Kladivo na čarodějnice

Církev..
A dnes se jim vracejí   ohromné majetky z práce a   strachu věřících za   odpustky atd. Kolik bylo   spácháno zla ve jménu Boha   a víry. Ano všichni nebyli   stejní . Martin Luther nebo   Jan Hus dobře věděli proti   čemu stáli ,rozpory v   učení bible a svým   svědomím ,tak kázali   pravdu. Podotýkám že proti   víře jako takové nic nemám   ámen.

Způsob na zbohatnutí v 17. století
Malleus maleficarum ( Kladivo   na čarodějnice).Obsahuje   teologický výklad temných   nadpřirozených sil, zejména   čarodějnic, který obsahuje   soudobé lidové představy,   tradované nebo dokumentované   případy k pronásledování   čarodějnic,jakož i návod   jak postupovat.Mocný nástroj   v rukách tehdejší   inkvizitorů.Svévole má   posvěcení na papíře a tak   zloba, závist,hamižnost,   chtíč a mnoho dalších   lidských necností má   možnost "vyniknout"   .Snímek Otakara Vávry   vychází z knižní předlohy   Václava Kaplického a je   situován do Velkých Losin.   Syrovost snímku , jakož i   nahota na plátně nebyly v   době vzniku tohoto díla   zcela běžné. Režisérovi   se povedlo převést do   snímku autentickou atmosféru   druhé poloviny 17. století,   což je velikým kladem kdy   divák příběh nevnímá   jako nějakou historickou   příručku ale jako velmi   silný příběh . Kdo četl   knihu, má možnost porovnat   jak se atmosféru podřilo   zachytit na filmové   plátno.Podle mého, je to   zdařilá adaptace.

Otakar Vávra byl mistr svého   oboru, což dokázal v mnoha a   mnoha filmech. Kladivo na   čarodějnice patří k tomu   nejlepšímu co bylo u nás   natočeno. Výborní herci,   atmosféra, kamera, hudba i   dokonalý střih. V hluboké   úkloně smekám klobouk.

Drsný příběh z dob, kdy   stačilo nevinné udání,   lidský život neměl žádnou   cenu, hlavní bylo, získat   zabavený majetek, mučení,   na hranice s ním, vracíme se   300 let zpět a desítky   tisíc ubožáků v celé   Evropě skončí smažením v   ohni. Mnoho spokojených   diváků bylo zaskočeno,   když se dozvědí, že tento   film natočil režisér,   který natáčel s Gollovou,   Baarovou nebo Mandlovou, je   jím Otakar Vávra. Když jsem   poprvé film viděl, snad   někdy v 70 létech, z kina   jsem odcházel otřesen a   zároveň spokojen, že umíme   také natočit nějaký   hrůzostrašný příběh.   Vynikající herecký koncert   Vladimíra Šmerala, Blanky   Waleské, Eduarda Cupáka,   Josefa Kemra, trochu erotiky   se Soňou Valentovou. Později   jsem film viděl ještě   jednou, je to málo, ale mám   všechno tak zafixováno, že   není třeba. Filmové obrazy   umocnilo, natočit vše dvěmi   barvami, barva by vše   pokazila. Ve filmu se potkáme   v malých epizodách s   Jiřinou Štěpničkovou,   Lolou Skrbkovou, v rolích   nebožáků...

Parádní film který vystihl   kvalitu předlohy od   Kaplického.Prostě období   vrcholu československého   filmu,nadčasovost románu   poplatná každé době.   Zajímavost je že   Žerotínové museli nakonec   žádat u císaře Leopolda I.   o pomoc aby se Jindřicha   Bobliga zbavily,otázka je   jestli tušily že po 102   obětech z řad chudáků a   majetných měštanů   nepříjdou také na řadu.   Jeden z mála filmů ve   světě který se tímto   tématem zabývá opravdu na   faktické a historicky   podložené úrovni. V té   době měli na Losinsku   štěstí že Leopold v této   záležitosti pomohl protože   osvícenství přišlo s   Marií Terezií tedy mnohem   později.

