Jane Russellová je jako vždy oslnivě skvělá, ale ve skutečnosti si část filmu pro sebe ukradla Agnes Mooreheadová v roli madam v havajském nočním klubu v Honolulu, podniku s kráskami, které baví americké vojáky. Jane Russellová se brzy rozjede, když vypukne incident 7. prosince 1941 v Pearl Harboru. Hraje velmi zajímavou postavu, která byla vypuzena ze San Franciska jako nežádoucí osoba (pravděpodobně byla jako prostitutka příliš úspěšná) a usadila se pro nový život v Honolulu právě v této době. Půvab Jane Russellové je jen pro málokoho neodolatelný, obzvlášť v roli, jaká jí byla určena.

Docela pozoruhodný a inspirativní dokument o tom, kde a jak se rodí nové osobnosti naší hudební scény. Je zajímavé si porovnat, kam dospěl ten který z konzervatoristů po dalších více než deseti letech!!

Tak tohle se moc nepovedlo. Když jsem nedávno viděl s Marion Daviesovou super film Kain a Mabel (1936) očekával jsem, že Polly bude další její paráda. Bohužel. Artistku sice zahrála skvěle, ale ouvej, scénář to zazdil. Pravda, mohla se tomu vyhnout a dát příležitost některé z kolegyň, ale filmy po boku Clarka Gablea se neodmítají. Úplný propadák to není, film má příjemných 70 minut, ale být delší, byl by to problém.

Tohle filmové pokračování je určitě po technické i herecké stránce pořád velmi solidní záležitost, ale celkové vyznění filmu mi připadalo přece jenom o tu jednu hvězdičku slabší. I tak je to však, podle mého názoru, minimálně dobrý průměr.

Příjemný návrat do mého časného dětství, kdy jsme jako malí školáci tuhle knihu četli nahlas ve škole. Jan Valášek tenhle film dobře natočil a na počátku 60.let dosáhl při jeho realizaci patrně maxima možného, Dana Medřická i Radovan Lukavský dobře vybraní a malý Jirka Lukeš, pozdější Mirek Dušín že seriálu Záhada hlavolamu Hynka Bočana, obstál se ctí. Bohužel, pro dnešní generaci dětských diváků jsou patrně příběhy kluka, nevyzbrojeného mobilem se spoustou aplikací a dalšími náležitostmi, naprosto nezajímavé.

Na Gablea a Haywardovou se skvěle dívá a lokace Hongkongu je nepřehlédnutelnou třetí hvězdou tohoto filmu. Je pravda, že Gable už nebyl v nejlepších letech, ale měl stále šarm a přitahoval diváky, zejména ženy. Haywardová byla zase mucholapkou na muže, takže všichni si zde mohou přijít na své. Co se týče vedlejěích rolí, Richard Loo byl v roli generála úžasný a jeho komentáře jsou dnes stejně aktuální jako v roce 1955.

Musím říct, že celý tenhle cyklus se mi jako televizní pořad opravdu líbil i když tenhle druh zábavy a hlavně hudby je na celé míle vzdálen mému vkusu. Ale atmosféra a krásy staré Prahy, to už je o něčem úplně jiném a patrně nikdo by nedokázal tomuto cyklu být lepším průvodcem, než Viktor Preiss!!!!

Clark Gable je majitel kasina, který se snaží dát své ženě a synovi vše, co může, ale možná jim chyběl jen jeho čas. Film je prošpikován skvělými vedlejšími herci jako Frank Morgan, Wendell Corey, Mary Astorová a Marjorie Rambeauová. Film se rozjíždí poměrně pomalu, ale je obohacující pro ty, kteří mají rádi charakterové studie a pronikají do rodinné dynamiky. Zdá se, že jde o typ filmu, který nespoléhá ani tak na aktivní děj, ale na to, jak se postavy k sobě chovají, což ho v jistém ohledu staví před svou dobu. Ačkoli jiní mohou na filmu najít trhliny a uznávám, že má své mouchy, ale velmi jsem si ho užil a ocenil jsem, co se snažil sdělit, že v životě musíme dát druhou šanci nejen druhým, ale i sami sobě. Nový začátek je vždy tou nejlepší perspektivou. Podívejte se na tento zapomenutý film a uvidíte, že si z něj mnohé odnesete.

