Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 18.5.2009
film 1o způsobů lásky jako mozaikovitě vystavěný snímek byl velkou příležitostí pro všechny zúčastněné herecké představitele, aby na minimální ploše dokázali co v nich je. doslova koncert předvádí miluše šplechtová - hrušínská v obou svých povídkách a jasně dokazuje, že je z celkového obsazení jasně nejlepší, z dalších rolí se skvěle předvedla andrea černá s jasnou stylizací šedé domácí puťky v sexuchtivou dračici a to stejné se dá napsat o výkonu terezy kostkové, která svoje těhotenství v úloze umí zužitkovat taktéž na 1oo%. oč lepší jsou v inscenaci 1o způsobů lásky ženské představitelky, o to jsou horší jejich herecké protějšky. pánové zde skutečně ustupují do pozadí a nebýt špatně nastudové úvodní povídky s bezduchými dialogy, po níž se film těžko rozjíždí, mohlo být 1o způsobů lásky v celkovém hodnocení lepší. svižné tempo a rytmus jsou ale doménou v povídkách již zmíněné trojice hereček a po jejich výkonech snímek zase sklouzává k unylosti. i tak ale můžeme v klidu říci, že televizní adaptace původního divadelního textu z pera jeleny mašínové a pavla kohouta patří právě díky scénáři k nejlepším dílům střední třídy světové kinematografie.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 6.2.2012
zajímavý výsledek se povedl autorskému tvůrčímu týmu v případě snímku 2o12: poslední proroctví. v 2o12: posledním proroctví logicky do sebe zapadají všechny použité filmařské metody, za zmínku jistě stojí i počítačové simulace kolem posunu pólů, díky kterým je pro diváka tato záležitost lépe pochopitelná. auru přitažlivosti, velmi důležitou pro dokumentární film, má i adam maloof, hlavní hrdina příběhu 2o12: poslední proroctví, který se obyvatelům zeměkoule snaží poodkrýt dávná poselství mayů. k dalším kladům filmu 2o12: poslední proroctví jistě patří i dynamika, s níž je vyprávěn, stejně tak jak vnitřní rytmus skládající z mozaiky záběrů v reálu a vědeckých závěrů určitá poselství, která ale k velké škodě, nejsou dotáhlá do finále; možná i díky tomu, že ani sami autoři netuší, jak to ve skutečnosti 21. prosince r. 2o12 se světem a civilizací dopadne. pro zbytečně otevřený konec i pro nedovysvětlení konkrétních tezí se film 2o12: poslední proroctví dostal v konečném hodnocení jen mezi nejlepší díla střední třídy dějin světové kinematografie a zda se nakonec posune výš, čemuž já osobně už moc nevěřím, ukáže vlastně jen čas, respektive ono inkriminované samotné magické datum: 21. 12. 2o12.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 21.6.2009
hodně slabé je dílko 2o12: soudný den, které má evokovat dávné mayské proroctví. titul s názvem 2o12: soudný den daleko více evokuje filmařskou plitkost dialogů s klišovitostí žánru, čímž jednoduše dokazuje, že napsat za oceánem dobrý scénář dokáže jen málokdo. 2o12: soudný den je z celkového hlediska filmová věc, jež pro svou totální nedotaženost a přímou odhadnutelnost zůstává jen lepším dílkem v nejnižších příčkách světové kinematografie. natočit film s třemi vzájemně propletenými dějovými liniemi, které se v soudný den protnou, obohacený o odchody blízkých v každé osobnostní lince ústředních hrdinů s poselstvím šlo zpracovat určitě o mnoho lépe.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 9.4.2011
i přes zbytečné efekty a tím pádem poněkud plošší začátek se v následujícím toku děje filmu 2bobule naštěstí vrací rytmus, lehkost, komično i herecké výkony plně odpovídající kladeným požadavkům. v hodnocení s předcházejícím filmem se ale tentokrát autorům 2 bobulí již nepodařilo vtěstnat do nadprůměrného výkonu i onu lehkost, atmosféru a poselství, jimiž jednička oplývala. v konečném součtu se tak dá o snímku 2bobule psát i mluvit jako o dílku, které nakonec skončí jen mezi nejlepšími díly střední třídy žebříčku světových kinematografických dějin.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 14.4.2009