Historické drama o soudních   čarodějnických procesech ve   druhé polovině sedmnáctého   století. Film otevřeně   naráží na procesy z   padesátých let dvacátého   století. Výslechy i za   použití síly vedly k tomu,   že každý vyslýchaný se   přizná k čemukoliv. Moc na   výběr takový vyslýchaný   neměl. Buď se po tíhou   bolesti přiznal, anbebo   "Ďábel" otupoval   jeho bolest, a tak se mučilo   dál. Nakonec se i ten   přiznal. Kdo byl obviněn,   měl smůlu. Nejen, že   přišel o život, ale také o   vliv a majetek. Podstatat   filmu a příběhu je   nadčasová. Zneužití moci k   potlačení oponentů a   nepohodlných osob je   aktuální i dnes a do   budoucna.
Film právem   patří k naším nejlepším   titulům.

Pane bože jak jsi to mohl dopustit?
Film je řemeslně dobře   natočený, jak je ostatně u   Vávry zvykem a o čem film   je? Stačilo aby nějaká   potrhlá ženská označila   třeba ze žárlivosti   nějakou krásnou holku za   čarodějnici a šup,   tehdejší církev svatá tu   nevinnou krásnou holku   poslala na   "převýchovu" - na   hranici a bez odvolání a   dovolání. Film ukazuje   tehdejší dobu i církev bez   příkras. Inkvizitor a   zločinec Boblig se dožil   vysokého věku.

Podle mého názoru skvělý   historický film. Právě v   této době jsem sledovat   sérii o inkvizici,tak mi toto   téma připadá zajímavé. Co   všechno je spojené s   církví a jak strašila lidi   a páchala na nich zločiny.   Nechtěl bych žít v té   době, ale on si jeden stejně   nevybere. Kladivo na   čarodějnice je vynikající   filmařská práce.

Malleus Maleficarum
Silný film. Začína to   Goyovymi prízrakmi (výjavy)   sprevádzané mystickým   spevom. Potom nakukneme do   kúpeľov (myslím, že   pomerne odvážne odhalené   ženy na tú dobu) a potom   začínajú jatky v duchu   dobového bestselleru Kladivo   na čarodejnice. Ktovie ako to   vtedy bolo, kto mal aký   podiel na tejto mašinérii, i   keď u nás nebola   vykonávaná vo veľkom   meradle (na rozdiel od iných   krajín a krajov). Ale film   mal dusnú a desivú   atmosféru

Hodně hodně hodně   deptající film. Výkony   herců špičkové, režie   výborná a historicky   autentické...tak proč už se   na něj v životě   nepodívám? Pravda může   být někdy až příliš   krutá. Na to, abych film   viděla znovu, bych musela   hodně omezit empatii a   vnímání. Přesto je to   určitě film, který stojí   za to vidět(I třeba jen   jednou za život)

Výtečný film. Na svoji dobu   víc než jen zdařilý.   Některé záběry se   člověku vtisknou do paměti   a už se ven jen tak   nedostanou a to je dobře.   Jedině takový film může   přežít neúprosný tok   času a zaujmout dnešního   diváka. Morbidní atmosféra   podtrhuje syrovou pravdu. Ta   sama o sobě probouzí skryté   obavy. Můžeme být rádi,   že žijeme v 21. století.

Silně deprimující...
Mistrovsky zpracované téma,   film je velice tvrdou a drsnou   výpovědí na tehdejší dobu   bezbřehé moci inkvizice,   proti které nebylo   odvolání. Je to kruté,   drsné a derpimující   zároveň.

Zlaty prednormalizacni film   Otakara Vavry. Jako cech jsem   pysny, ze mame takoveho   rezisera. Film je po vsech   strankach dokonaly. Klenot   ceskeho filmovani.