Tahle zvláštní historická etapa je vděčné téma pro dokumentaristy i tvůrce hraných filmů. I když bych osobně trošku ubral na té romantice, po filmařské i herecké stránce je to určitě dobré a já za sebe jsem nejvíc ocenil dobovou atmosféru, kostýmy a celou výpravu. Úhrnem vzato se tenhle film určitě nechá vidět a době filmové komiksové devalvace je to velmi příjemné zpestření.

Jedná se o umělecký film, který se zabývá tématy, jako je duševní nemoc, manipulace a nejasné hranice mezi realitou a iluzí, a představuje příběh o dramatickém vývoji lásky a jejích tragických následcích. Tématem je Bruce, terapeut velmi oblíbený svými pacienty, který je v tiché léčebně sveden schizofrenní pacientkou Lilith, jejíž projev je někdy zasněně zamilovaný, jindy ledově manipulativní. Warren Beatty a Jean Seberg pojali své role působivě s přesvědčivou nevinností. Beattyho ztvárnění terapeuta je vypilované do nejmenších detailů. Seberg jako tajemná Lilith pro změnu dodala postavě jistou intenzitu komplexnosti. Ačkoli to tak možná nevypadá, nejedná se o nijak zvlášť jednoduchý film. Celá koncepce příběhu obsahuje mnoho významů a symbolů, jejichž tajemství je obsaženo ve schizofrenní ženské postavě Lilith. Příběh se tak zamýšlí nad projevy lásky, které způsobují probuzení skrytého šílenství. Ponořit se do postavy Lilith znamená proniknout do skrytých tajemství mysli. Proto samotný závěr může být nejen frustrující, ale hlavně podněcující k zamyšlení nad problematikou, o které se jinak příliš nemluví. Dalo by se říci, že vůbec. Vyprávění je vedeno v poetické atmosféře v naprosté beznaději smutného portrétu schizofrenie, která je v tomto filmovém zpracování spíše pro náročného diváka, neboť zde ve své vážnosti tentokrát nejde o žádnou filmovou zábavu.

Film podle skutečné události. Příběh velkoměstských policistů, kteří řeší vraždu homosexuála a údajnou sebevraždu. Zatímco se to všechno odehrává, stárnoucí seržant sleduje, jak jeho manželství s lacinou děvkou jde ke dnu, zatímco on sám bojuje s morálkou a představiteli města. Sinatra, který byl mimořádně skvělý herec vzhledem k náročné roli, je opravdu velmi dobrý jako ambiciózní policejní detektiv. Pokud jste tento film ještě neobjevili, stojí za to si ho vyhledat.

Po technické stránce je to určitě ucházející a minimálně stejnou kvalitu to má i po herecké stránce, ale za to nedokážu dát víc než ty čtyři hvězdičky, protože ten obsah je přímo vražedný. Dodnes nechápu, že se Jiří Štěpnička, s ohledem na osud své matky, nechal čímkoliv donutit k přijetí titulní role v tomto propagandistickém projektu a myslím si, že se zato dodnes musí (aspoň v hloubi duše) stydět!!!

Tento film i přes svůj věk je stále působivý a je jedním z nejodvážnějších a nejsurovějších obrazů v otázce alkoholismu, jaký se kdy na plátně objevil. Jack Lemmon je vynikající a bezpochyby se jedná o jeho jeden z nejlepších výkonů. Lee Remicková je stejně dobrá a společně jsou prostě úžasní. Bolest, strach a sobectví jsou brutálně zobrazeny a závěr je silný a srdcervoucí a citlivější jedince nepřestane dohánět k slzám.

Je to zcela určitě jenom průměrný a hodně komorní horůrek, ale na nezávislý biják to zase není tak špatné a myslím, že se to docela vyplatí vidět už kvůli výkonu, tehdy devatenáctiletého, Kevina Zegerse, který byl jako Dale Billings opravdu dost dobrý (podle mého názoru).

