klidně starší), který ví, co je romantika, ale zároveň mu nechybí zvýšený sexuální apetit. Obvykle mu tedy nedělá problém svými řečičkami získat jakoukoliv ženu. Nicméně Eugenio Derbez, podepsaný například pod počinem Bez návodu, který u nás kdysi vyšel na DVD, posouvá toto označení na novou úroveň.

Když byl Maximo ještě malý, bydlel se svou sestrou Sarou a matkou v osamoceném domě. Otec hodně pracoval. Jezdil jako kamioňák, ale chtěl trávit co nejvíce času se svou rodinou. Řídil, i když byl totálně unavený, což vyústilo v nehodu, při které naboural do vlastního domu a následně vyletěl do luftu. Jeho syn si záhy díky jednomu časopisu uvědomil, jak zbohatnout. Bude se prezentovat jako model a sbalí nějakou postarší bohatou paničku, což se mu za deset roků v Acapulcu podaří. Přestěhuje se do Kalifornie a čtvrt století si bude užívat, dokud ho dotyčná nevyhodí kvůli prodavači aut. Chvilku stráví v domku pro panenky, a pak se pokusí přesvědčit svou sestru, kterou roky neviděl, aby ho u sebe nechala, než si přivlastní srdce bohaté Celeste, jejíž vnučka se líbí jeho desetiletému synovci.

Pro někoho bude asi lákavá představa, že nemusí pracovat a může si dopřávat luxusu. Jenže když se po těch pětadvaceti rokách probudí vedle té osoby, leckoho patrně napadne, že promarnil nejlepší léta svého života. Nabízí se varianta, že se s pomocí rodiny postaví na vlastní nohy, polepší se, dospěje, půjde si za svým a úspěch ho nemine. Klišoidní námět některých hollywoodských komedií pro tuto nezávislou tak docela neplatí. Hlavní hrdina si sice jde za svým, ale znamená to, že své příbuzné využívá, místo toho, aby si navzájem byli oporou. A že by se nějak polepšil? Tak to se taky napsat nedá. I proto, že auto své sestry nechal hned bez dovolení polepit reklamou na night club, ale nedodržel kontrakt, takže ho nemine pronásledování dvěma pochybnými týpky.

Nejedná se tedy o ukázkově kladnou postavu, přesto/proto si s ní užijeme fakticky spoustu srandy, za což může do značné míry skutečnost, že jeho ségru skvěle hraje Salma Hayek. Jejího syna pak Maximo učí právě to, jak sbalit holku. Je to vtipné, to ano, avšak ne až tolik, jako když v tomto směru Ryan Gosling školil Steva Carella v Bláznivé, zatracené lásce. Režisér Ken Marino a střihač John Daigle se v každém případě zasloužili o to, že naprostá věština situací a gagů vyznívá přesně tak, jak má. Někdy je to až trochu matoucí, protože když auto srazí starého člověka, asi bychom se neměli smát, že ne?!?

Důležité bylo pochopitelně i obsazení. To se mimořádně povedlo v případě všech postav, které nějak výrazněji zasáhnou do děje. Zvláštní zmínku zasluhuje Cindy (Kristen Bell), která s sebou nese téma hodné snad až oscarového potenciálu! Prodává v jakémsi bistru, kde je zároveň sama sobě vedoucí a ta práce ji evidentně nesmírně baví, ale hlavně se stará o kočky. Spoustu koček. Přičemž rozvine myšlenku hodnou náledování. Ačkoliv se samozřejmě dá očekávat, že si každý z této komedie odnese něco jiného. I kdyby na ni vzpomínal pouze jako na biják, při jehož sledování se cítil fajn.

Milovník po přechodu představuje podívanou, na kterou jsem se hodně těšil ze dvou důvodů. Prvním je Salma Hayek, druhým Raquel Welch (která ztvárňuje tu bohatou babičku), protože mít v jednom filmu dvě ženy, které byly nebo stále jsou považované za sexsymboly celé jedné éry, se nevidí každý den. Z tohoto pohledu určitě zavládla spokojenost. I proto, že ve svých rolích mají co hrát a nejsou tu vyloženě jen na ozdobu. Milovník po přechodu jinak občas paroduje hollywoodské komedie, leč z té jejich obvyklé šablony si v závěru přeci jen taky něco vezme. Naštěstí z toho zdárně vybruslí působivou sekvencí, během které je nám předčítán dopis pro tu vnučku (Mckenna Grace z Velkého daru), takže ho nelze nedoporučit. Jeho hodnota by se přitom bývala ještě o něco navýšila, kdyby tvůrci skutečně poslali ten balon s GoPro kamerou do vesmíru.

FOTO: Bontonfilm