Kladivo na čarodějnice
Klasika kterou by měl vidět   každý. Hrůzy spojené s   honem na čarodějnice jsou   strašným úkazem, kam až   může lidstvo zajít. Doba   vzniku jen podtrhuje všechno   to zlo. Jsou události, na   které by se nemělo   zapomínat nikdy, protože   tím riskujeme, že by se   mohli opakovat. I přes   všechny nástrahy dnešní   doby jsem moc rád, že žiji   v jedna dvacátém století. O   to více mě ještě   překvapilo v zajímavostech   osudy jednotlivých herců,   které jsou přímo spojeny s   charaktery jejich rolí.
K hereckým výkonům jen   to nejlepší, nemám žádné   výtky. Jsem moc rád za pana   Kemra a jeho podlou roli, můj   oblíbenec do ní dal   všechno, opravdu jsem ho   nenáviděl. Kamera na film z   šedesátých let také   bezkonkurenční, celkově mi   tempo i styl příběhu   přišel dost spádový a   zajímavě podaný. U   starších snímků se   většinou tak trochu nudím,   zde jsem neměl ani minutku   čas. Napětí a hrůza,   která mě přepadala, byla   téměř hmatatelná.
Jinak toto téma mě   velice zaujalo, zkusím v   knihovně sehnat román od   Kaplického a chtěl bych   také rozhodně vidět i onu   slavnou Malleus maleficarum   (Kladivo na čarodějnice z   patnáctého století).

Ponurý a děsivý film, tím   spíš, že osoby, které ve   filmu vidíme, skutečně   žily a skutečně musely   zbytečně a bolestně   zemřít. Strašné je to, že   inkvizitor Boblig se v klidu a   míru dožil vysokého věku a   děkan Lautner, jako upálený   kacíř, byl církví   rehabilitován až ve   dvacátém století. Ty boží   mlýny tady nějak   nefungovaly.

filmové rekonstrukční   historické drama kladivo na   čarodějnice je naprosto a   zcela bezesporu jeden z   největších absolutních   vrcholů světové   kinematografie. jako   výsledné dílo je kladivo na   čarodějnice navíc i   neoddiskutovatelnou špičkou   ve svém oboru, jak pro fakt   1oo% odvedené práce všech   zúčastněných složek, tak   svým nadčasovým přesahem,   celkovým poselstvím a   reálným zrcadlem doby 17.   století, v němž se děj   odehrává i 6o. let   2o.století, kdy byl   realizován. kladivu na   čarodějnice navíc vůbec   nechybí rytmus,   dramatičnost, spád, dílo   má i své napětí a   vyvolává ty správné pocity   strachu s úzkostí. i když   je film kladivo na   čarodějnice, k tomu ke   všemu, i velmi zdařilou   adaptací původní   literární předlohy, měli   by dílo vidět úplně   všichni, jak ti, co se   zabývají zfilmovanými   romány, tak historikové či   dějepisci. vidět kladivo na   čarodějnice je pro   skutečného filmového   fanouška, i pro toho, co se   specializuje na   rekonstrukční snímky z   českých dějin, přímo   nutností.

Po herecké stránce naprostá   paráda  
je velká škoda že   pokut si pamatuji že to   nenatočily v barvě

Nejdůležitější je,   položit si otázku, proč   vlastně sleduji filmy.
* * *
Zrcadlo bylo   nastaveno nekompromisně, o   tom není pochyb. Herci hráli   velmi dobře, často až   výborně. Kamera se mi zdála   místy velmi nadčasová -   spatřil jsem tam provedení   několika záběrů a   střihů, které jsem zvyklý   vídat ve snímcích o   bezmála 30 let   mladších..... Na druhé   straně jsem však viděl   strnulost jak z první   republiky.......

Příběh si dovedu   poměrně dobře představit   na divadelních prknech, a   věřím, že zážitek by byl   strhující. Ovšem od filmu   čekám něco krapet víc,   takový ten čtvrtý filmový   rozměr. Když už točíme   film, využijme toho naplno!   Jistě, tahle filmová dimenze   tam zastoupena je, na svojí   dobu možná až vrchovatě,   ale přesto.