PROCESOR!
Po dlouhé době jsem se od srdce zasmál. Takže i dvojka jede v zajetých bláznivých situací a já byl spokojený.

PROCESOR!
Takové nezávazné blábolení v hospodě se velmi rychle vystupňuje až v pořádný dusno a psycho. A herec, který měl vše pod kontrolou je konfrontován se svým sousedem, který byl pro něj do té doby neviditelný. Pro mě to byl zajímavý dramatický kousek.

PROCESOR!
Tak tady to bylo přepálené hned od začátku. Když se divák spokojí s tím, že půjde jen o zmlácení všech, kdo jsou v okolí tak na pročištění hlavy proč ne. Jasona mam rád, ale tady i když víte, že je to béčko, tak jsem se u některých scén musel smát. Za mě průměr.

Roztomilá televizní komedie s docela neotřelou zápletkou. Při půlhodinové stopáží se samozřejmě nedají očekávat žádné zázraky ani žádné velké umění, ale je to příjemná oddechovka, kterou bezchybně natočil renomovaný režisér a brilantně ji odehrála naše tehdejší herecká elita. Určitě vhodný doplněk k jedné dobré kávě.

Možno povedať, že po dlhšom čase som videl krásnu rozprávku. Nie vždy sa rozprávky vydaria, ale táto bola pekne spracovaná po všetkých stránkach. Dôležité pri rozprávke je výber hlavnej protagonistky, čo tento krát vyšlo na sto percent. Aninka bola milá, láskavá a prekrásna.

Podle mého názoru určitě nejlepší film, co režisér Kramer kdy natočil. Dobře se opřel o základní scénáristický nápad, přesně namixoval žánrové komponenty a velmi citlivě vybral obsazení, kde nejsou žádné vyslovené hvězdy, ale zato je k vidění celá řada opravdu kvalitních herců i v těch nevýznamných rolích. Tohle se zcela jistě dá vidět víc, než jenom jednou!!!

Amerika vstoupila do první světové války v dubnu 1917 po téměř třech letech krutých bojů mezi Anglií, Francií a jejich spojenci a Německem a jeho aliancí. Prvním hollywoodským tzv. propagandistickým filmem, který byl uveden do kin krátce po vyhlášení války Německu byl právě tento film Malá Američanka z dílny Cecila B. DeMilla s Mary Pickfordovou v hlavní roli.

Pan režisér Bělka měl vždycky cit pro zpracování podobných nosných témat a tohle mi přišlo skutečně hodně že života. Vlasta Fabianová se mi, v roli jen zdánlivě laskavé stárnoucí dámy, zdála být hodně přesvědčivá a protože i další role jsou obsazeny vesměs kvalitními herci, je se opravdu na co dívat. Tady je naprosto zřejmé, že jsou v životě věci, které se nemění ani se při změnách režimů a společenského klimatu.

Další z povedených muzikálů s Ann-Margret v hlavní roli. Počátkem šedesátých let Ann-Margret definitivně vyměnila hudební studia za filmová. Producentské agentury ovšem jejího pěveckého a hereckého talentu a v neposlední řadě atraktivního vzhledu uměly patřičně využít.

Ben při nehodě, kterou zavinil, zabije sedm osob. Po té se rozhodne, že sedmi lidem změní život. Příběh není náročný, romantický. Herec Smith je zajimavý...

Když se vezme v úvahu, že to je, vyjma studentských prací, vůbec první režijní počin Jiřího Adamce, není to vůbec špatné. Scénář Věry Šrámkové nabízí, pod slupkou banální televizní komedie, nejeden důvod k zamyšlení (v nouzi poznáš přítele aj.) a mladý režisér si s obdivuhodnou jistotou poradil se sestavou známých a zkušených herců. Za tuhle práci bych mu já osobně hůř jak dvojku nedal.

