Film podle nadčasové povídky Roberta A. Heinleina (jinak také tvůrce 
nejde v podstatě o nic ve stylu PreCrime z Minority reportu, protože v Predestination je možné za pomoci futrálu na housle (no, rozhodně lepší, než kvůli tomu lézt do skříně nebo jiného tmavého koutu) cestovat až 53 let od bodu nula, což je objevení možnosti cestování časem v roce 1981. Agentův úkol je jasný – odhalit identitu „Prskavkového atentátníka“, který neustále zásobuje četnými bombovými útoky. Jenže i přes nespornou výhodu v tom, že v podstatě ví, kdy a kde zaútočí, to nebude tak snadné.Ano, tak snadné, jak to může po nějakých osmi minutách vypadat. Tehdy totiž příjde do jistého baru
už na první pohled tak nějak „jiný“ chlapík jménem John a po počátečním zdráhání se začne barmanovi (což je náš agent) vyprávět svůj neobyčejný příběh, kterému bude asi Larry/Lana Wachowski (akorát v opačném gardu) rozumět lépe, než kdokoliv jiný. Situace se zhruba po půl hodině vyprávění vyvine úplně jinak, než by mohl kdekdo přepokládat a další některé nečekané a některé očekávané kličky budou následovat. A je třeba dodat, že zmíněný sci-fi element je i přes svou neoddiskutovatelnou důležitost dosti upozaděn a daleko větší prostor dostává, řekněme, psychologická rovina.Tím (a také výbornou hudbou) se Predestination liší kupříkladu od Los Cronocrímenes či Trianglu, které chtějí být v podstatě především cool a zábavné. I toto dílo bratrů Spierigových,
podepsaných pod pozoruhodným Svítáním (Daybreakers) se určitě dá označit slovem ‚zábavné‘, nicméně kromě toho přináší ještě určitou nadstavbu nebo hlubší význam, chcete-li. Možná, že příběh Agenta/Johna/Jane může mít více různých vysvětlení, ale osobně jej chápu jako Heinleinovu kritiku společnosti (což patrně souvisí i s tím poválečným obdobím, kdy kupříkladu vznikaly různá hnutí typu scientologie), přičemž v podstatě tvrdí, že lidé už jsou vlastně za celá ta staletí a tisíciletí zdegenerovaní.Nutno dodat, že pro současnost platí to samé snad ještě ve větší míře a že bratři (jednovaječná
dvojčata) Spierigové zvolili pro natočení této adaptace určitě velmi správné období. Jenom škoda, že o Predestination není ve světě větší zájem. Určitě by s přehledem snesl i uvedení v našich kinech, když už se tam dostanou věci jako toto. Tahle povídka rozhodně přímo volala po zfilmování, protože pomalu více, než kterákoliv jiná adaptace literárního díla působí dojmem, že v neaudiovizuální podobě snad ani nemůže fungovat. Nebo tedy minimálně bez výrazně rozvinuté představivosti.Také se ale nedá říci, že by vše, co se v něm odehraje, bylo úplně neprůstřelné. Avšak při cestování
časem se nějaké ty paradoxy – tu větší, tu menší – holt objevují asi opravdu vždycky. A zvláště jeden významný dějový moment, který tedy samozřejmě nehodlám vyzradit, je z tohoto pohledu skutečně maximálně znepokojující a s trochou nadsázky až lehce deviantní. V každém případě takovýto projekt vyžaduje mimořádnou scenáristickou zručnost a vizionářský přístup. Jenže i tak se může divák ve finále cítit tak trochu oklamán a možná i podveden. To bude platit především v případě, že zná ty dva ve třetím odstavci uvedené filmy.Predestination, což vzhledem k tomu, co už bylo zmíněno, určitě příliš nepřekvapí, připomene taky Atlas mraků. Hlavně díky postavě, kterou brilantně hraje Sarah Snook, bezpochyby nová vycházející hvězdička světového filmu. Hercům ale obecně nelze nic vytknout. Pochopitelně včetně Ethana Hawka, jenž však stále ne a ne získat roli v nějakém pořádném blockbusteru. I když je možné, že je sám odmítá a raději zůstává víceméně věrný nezávislé filmařině. Ač to možná bude na první pohled znít protikladně, fakt, že se jedná o vynikajícího herce, dokazuje i krátký sestřih přebreptů, který je na DVD k dispozici spolu s jen o něco málo delším filmem o filmu, ve kterém tradičně herci a tvůrci poodhalí něco z natáčení tohoto bijáku, který je určen minimálně všem těm, kteří se u sledování filmů nechtějí jen bavit, ale chtějí nad nimi i přemýšlet.
FOTO: cinema.de