Z   filmu si chci odnést celé   spektrum pocitů a postřehů,   ba téměř schizofrenii -   abych po shlédnutí ani   nevěděl jak se jmenuju:-) To   tady ale chybělo, lajna byla   příliš přímá.

Vlastně ani   nechápu smysl filmu. Jako   zrcadlo se mi to jeví zhola   zbytečné, středověké   inkviziční dýchánky jsou   snad všem známy. Jako   parafráze na   komunisty......tak to by byla   drahá satira:-D Cílem   nejspíš bylo diváka   šokovat. Ale to je trochu   málo.

Takže   jak jsem řekl: Herci a   psychologie postav -   výtečně, ale viděl bych to   spíše na divadlo, tam by to   mohli více rozjet. A jediný   můj pocit, který zůstal, je   hnus. A to je trochu málo. Je   to sice silná emoce, ale   stačí nanejvýš tak na   75%.

P.S.: Ten   Kemr!!!!!:-D :-D

Jakýpak brutal film.   Naprostá realita   sedmnáctého století v   českých zemích, kdy   probíhaly čarodějnické   procesy zase o několik   desítek let později než   jinde v Evropě. Všemu   vládla církev a proto se   mohl i takový Boblig stát   pánem nad životy v kraji.   Vynikající Vladimír   Šmeral, i když jako Zdeněk   Nejedlý ve Skřiváncích na   nitích byl rovněž   perfektní. Josef Kemr a   Václav Lohniský v roli   deklamujícího jezuity   nepřekonatelní.   Samozřejmě, že souhladím s   názorem,že všechno zlé   pochází z lůna ženy.

Tak tenhle film sem zkoukla   včera. Fakt brutální film.   Chvílema mi u toho běhal   mráz po zádech... Je fakt   neuvěřitelný, čeho všeho   sou lidi schopný :( To   vlastně pro mě ani nejsou   lidi, ale zrůdy! Tim spíš   mě to dostalo, že je to   podle skutečnosti :( Celej   večír sem z tohohle filmu   měla depresi... Opravdu   působivej film...

Kto mlci-umlcal ho   diabol..popravit!
Kto   popiera obvinenie -klame ,lebo   je diablom   posadnuty..popravit!
Kto sa prizna-bude   popraveny,pre spasu svojej   duse!
Kto krici,place   alebo smeje sa-je   nepricetny,lebo ho posadol   diabol..popravit!
Kto   vydrzi mucenie(torturu)-tomu   diabol pomaha ,robi mu telo   necitlivym,co je jasny   dokaz-popravit!

Výborný český film, který   ukazuje na čarodějnické   procesy. Ve filmu se mi   nejvíc líbí asi to, když   byl člověk nevinný tak mu   to nebylo moc platné,   protože pod hrozným   mučením se přiznam ke   všemu - výborně je to ve   filmu vidět.

Ponurý film jako inkviziční   vězení. Po shlédnutí jsem   z toho nebyl veselý, muselo   mi pořád něco vrtat hlavou,   což je...dobře, ten film   proto asi vznikl. Je kvalitně   natočen, jsou tam vidět ty   temné okamžiky středověku   a hloupost obyčejných lidí,   stejně jako využítí jejich   hlouposti těmi   chytřejšími..hnus, ale   celkový dojem je   uchvacující

Veledílo české   kinematografie. Nechutná,   slizská inkvizice navozuje   svými krutými metodami tak   silné pocity deprese a zmaru,   až je to k neuvěření...

Opravdu skvostně natočený   historický film a skvělé   herecké výkony. Velmi   oceňuji, že se tvůrci   snažili přidržovat se   historických faktů a   příliš si nevymýšleli,   aby udělali film divácky   zajímavějším nebo   přijatelnějším, což se   bohužel často děje   (například jako americký   film s podobnou tématikou   Čarodějky ze Salemu). Pokud   se najde někdo, kdo ještě   tento film neviděl, tak by to   měl určitě napravit. Dobrý   pocit z něj mít však   nebudete, je to realita v té   nejkrutější podobě, co si   lze jen představit. Ale   přesto, nebo právě proto,   se já osobně k tomuto filmu   pravidelně vracím.