I když byla velká část tohoto broadwayského hitu pro filmovou verzi pozměněna, vůbec to nevadí, naopak. Filmové zpracování Bye Bye Birdie je oproti svému jevištnímu protějšku (a mizernému televiznímu remaku) mnohem zábavnější. Všichni herci ze sebe vydávají maximum, přičemž Paul Lynde (z broadwayského obsazení) a Maureen Stapletonová hrají jako o život. Dick Van Dyke (z broadwayského obsazení) a Janet Leighová jsou v rolích Alberta a Rosie skvělí, v civilu rock'n rollová hvězda Bobby Rydell dokazuje, že umí hrát a tančit i zpívat, ale je to Ann-Margret, která způsobila takovou senzaci, když byl film uveden do kin. Možná nevypadá úplně jako nějaká šestnáctka, ale v této roli je prostě dokonalá. Hudební čísla jsou výjimečná a choreografie je nádherná. Jedná se o jeden z nejlepších muzikálů na filmovém plátně.

Celkem vtipná, leč bohužel naprosto předvídatelná komedie. Slušně zahraná a natočená. Jako znova už není nutné, ale zabavilo to :-)

Podle mého mínění docela dobrá televizní detektivka, což asi příliš nepřekvapí, když vezmeme v úvahu kvalitní literární předlohu, schopného režiséra a dost reprezentativní obsazení (až na pár výjimek). Jenom ta výprava tomu dává dost na frak, ale to bylo v televizních inscenacích 70. a 80.let minulého století v podstatě úplně normální. I s touto výhradou dávám 7 z 10 s tím, že to vidím tak na 65%.

Není mi jasné, proč postava Helmuta Zilka má skutečné jméno a všechny ostatní postavy mají vymyšlená jména. On ten film vůbec jede na podivné vlně a je třeba ho brát s rezervou.

Artová Občanská pruda!
Od filmu Annihilation (2018) uběhl nějaký ten rok a na tento film jsem se upřímně těšil. Co mně znepokojilo byl scénárista a režisér Alex Patlal Garland a mé pochybnosti byli na místě! Už u Annihilation (2018) jsem neskousl divný mix, který ale měl velký potenciál, zde je to úplně to samé. V podstatě nikde není nic vysvětleno, proč se válčí, kdo s kým atd. OK nemusí to nutně být, ale celé je to zas taková splácanina. První delší půle filmu je celkem nuda. Proč nebylo víc temné, hororové atmosféry, proč né víc napětí, to je asi buřt, pak se sic víc film rozjede, ale nějak jsem boj o White House US Army X US Army nepobral. Takže krásné lokace, přehledná kamera, pár luxusních scén a nápadů, ale celkově opět jako celek nudná, divná záležitost, což zamrzí.

Ten chlap je nezničitelnej, neumlátitelnej, okolo něja to padá jako šišky, ale on jde dál až do konce. Původní zápletka zajímavá, jak se dají zblbnout lidi a řeknou o svém účtu cokoli, téma stále aktuální a ty mechanismy pořád stejné, nicméně pak už to přešlo víc do bezduchého mlácení. Ale aspoň to mělo rytmus.

Pro mě vynikající sci-fi komedie, která má originální dějový nápad, kvalitní obsazení, kterému vévodí Martin Short v roli mladého hypochondra Jacka Puttera a na svou dobu nabízí velmi vyspělé a sofistikované triky. Myslím si, že ve svém žánru se tenhle film dá dnes považovat už za klasiku, protože, ač sám inspirován staršími snímky, stal se inspirací pro filmy pozdější.

V průběhu celého filmu zní ponurá píseň „Remember“ a její variace od Irvinga Berlina. Je to nesmírně smutné a když už si myslíte, že to nemůže být smutnější, stane se to. Těm, kterým nevadí bolest srdce, uvidí milostný příběh s Myrnou Loyovou a Warner Baxterem, kteří zažijí pár vzestupů a daleko více pádů. Film poskytl Loyové vzácnou příležitost ukázat, jak skvělou dramatickou herečkou umí být, když dostane příležitost. Několik scén připomíná filmy o Hubeném muži (opilecké večírky), ale v mnohem temnějším a tragičtějším kontextu.