z italských válečných archivů byla vyjmuta příhoda, kdy se pětice vojáků snaží dostat k ceným informacím z plánu "k", jenž jsou uloženy v sejfu nacistické vily Verde; stručný nástin děje, na jehož základě vzniknul koncem 6o. let film 5 pekelných mužů. Prostinký, ale skutečný námět z historie filmaři však na filmovém pásu zcela promrhali. určitě zajímavý příběh ale autoři převedli v nezáživné snímání pětice vojáků tak, že diváka zaujmou snad pouze scény s použitím minitrampoliny. Protože hudebním motivem zmiňovaného vojenského kvinteta je jakási variace na cirkusovou znělku, je výsledný efekt v konkrétních scénách zcela opačný. Film 5 pekelných mužů, postrádá pekelný spád a pokus o záchranu činí posledních zhruba 3o minut, kdy kinski coby hlavní fašoun nechá popravit ženu s níž strávil celou noc, protože mu asi dojde, že je špionka, i když to si musí divák domyslet sám; a kdy většina hlavních hrdinů za svůj úkol zaplatí životem.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 9.4.2009
okolnosti, které se skutečně udály mohou být natočeny i přijatelnější formou než je tento film. kostrbatě vystavěný příběh měl možná v historii svůj reálný podklad, ale nakolik se od něj tvůrci filmu odklonili, nechme válečným historikům. z filmařského hlediska dílo ztrácí svůj vnitřní rytmus, působí nudně a přitom příběh o skupině vojáků zasypaných ve skále nabízí tolik možností jak lépe vystavět charaktery jednotlivých postav. Nevěřím, že osoby a obsazení jsou reálná. Navíc skrytý podtext s travesti je zde tak chatrný, že působí hodně směšně. film proto lze nabídnout pouze těm fandům, kteří mapují veškeré válečné historické události, aby je pak srovnávaly s tím, jak o nich referují filmoví tvůrci.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 26.4.2009
nadžánrový film adéla ještě nevečeřela, který patří do zlaté studnice děl domácí kinematografie si od doby svého vzniku až po současnost udržel svůj parodizující švih, s nímž koncem 7o. let minulého století vzniknul. velkou měrou se na něm podíleli všichni tvůrci od autorů námětu a scénáře přes režii, herecké výkony po výtvarnou stránkou díla. nestárnoucí adéla má i na prahu třetího tisíciletí stále co říci a to, že si dokáže k sobě připoutat i nové mladé nastupující generace diváků, kteří jsou rozmazlení americkými dokonalými filmy, je jenom potvrzením jejích uměleckých kvalit.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 3.5.2010
sovětský historický dobrodružně životopisný snímek admirál nachimov diváka jistě překvapí na tehdejší dobu vzniku nevšedním způsobem vedení kamery i velkolepostí bojových a válečných scén. nebýt toporných hereckých výkonů a několika filmových chyb mohl admirál nachimov v celkovém hodnocení stanout v té lepší polovině světových kinematografických dějin, ale takto zůstal jen dílem z dobrého zlatého středu. za zmínku jistě stojí i nutnost srovnání skutečných historických faktů a reálných dějin s autorskou filmařskou fikcí, ale to je spíše téma k diskuzi s historiky, odborníky na válečné dějiny ruského námořnictva a potažmo i na všechny, co se zabývají životním i pracovním osudem osobnosti admirála nachimova.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 20.1.2010
české filmové komedii advokátka věra chybí rytmus, který by dal dílu větší spád, díky čemuž je snímek jen slepencem sice někdy skvěle vypointovaných scén, ale v jiných se opírajících o až příliš přízemní fórky. Zatímco pištěk je v roli otce donáta advokátky věry naprosto vynikající, nepostrádající patřičný nadhled a lehce uvěřitelný ironický odstup balancující na hraně komiky s parodií, šlemrová si v postavě matky donátové drží jen šaržovitou linii svých podobných rolí předcházejících. frič s advokátkou věrou vsadil na tehdy oblíbenou komickou povídku, což se mu ve výsledku sice víceméně povedlo, ale v konečném hodnocení neudržel gradaci dějového vývoje, takže se se svým dílem dostal jen mezi nejlepší snímky střední třídy kinematografických dějin.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 9.4.2009
