Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 9.1.2004
Troška romantik?
Bohužel velmi nepovedený návrat režiséra Trošky k romantickému žánru. Ono se těžko vrací k romantice po pokleslých komediích a ukřičených pohádkách. Kdeže loňské sněhy jsou, kdeže je skvělý debut tohoto režiséra s názvem Poklad hraběte Chamaré. Od té doby urazil režisér velkou cestu k bohapusté komerci, ve které urážel vždy i dobrý vkus. Pochvalu rozhodně ale zaslouží skvostná kameramanská práce. Co ale může dělat kameraman když je mizerná réžie a ještě mizernější herecké obsazení?
Originální pohled
Konečně jednou dokument, ve kterém nevidíme mluvit hlavy historiků v černém pozadí či s knihovnou. Velmi zajímavý pokus o jiný pohled na tohoto génia, kdy je po celý dokument jakoby přítomný v pohledu kamery. Doporučuji ke shlédnutí čož je možné kdykoliv na iVysílání České televize zde: http://www.ceskatelevize.cz/po rady/10566849687-bedrich-smeta na-zivot-zity-zaziva/213382557 26/
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 19.1.2014
Normalizační odpad
Příšerný paskvil jednoho z nejtvrdších komunistických režisérů na tehdejším Barrandově. U vědomí toho, že z této pohnuté doby české historie chybí seriózní historický film, připadá mě zcela nechutné a nevkusné dělat komedii z období zcela rozvrácené země, po bitvě na Moravském poli (1278), kde byl zabit král železný a zlatý Přemysl Otakar II., kdy v zemi bylo i lidojedství. To lze opravdu očekávat jen od tvrdého komunisty Steklého. Navíc Maciuchová v roli královny Kunhuty působila ja žena za pultem, a Němec v roli Přemysla Otakara II. ani náhodou neměl na to, aby tohoto velkého krále zahrál, nemluvě o Brzobohatým hrajícím Záviše z Falkenštejna. Maně si vzpomínám, jak se tehdejší tisk rozplýval nad tím, jak věrohodné a finančně nákladné gotické interiéry nechal Steklý vytvořit v barrandovských ateliérech (skutečně byly dokonalé) a pak ve filmu vidíte dva žoviálně se bavící Vítkovce před stoprocentní renesancí Roztockého zámku! Vrchol všeho bylo, vidět ve 13. století porcelánové koflíky s barevnými puntíky na svatebním stole. Bez uzardění též Steklý použil ve filmu hrad Křivoklát v současné zromantizované podobě z 19. století. To vše je v komedii jistě možné. Proč potom ty dokonalé gotické interiéry v ateliéru? Nehledě na to, že film je spíš zmatením žánrů než čistou komedií. No, skoro až škoda tak dlouhého textu k tomuto odpadu, ale vzhledem k tomu, že zde zatím nikdo nic nenapsal a film se cpe divákům horem dolem na různých TV, tak jsem se neudržel.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 10.1.2004
Alegorie
Absolutně vynikající alegorie na totalitní myšlení. Však se v něm také komunisti poznali a film byl za totality v trezoru.
Jeden z nejlepších filmů Otakara Vávry, a to především díky skvělému scénáři Ester Krumpachové. Pokud jste tento film neviděli máte velkou mezeru ve znalosti toho nejlepšího z české kinematografie.