Na můj vkus to byl trochu moc velký žánrový koktejl, z kterého jsem si já osobně odnesl přesvědčení, že filmová režie nebude pro Ondřeje Sokola ta pravá parketa. Už hodně dlouho jsem neviděl film, který by měl tak tragicky vlažný a rozpačitý rozjezd a nějak zabrždění mi připadali i herci. Není to sice žádné filmové fiasko a viděl jsem už spoustu horších filmů (některé o hodně horší), ale lépe, než jako průměr to ohodnotit nedokážu!!

Říká se, že právě tento film udělal z Cagneyho hvězdu a já chápu proč. Má charisma, je opravdový zloduch a snadno si ho představíte jako ikonického gangstera. Ne sice tak emotivního jako byl E.G. Robinson, spíš jako pouliční krysu, která se vydává všemi možnými i nemožnými cestami za americkým snem. Film má některé neduhy z počátků mluvených filmů, kdy filmový průmysl ve velkém přiváděl poněkud zpanikařené herce z divadel v naději, že se pro nové médium nejlépe hodí. Ne vždy to vycházelo. Ve filmu je spousta násilí a brutality, to bylo doposud nevídané a asi právě díky tomu byl film tak úspěšný a obstojí i v dnešní době.

Tohle filmové podobenství je fakt těžký kalibr, který podle mého názoru nebyl zralý pro kina. Umím si představit, že z nich odcházela víc než polovina diváků nespokojená s tím, co viděli. Někdo naštvaný z toho, co viděl a někdo rozpačitý z toho, o čem to asi vlastně bylo. Protože jsem odvždycky příznivec filmových i literárních podobenství, za sebe musím říct, že se mi to líbilo, ale vhodné je to tak pro klubovou scénu.

Seriál samozřejmě ani zdaleka nepobavil jako jeho předchůdce ze sedmdesátek,ale ještě se to dalo použít k nějakému tomu pobavení :-)

Velmi jednoduchá, předvídatelná a naivní "komedie", kde si autoři nedali příliš práce s najakým duchaplnějším dějem....

Klasická, předvídatelná, romantická komedie, která neurazí ale bohužel ani příliš nenadchne...Taková jednohubka na jeden večer

Naprosto předvídatelný film se smutným začátkem a poté humorně-dojímacím dějem. Nevím proč, ale celkem mě to i bavilo a kupodivu mě hlavní hrdina dokázal přesvědčit o tom, že umí hrát...

Průměrná podívaná ,málo akce více dialogů ,western se ubírá spíše do komedie až trochu do romantiky.

Hloubka a realističnost v zobrazení života ženy v určitém životním období je něco, co v současné kinematografii již několik desetiletí velmi chybí. Chybí filmaři a odborníci, kteří by ji podali s obrovskou vážností i jistou dávkou poetického odstupu. Tak alespoň díky za filmový archiv. Režisér a scenárista Dušan Hanák nenatočil mnoho celovečerních filmů a je to docela škoda. Například v tomto filmu se představil jako slovenská verze českého režiséra Karla Kachyni. Film se zaměřuje na ženu středního věku, která se potýká s osobní krizí a hledá své místo ve světě. V profesním životě čelí tlaku společnosti, očekáváním a potřebě seberealizace. V soukromém životě naopak prožívá krizi manželství a přátelství a jejich proměny v čase. Je tak vykreslen intimní portrét, který zkoumá témata, jako je krize identity, ztráta iluzí a hledání nových životních významů. Psychologická hloubka v poetické atmosféře nabízí komplexní vhled do ženského nitra, která jsou ženám velmi blízká i dnes. Film byl oceněn, a to zcela zaslouženě. Dušan Hanák natočil film, který plně překračuje svou dobu a i dnes nabízí mnoho podnětů k zamyšlení.