mysteriozní horor z fulciho dílny je pouhým pokusem o natočení dobrého hororu. příběh zneužité a ponížené studentky by si zasloužil daleko více. Pro horor bych ve scéně znásilnění viděl daleko větší bizarnosti, než nám fulci nabízí, ale jak vidno režisérovi stačí, když se dívky obnažují, shazují se jedna před druhou a on pak může pracovat na formě jakéhosi uměle vystvaěného příběhu, kterému však nedává žádný reálný podklad. škoda, mohlo to být lepší, už proto, že je třeba také vzít v potaz, že v době vzniku filmu ve 2. pol. 8o. let fungovaly jejé tvůrčí metody pro natáčení hororu.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 12.4.2009
když nemají filmaři kam sáhnout, výlet do historie se hodí. vždyť minulost je plná různých, pro film dosud neobjevených námětů, ale pozor, ne vždy se dávný příběh povede převést do současnosti. se zfilmovanou dějinnou událostí aféry s náhrdelníkem, která odstartovala francouzskou revoluci je to stejně tak. inu dobrý dramaturg je čím dál více k nezaplacení. americko-česko-francouzskou koprodukci tak zachraňuje klasický filmový rámec historicko-romantického příběhu s kriminální zápletkou. nádherné kostýmy s nominací na oscara ve svém oboru, nádherné exteriéry i interiéry zámeckých areálů včetně těch našich, nádherné obrázky ze spolupráce kameramana s architektem a k tomu všemu ještě zvukové pasáže z prověřených kusů vážné hudby pro lepší dokreslení doby, stručný výčet toho, co aféru s náhrdelníkem drží v kolonce lepšího průměru. film totiž postrádá rytmus, líně se vleče a místo atmosféry francouzského dvora servíruje jen exclusivně zabalenou nudu a nezáživnost, v níž se divák neznalý francouzské historie poměrně lehce ztratí. filmová adaptace historického námětu s názvem Aféra s náhrdelníkem by si určitě zasloužila víc, než skončit jen jako pomůcka pedagogům v hodinách dějepisu nebo i ostatním, co zajímá minulost francouzského dvora.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 9.4.2009
zbytečně dlouhé, více než dvě hodiny neforemné drama z války v afghánistánu je sice prodáváno jako veledílo díky mega hvězdě placidovi, ale celkové vyznění trpí velmi špatnou dramaturgií a nevyvážeností. kdyby autoři snímek sestříhali do únosnější míry a zbytečně se neztráceli v hraných dokumentárních scénách ze života a soužití vojska s domorodci, které by se hodily více do jiného trypu filmů, mohl být afgánský zlom o moc zajímavější. díky tomu všemu se tak nejpůsobivějšími záběry stávají scény, kdy domy místních obyvatel létají do vzduchu, všemožně hoří a skoro celá vesnice pak prochází kompletní destrukcí. tyto sekvence jsou nejenom skvělě natočeny a sestříhány, až se divák zabývá otázkou, zda je to skutečnost nebo kašírované kulisy. Za předpokladu, že to všechno je reál, pak by jistě vyvstala otázka kolik dědin a objektů muselo kvůli tomuto filmu být zničeno a zda se vynaložené úsilí potom setkalo s patřičným efektem.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 8.2.2010
nesmyslné, těžko pochopitelné a navíc i zcela hloupé je americko - kanadské filmové drama afghánistán. film afghánistán je mimo jiných výtek i zářným důkazem faktu, že napsat inteligentní a věcné dialogy jsou pro autory v amerických studiích výkonem více méně nadlidským a tam, kde kvalitní scénář citelně pokulhává musí vše vynahradit speciální efekty nabité akčními scénami. taky jen díky posledně jmenovaným složkám se film afgánistán dokázal odlepit ode dne kinematografických dějin a dostat se alespoň mezi nejslabší díla střední filmařské třídy. na víc by afghánistánu v celkovém hodnocení už stejně s největší pravděpodobností ani nezbyl dech.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 11.2.2010