Názory na pana Šmerala mohou   být různé, zde mě však   naprosto uchvátil, takovou   sílu postavy jsem osobně   viděl jen u Štepánkova   Maršála. A to, že se   rozhodl v tom hrát, po dobu   Jiřiny Štěpničkové,   kterou pošle dokonce na smrt,   to je naprostá odvaha a   morální posun nehledící na   přímý kariérismus, ale na   něco vyššího, že zde v   50. letech nebylo   "něco" v   pořádku...

U tohoto filmu se pamatuju,   jak jsem se při něm jako   malá holka vyloženě bála a   přitom ho hltala všemi   smysly. Ten pocit hrůzy a   bezmoci mně pronásledoval   ještě dlouho po jeho   shlédnutí. Brrrr...   Nádherně temný a   sugestivní film.

Krutě realisticky historický   film, ktery ohromi svou silou   a tim, ze je v podstate   rekonstrukci skutecneho   pripadu.

Skvěle natočený film podle   knihy Václava Kaplického.Z   monologu Václava Lohniského   mi vždy běží mráz po   zádech.Snímek je jeden ze   skvostů československé   kinematografie šedesátých   let.

Jedna z perel kinematografie 60. let.
K tomuto velmi kvalitnímu   filmu, jež byl natočen se   skutečnou pecizností, je v   předchozích komentářích   řečeno již vše podstatné.   Kromě faktu, že jde o   výbornou adaptaci známého   Kaplického románu, tvůrci   filmu až se syrovou   reálností ukazují divákům   hrůzy inkvizice a   čarodějnictví. Na politicky   problematickou dobu konce 60.   let i velmi odvážná   tématika. Herecké výkony   lze považovat všechny za   výborné, skvělý výkon   podává zejména Elo   Romančík. Myslím, že tento   film předběhl zcela jistě   svou dobu.

filmařský počin   vynikající. opět se, pro   mě, objevil klenot naší   kinematografie. dávám za   deset bodů.

Snímek je to velice dobbrý,   ale abych nechválila pouze   filmaře, musím na tomto   místě zmínit také fakt,   že samotná literární   předloha Kaplického je   velice kvalitní. Poutavý   děj je doplněn atmosferickou   hudbou a vědomí, že tyto   události se doopravdy staly,   přidavá na pusobivosti.   Neustále máte tendenci   očekávat nějaký deus ex   machina. To se ovšem nekoná.   Alespoň si člověk   uvědomí, že pokaždé   nejsou potrestáni ti, kteří   by si to zasloužili.

Bohužel jsem čekal víc a   jsem trochu zklamán.Až do   minulého týdne jsem neměl   tu čest vidět tento   film.skvost,který je zde tak   chválen a řeknu Vám,o nic   zvláštního jsem   nepřišel.
První můj   problém,že nevěřím   příběhu,který se mi zdá   vyhnaný až do   krajnosti.Soudní procesy   beru,krutosti,množství   postižených lidí i   knězů,ale   hejtman,uředníci,přísedíc   í u soudu a další na koho   si chorý mozek   vzpoměl,slepota vrchnosti i   biskupa,to se mi zdá moc i na   tehdejší dobu.Herecké   výkony i režie jsou   perfektní a zvláště temný   mnich (Václav Lohniský)se   zkaženými zuby nahání   hrůzu a jeho proroctví je   jedna z mála věcí, na   které se nezapomíná.

Podle mého názoru jeden z   vrcholů, možná ten   nejvyšší, z díla Otakara   Vávry. Naprosto geniálním   způsobem převedl do filmové   podoby dílo Václava   Kaplického, popisujicí jedno   z nejtemnějších období   našich dějin - inkviziční   procesy na velkolosinském   panství. Od obnovené   premiéry jsem tento film   viděl již několikrát a   pokaždé mě mrazí.