PARI
Oskarový film
Vidím to jako dneska - píše se rok 1983 a my vycházíme s mojí přítelkyní z kina na Václavském náměstí v Praze, kde jsme právě shlédli Nebeské dny. Vycházíme jako omámeni, bezeslov se na sebe podíváme, otočíme se a jdeme si koupit znovu lístek na další představení tohoto filmu, které mělo začít za půl hodiny. Film nás naprosto uchvátil zvláštním způsobem vyprávění jinak celkem banálního příběhu o lásce dvou mužů k jedné ženě. Onen působivý rámec vyprávění poskytovala především vynikající kamera Nestora Almendrose, za kterou obdržel Oskara, potom též doba (příběh se odehrává před 1. sv. válkou) a místo děje nekonečné lány na jedné farmě v USA a samozřejmě také citlivá režie Terrence Malicka (byl to jeho druhý film). Malick točil film více než 6 let – ono natočit v té době obrovský lán napadený sarančaty, to vyžadovalo si na ně prostě počkat, tak jako na různé projevy počasí, barvy nebe apod. Přes tyto atributy a dobré herecké obsazení, film u diváků propadl a Malick nedostal natočit příležitost v Hollywoodu další film. Koncem osmdesátých let minulého století byl film znovu uveden do distribuce a teprve tehdy se stal finančně úspěšným snímkem. Možná, že divácky většímu zájmu pomohls i ta skutečnost, že hlavní představitel Richard Gere byl již v době druhého uvedení filmu velkou hereckou hvězdou.
Film byl nedávno vydán na DVD a lze si jej objednat na webu: www.dvdpeka.cz Měl jsem tak možnost jej znovu shlédnout po 24 letech a musím konstatovat, že film neztratil nic na své působnosti. Pusťte si jej ale rozhodně na nějaké velké a kvalitní plazmové obrazovce s možností dobrého zvuku. Film totiž provází také vynikající hudba.Enniho Morricona.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 10.1.2004
Jedna z nejdokonalejších historických fresek na téma bitvy u Waterloo natočená režisérem Sergejem Bondarčukem v koprodukci tehdejší SSSR a Itálie. Film vedle hvězdného obsazení: Napoleon Rod Steiger, Wellington – Christopher Plummer, Ludvík XVIII. – Orson Welles, dále hráli – Jack Hwkins, Virginia McKenna, Olaeg Vidov a další, drží dodnes řadu nepřekonatelných nej.
Ve filmu byl použit zatím největší vojenský kontingent jaký kinematografie dosud znala. Z přijímače bylo vzato cca 23 000 nováčků (to proto, aby nebyly poznamenáni moderním výcvikem) a tato obrovská armáda, spolu s komparsisty hrající staré vojáky Napoleonovo císařské gardy, byla cvičena podle starých dobových cvičebních řádů.
Bitevní krajina u Waterloo byla vymodelována 1:1 na Ukrajině. Dva měsíce vozily nákladní auta zeminu, aby mohla být postavena dvě návrší, na kterých proti sobě stála vojska Angličanů a Francouzů. Zasela se tráva a čekolo se až vyroste. Bondarčuk šel až do neuvěřitelných historických detailů na jejichž základě docílil pocitu, jak se vyjádřili unisono historikové, že měli pocit, že se přesunuli v času a že bitvu sledují přímo. K tomu přispěly především záběry bitvy pořízené z vrtulníku. Je například známo, že Wllington připravil francouzům léčku, kdy skryl do vzrostlého obilí skotský pluk. Obilí nechal Bondarčuk zasít a čekalo se z natáčením této části bitvy až obilí dozrálo. Dále je známo, že místo očekávané posily Francouzům přišli dříve na bojiště Prusové, spojenci Angličanů. Ti vyjeli z hustého lesa. Les byl vysázen ze vzrostlých jehličnanů za pomoci těžkých armádních vrtulníků. Těmi byly také tyto stromy vytrhány i s kořeny jinde a vzduchem přepraveny na bojiště.
Výkon Roda Steigra v hlavní roli je považován za nejlepší ztvárnění postavy Napoleona všech dob a dosud nebyl překonán. Režisér Bondarčuk vyprávěl jak se celý filmový štáb roztleskal při natáčení poslední scény, kdy poražený Napoleon odjíždí z bojiště. Steiger tak sugestivně zahrál rozpoložení Napoleona, že štáb zapomněl, že se zvuk točí přímo.
PARI