neotřelý a rozhodně zajímavý námět v případě díla agentura puzzle zbytečně sráží níž dějová překombinovanost jednotlivých os a bočních linek, až se v nich ztrácí jak divák, tak místy i tvůrčí štáb, což je velká škoda. agentuře puzzle totiž jinak rozhodně nechybí v určitých sekvencích napětí, švih, rytmus i spád; má též notnou dávku uvěřitelné mystery s tajemstvím včetně poselství, čímž tým vedený režisérem pokorným dokázal v tomto případě vytvořit jedno z nejlepších děl světové střední kinematografické třídy a to na druhou stranu není k zahození. každému, kdo má rád prvky duchařiny v hraných snímcích lze agenturu puzzle jen vřele doporučit.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 9.4.2009
ačkoliv je tento film klasickým béčkovým titulem s předem lehce odhadnutým dějem a jednou megastar, zde s m. dudikoffem, patří snímek určitě k tomu lepšímu, co se v tomto typu filmových děl dá natočit; už proto, že je to dílo, na které se dá dívat, které má spád a u kterého se divák pokochá výkony i dalších tehdy ještě neznámými hvězdami.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 15.4.2009
Žánrově těžko definovatelná filmová komedie Akumulátor 1 je i těžko definovatelným snímkem pro všeobecné hodnocení. Snaha autorů učinit z Akumulátoru 1 filmové komediální fantasy dílo o energii, o jejím nabývání i ztrácení se však poněkud rozvezla. Kromě této linie o energii se od začátku velmi rychle začne rozvíjet i, pro pochopení příběhu hodně důležitá, druhá linie děje a sice o televizním světě, který energii z lidí umí jen vysávat. Dvě koexistující linky na sebe v dalším toku, nabalují motivy z obyčejného života hlavního hrdiny Oldy (P. Forman), kterého našli zcela vyčerpaného a bez vlastní energie. Zatímco v některých místech se děj, jak získat ztracenou energii zpět, příjemně a netradičně rozvíjí; další slibná témata, hlavně ta o televizním světě, se rozpadnou jakoby v prach. V první ose se autorskému týmu povedlo divákovi ukázat, že lidé mohou energii získat mimo jiné i vnímáním vysoce kvalitní vážné hudby (sbor Židů z Nabucca); a ještě o něco výš se musí z Akumulátoru 1 vyzdvihnout pro světovou kinematografii zcela unikátní přestřelka s ovladači. V té ose druhé a v osách postraních už tolik slibných momentů nenajdete, snad jen obrazově otáčivé české titulky u americky mluvících indiánů (Kodym a Koller).
Co se scénáře týče, oplývá množstvím velmi vtipných a vypointovaných dialogů, ale ne každý se povedlo s gradací zpracovat. Primář a vrchní sestra z oddělení jednotky intenzivní péče (Ševčík a Kantorková) s jejich: „lidi, kam vy na ty nemoci chodíte“ nebo Oldův výstup se zvědavou paní (Synková) patří jistě k tomu lepšímu; na rozdíl od postesku: „já přírodní léčitel a nemůžu do přírody“ (Svěrák Z.), které převedením na pás působí jako nevěrohodné klišé. Hlášky v Akumulátoru 1 skutečně jsou a není jich málo, ale co už, stalo se.
K tomu, že ve výsledném efektu se může Akumulátor 1 přiřadit k filmům lepšího průměru přispělo i konečné rozuzlení. Oldu při četbě pohádky svým nejbližším (Brychtová a Frösslová) napadne, jak má svou složitou situaci s energií vyřešit, což je motiv, který sice známe z mnoha jiných filmů, ale způsob čtení pohádky na základě pohybového leporela, zas tolik známý není. Jistě obrazově dobrý nápad je i následné prolnutí z četby skládaného leporela do dalšího obrazu, kdy má divák dojem, že se otáčením stránek ve skládané papírové pohádce pokračuje dál než se nový záběr do celku poskládá úplně stejně.