Pan Boblig z Edelstadtu se v   klidu a blahobytu dožil   vysokého věku a ještě se   oženil :-(...Tenhle film ve   mně vyvolal silné emoce -   zejména jednu: nenávist.   Člověk pořád doufá a   doufá a doufá, že se   "něco" stane a vše   se obrátí... a ono nic. To   je realita, takhle to   jednoduše bylo a chodilo.   Herecké výkony přesné,   filmařsky bez chyby, hudba   zapadá. Pryč z téhle   hnusně temné doby, jsem   opravdu rád, že žiju ve   svém historickém období...

Odporně nechutně nudnej   film. Zase "česká"   filmová klasika, ale vůbec   mi nic neříká. Pokoušela   jsem se dokonce přečíst   knížku a s tou jsem mlaskla   ještě dřív než jsem se   dostala do půlky. Je to taky   tím, že příběh mi přijde   totálně vymaštěnej a   nechápu jak se vůbec tohle v   historii mohlo stát.

Výborný film. Inspirován   byl skutečnými událostmi-   šíleným řáděním   inkvizice v 17. století v   německy mluvící oblasti na   Šumpersku, vedle toho však   film obsahuje i reminiscence   na děsivé monstrprocesy let   50. 20. století. Není   možná náhodou, že do   jedné z rolí byla obsazena   herečka Jiřina   Štěpničková, která si   odseděla mnoho let ve   vězení poté, co byla   zatčena při státní   bezpečností inscenovaném   pokusu o překročení   státních hranic. Výborně   zde hraje tehdy ještě mladá   a půvabná Soňa Valentová,   výborný je i Ello Romančík   navzdory silnému slovenskému   akcentu, skvělý výkon v   epizodní roli faráře,   prožívajícího vnitřní   změnu z nebezpečného   náboženského fanatika,   jehož hloupá víra v   čarodějnice rozjede   zběsilou nezastavitelnou   mašinerii nelidského   mučení, věznění a   upalování nevinných lidí,   v člověka, ve kterém se   probudí lidskost a pochopení   skutečnosti, který však už   nemá nejmenší vliv na   události, které tak   neštastně nastartoval. Za   zmínku stojí Václav   Lohniský, proslulý český   filmový padouch 60. a 70.   let, jinak též vynikající   divadelní režisér, v roli   bezejmenného mnicha. Ve filmu   se jen jen mihne na kratičký   čas, ale v paměti diváka   zůstane. JInak ještě k   jedné poznámce, kteropu jsem   si přečetl mezi komentáři,   píše se v ní, že film byl   za komunistů jedním z tzv.   trezorových. Nevím, jak v   které době, ale v roce 1985   jsem viděl film v kině,   přičemž se nejednalo o   nějaké specifické kino nebo   o filmový klub, ale o úplně   normální kino s normálními   diváky, vstupné tehdy stálo   asi pětikorunu. Kromě toho   mám pocit, že film tehdy   dávali i v televizi. Ať už   Vávrovi šlo skutečně o   alegorii, či ne, faktem je,   že v té době byl jedním z   nejprominentnějších   režisérů v ČSSR. Trochu   pochybuji, že by tomuto   národnímu umělci si někdo   dovolil v té době zakazovat   film.

rozhodně nejlepší film   Otakara Vávry,nadčasový   příběh o manipulaci s lidmy   platný v každé době.Na   motivy románu Jaroslava   Kaplického a ze soudních   spisů.Černobílá kamera   znásobuje syrovost a krutost   filmu.Film jako takový je   vlastně obžalobou   círve,které šlo vždy pouze   o peníze a možnost   manipulace s lidmi.Taky to   ukazuje jak se dá zneužít   víra v boha,nebo jak zase   víra v boha dokáže   člověka podpořit.nedivím   se že jistou dobu patřil   tento skvost mezi trezorové   tituly