Tento film je skutečnou lahůdkou pro milovníky klasických filmů. Hvězdné obsazení zahrnuje Jean Harlow, Clarka Gablea, Hattie McDaniel a Lionela Barrymora. Pro všechny milovníky filmu Jih proti Severu je obzvláště zajímavé vidět Hattii McDaniel (Mammy) a Clarka Gablea (Rhett) pracovat společně dva roky před J proti S. Jean Harlow je naprosto úžasná a v tomto filmu ukazuje svůj opravdový herecký talent. Je však hořkosladké se dívat, vzhledem k tomu, že to byl Harlowové poslední film. Herečka pracovala jak jen mohla, dokud fyzická bolest dovolila. Zemřela ve velmi mladém věku před dokončením natáčení. Náhradní scény jsou sice zřejmé, ale naštěstí neubírají na kouzlu, kterým Harlowová přispěla a udala tón filmu. Film miluji a vřele doporučuji všem, kteří chtějí dobrý příběh a úžasné hvězdné výkony.

Tohle je volné pokračování seriálu POD HLADINOU, což bylo všechno možné, jenom ne nějaká seriálová pecka, ale tady tvůrci sklouzli ještě o level níž a vznikl strašidelně podprůměrný seriálový "výrobek", který bohužel dokonale zapadá do úrovně seriálové tvorby nejmenované televizní stanice!!!

Tak jako většinu podobných starých filmů je moc nechápu, ale i tak se bavím :-) Zvlášť, když v nich exceluje nějaký dobrý herec, což tady Brodský bezesporu byl. Zdatný sekundant byl i Libíček. Takže takový herecký koncert s prapodivným dějem:-)

V Londýně v předvečer první světové války prožívá americká showgirl Suzy (Jean Harlow) bouřlivý románek s Terrym Moorem (Franchot Tone). Když Terryho postřelí německý špion, Suzy se mylně domnívá, že je mrtvý a prchá do Francie. Seznámí se s leteckým esem André Charvillem (Cary Grant) a brzy se vezmou. A to je v kostce první třetina filmu, druhá a třetí jsou stejně dobré, ne-li lepší, tak si film nenechte ujít.

Moje znalosti japonské historie jsou dost povrchní, takže nedokážu moc posoudit historickou přesnost, ale na každý pád jsem si tenhle televizní seriál, natočeny podle předlohy Jamese Clavella, skutečně užil. Režisér London odvedl se svým štábem precizní práci, herecky je to prostě vynikající a hudba Maurice Jarreho, to je sen!! Na tomhle místě by se asi slušelo připomenout, že dnes je to přesně 100 let, co se tento titán světové filmové a televizní hudby narodil.

Clara Bow byla obrovská osobnost, na kterou Paramount spoléhal, že naplní pokladny i na svých ne příliš povedených scénářích. Toto je další příklad tohoto trendu. Naštěstí kromě Clary i zbytek hereckého obsazení je zde velmi dobrý, takže film je zábavný. Ke konci se snímek mění v ložnicovou frašku a je docela vtipný, když se lidé navzájem prohánějí z místnosti do místnosti. Nic originálního, už jsme to viděli několikrát, dveře se otevírají a zavírají, jen co jeden odejde, druhý vstoupí, ale tady je to provedeno velmi dobře. Pokud ale začnete zkoumat děj, vše se rozpadá.

Na krátkometrážní studentský filmeček je to opravdu dost dobré a obsahově velmi nápadité, ale to asi není až takové překvapení, protože Jiří Vejdělek v dalších letech ve svých celovečerních filmech nejednou dokázal své režijní kvality.

Grantovi fanoušci si v tomto krásném filmu o hledání lásky mezi a nad oblaky přijdou na své. Po boku Granta se objevuje Myrna Loyová jako pilotka-akrobatka, která se zamiluje, ačkoli nejprve musí překonat řadu nepříjemných událostí. Před vámi se odehrávají hluboké scény mezi oběma hlavními představiteli a je zde cítit nefalšovaná romantika. Jedná se pouze o jeden ze tří případů, kdy Grant a Loyová hráli spolu, ale je to jeden z jejich nejlepších počinů na plátně. Trvalo mi dlouho, než jsem tento film ulovil, ale stálo to za to.