Akumulátor 1 se v roce svého uvedení stal nejdražším filmem v dějinách domácí kinematografie, obdržel Českého lva pro divácky nejúspěšnější film roku, ale také vyvolal rozporuplné reakce, což jej de facto zařadilo mezi kultovní filmy. Do této kategorie Akumulátor 1 díky své řemeslně dobře zvládnuté práci, ale s filmařsky slohově těžko uchopitelným výsledkem, také právem patří.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 5.2.2010
zcela nadčasová, k tomu veselá, hravá a především skvěle napsaná i odehraná je česká filmová komedie alena, jejíž kvality více než po půl století od samotného vzniku prověřuje čas a neutuchající zájem nových a nových generací diváků. rytmus v aleně místy možná trochu kolísá a k některým fórům byly dějové linky vystavěny poněkud kostrbatě, přesto vedení kamery a celkové pojetí nevynechávající přesah s poselstvím, filmu zajistily trvalé místo v té nejvyšší kinematografické třídě. Ač se Alena, ani přes svou mazanost, mezi zlaté filmové skvosty světových dějin nakonec nedostala a zůstala v dolní polovině inkriminovaného pole, k samotného vrcholu daleko nikdy neměla, nemá a jak se zdá ani nikdy mít nebude.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 6.6.2009
méně je někdy více, to je motto, kterého se měl o. stone při výrobě koprodukčního velkofilmu alexander veliký držet. natočil sice výpravný historický epos, který měl možná ambice stanout mezi nejlepšími díly světové kinematografie, ale svou bezmála tříhodinovou délkou plnou nudy a patosu jej odsoudil do nižších příček. k celkovému lepšímu výsledku alexandera velikého nepomohlo ani hvězdné obsazení ústředních rolí, nádherné kostýmy, okázalá výprava natož podmanivá kamera, protože filmu chybí to nejpodstatnější: rytmus a spád. místy zbytečně upovídaný snímek alexander veliký proto zůstává v průměrných příčkách filmového průmyslu a díky svému jinak profesionálně zvládnutému řemeslu bude jistě v této třídě patřit k tomu nejlepšímu, co v dějinách vzniklo.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 18.6.2011
ve finále se tvůrcům filmu alma podařilo dostat až do té nejvyšší třídy dějin světové kinematografie, což možná sami při realizaci ani nepředpokládali. nezdolnou měrou k celkovému výkonu filmu alma pomáhají vynikající herecké výkony v čele s t. nvotovou včetně psích hrdinů, skvělé režijní vedení, respektive konečná koncepce, správně načasovaná dynamika dějových linek a od prvopočátku nadějný námět scénáristicky citlivě podtrhnutý. škoda ve snímku alma jen místy kolísavého rytmu či náhlé naprosto nevysvětlující smrti starého nečase. i tak ale před nadějnou režisérkou dabrowskou klobouk dolů, neboť svým snímkem alma se začíná víc a víc profilovat mezi psychologické filmové tvůrce a na tomto poli získává taktéž silnější půdu pod nohama, za což se jí sluší pogratulovat.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 14.3.2012
zajímavý námět ze skutečné historie tvůrci filmu alpha dog převést na plátno trestuhodně nezvládli. ve snímku alpha dog tak triumfuje skoro dvouhodinová nuda, nuda a zase jen nuda, bez špetky rytmu, napětí, dynamiky; o pevném režijním vedení, poselství či práci s kamerou se vůbec nedá mluvit, což je taktéž velká škoda. chybí sociologické sondy do života zúčastněných, jimiž by se alpha dog zpřehlednil, o vykreslení psychologických motivů představitelů na základě dramatických okolností nemluvě, načež je potřena i hudební hlavní linka alespoň hlavního hrdiny, která by se po jeho smrti vracela jako memento do životů přeživších. chyb je skutečně daleko víc, takže alpha dog je tak jen velmi slabým dílkem, kterému pomohla odlepit se ze samotného dna dějin světové kinematografie snad jen snaha autorů, obstojné herecké výkony a samotná smrt mladého upřímného zacka, jemuž je snímek věnován. pro velké zklamání se tak film alpha dog dostal jen mezi nejlepší díla z těch nejslabších, které se kdy podařilo natočit.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 6.2.2010