Další velkolepá klasika   českého filmu, která si   zaslouží ponechat tento   přívlastek, pan Vávra byl   nadaný génius který nám   dokáže předvést hrůmy   minulosti takovým způsobem,   že věříte, že to nějak   tak určitě bylo, největší   mazec na tomto filmu je   právě to že je napsán   přesně podle spisů které   byly sepsány v té době kdy   se děj odehrává. Skvěle   natočeno, skělý herci,   báječná ponurá a   depresivní atmosféra,   prostě neuvěřitelně   realistický skvost, s   Markétou Lazarovou je film   největší pýchou fistorie   českého filmu...

Drsný a nadčasový film   poukazující na zrůdné   praktiky církve a totalitní   moci s ní spojené. Sice   není určen pro běžného   konzumního diváka, ale   vidět by ho měl každý.   Obzvlášť v dnešní době,   kdy svět obchází nové   hrůzy, tentokrát v podobě   tzv. americké demokracie.

Přes třicet let starý film   a pořád má co nabídnout.   Byl to jeden z nejlepších   filmů, které jsem za   posledních šest měsíců   viděl. Rozhodně má skvělou   atmosféru a to přesto, v   jaké době vznikl.

Jeden z úplně nejlepších   starých českým filmů,   který má nějakou myšlenku.   Snaží se nám něco sdělit   o době minulé a současné.   Jenom si na něm krásně   uvědomíme, jak se mnozí z   nás za ta staletí vůbec   nezměnili. Kolikrát jsme   již měli příližitost   vidět jak byla hlupákovi a   navíc posedlému svoji   dokonalostí a neomylností   svěřena velice vážená   funkce. V tomto případě   ještě navíc uměle   vytvořená, jelikož z   dnešního hlediska byla   inkvizice neprostým úpadkem   lidské společnosti a   každému kdo alespoň   nahlédl do stejnojnené knihy   musí být jasné, že   prosazovat tyto postupy je   naprosto nehumánní. Pokud si   to ovšem nemyslíte pak jste   na opačné straně a já už   tím co píši jsem   samozřejmě váš nepřítel,   i když já to tak nevidím.   Jen si říkám jaké je   štěstí, že nemusím žít   v té době. Chápu mnohé   bohaté, že raději tiše   inkvizitora podpořili   jelikož se báli o svůj   život a majetek. Tady   alespoň vidíte jak je   nebezpečné dát hlupákovi   moc rozhodovat o lidských   životech. Ostatně to je   vidět i v dnešní době,   třeba takový Bush a mnoho   dslších vysoce postavených   politiků nám může   posloužit příkladem.   Některé věci se prostě   nezmění.

Tenhle film je obecně o   ovládání lidí. Je platný   skrze celou historii a to, že   platil i na komunisty, je   pouze náhoda. Lidé se v   průběhu historie příliš   nemění a způsoby, kterými   jednají, byly stejné v 17.   jako jsou nyní v 21.   století. Možná vás to   napadne, až film uvidíte   poté, co vás některý z   vašich kolegů objektivně   zkritizuje, dokáže vám, že   máte protifiremní myšlení   a že bude nejlepší, když   odejte dohodou (to jen jako   příklad). A nejlepší na   tom je, že proti tomu   neexistuje obrana.   Neexistovala ve středověku,   neexistovala za komunistů a   neexistuje ani teď. Proto je   tento film jedním z   nejlepších, protože je   obecně, a troufnu si říci i   interkulturálně, platný.

Alegorie
Absolutně vynikající   alegorie na totalitní   myšlení. Však se v něm   také komunisti poznali a film   byl za totality v trezoru.
Jeden z nejlepších   filmů Otakara Vávry, a to   především díky skvělému   scénáři Ester Krumpachové.   Pokud jste tento film   neviděli máte velkou mezeru   ve znalosti toho nejlepšího   z české kinematografie.
PARI