spíše než vynikajícím filmem je komedie anděl na horách výtečným hereckým koncertem j. marvana v titulní roli. film anděl na horách v sobě dokázal spojit nejenom patřičné scény typické pro charakter zimních rekreací s dokumentárními záběry na tatry nevyjímaje nebo požadovanou dobovou agitku, ale na tehdejší poměry i nezvyklou kritiku zneužívání pravomocí kolem rozdělování poukazů na zimní dovolenou. to vše zajistilo i více než půl století od vzniku komedii anděl na horách stálou oblibu u diváků stejně jako neměnné místo v nejvyšší třídě světové kinematografie. škoda jen vypadávajícího rytmu ve vývoji děje filmu a nedotaženého napětí, které by v celkovém hodnocení anděla na horách vyneslo až ke hvězdným výšinám. i tak je ale pozice anděla na horách v dolní polovině nejlepšího pole dějin filmu jasným důkazem kvalitně odvedené práce.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 2.5.2009
Vánoční filmová pohádka Anděl Páně je přinejmenším velmi slušně scénáristicky napsanou a neméně slušně herecky odvedenou prací v čele s tvůrčím štábem. Nápad volně parafrázovat námi tolik známé a možná i zprofanované lidové pranostiky i s božskými příměry a použít je do filmu, vypadal na první pohled možná naprosto skvěle, ale místy režijně špatně odvedené dialogy v papundeklo-polystyrenových dekoracích nebe, prvotní ideu zcela rozvezly. Zajímavě napsaný scénář s mnoha podtexty v několika hluchých místech pak vyznívá zcela naprázdno a více než k smíchu působí spíš směšně. V konkrétních situacích k tomu velkou měrou přispívá až příliš herecko-civilně pojatá titulní role nastudovaná I. Trojanem. Dobrý záměr zpracovat část z období adventního času do filmové podoby korespondující a v náznacích vysvětlující jednotlivé svaté je umocněn zasazením do pohádkového rámce námětů Boženy Němcové. Možná právě proto a možná i se spojením opravdových a neošizených kostýmů v reálném prostředí hradů, v nichž se odvíjí pozemská část filmu, si Anděl Páně zaslouží zařadit se mezi filmy z lepší poloviny středního průměru.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 7.1.2010
nesmrtelná a dnes již legendární filmová muzikálová komedie z prostředí nevěstince a dob přelomu 2o. a 3o. let minulého století anděl s ďáblem v těle dodnes oplývá horou komediálně vypointovaných scén, jimž kraluje postava bulise v nastudování k. heřmánka; správnou atmosférou doby i nespočtem vynikajících tanečních a pěveckých čísel, což dílo v konečném součtu vynáší až do nejvyšších příček světové kinematografie. andělu s ďáblem v těle nechybí napětí, rytmus, spád a švih a proto zcela právem patří do zlaté studnice filmové tvorby a jeho návštěvu lze vřele doporučit.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 9.5.2010
celovečerní filmová stopáž je dílku anička s lískovými oříšky více na škodu, než k užitku, protože jinak zajímavý snímek se tak stává rozkolísaným a zbytečně rozvleklým. anička s lískovými oříšky z hereckého hlediska jinak ale potvrdila kvality j. brejchové v roli macechy čarodějnice, zatímco na mužské představitele zbylo jen deklamování s patosem. režisér horal v případě filmu anička s lískovými oříšky tak se svým týmem podal v celkovém součtu jen slabě nadprůměrný výkon a uhnízdil se ve středních polohách zlatého středu dějin světové kinematografie.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 5.2.2010
česká filmová komedie Anton Špelec, ostrostřelec značně těží z úspěšné divadelní situační komedie A. E. Longena Už mě vezou, kterou se režisér M. Frič pokusil adaptovat pro stříbrné plátno a v tomto faktu jasně ční největší kámen úrazu. film Anton Špelec, ostrostřelec zcela postrádá rytmus i spád a místo dynamiky je spíše jen neforemným sledem volně za sebou jdoucích jevištních scén opírajících se o přízemní, jednoduše přihlouplé až vyčpělé fórky interpretované v. burianem. pravdou může být, že za bezmála osm desítek let od vzniku tohoto snímku se kinematografie rasantně změnila a nejdůležitější je fakt stálé oblíbenosti tohoto dílka u diváků, proto lze film Anton Špelec, ostrostřelec především díky zajímavé a nadčasové předloze i pro pěvecký výkon V. Buriana, zařadit mezi filmy ve zlaté střední cestě světových dějin.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 7.5.2009
televizní program aplaus! měl hodně silnou a kladnou stránku v tom, že dal celorepublikově prostor vybraným oblastním hercům nebo regionálním moderátorům z různých rádií nebo kabelových televizí, aby ukázali co v nich dřímá. vítěz celého klání měl poté získat smlouvu na moderování vlastního televizního programu. výborný a na svou dobu hodně nezvyklý nápad, ale skončil v balastu neprůhlednosti a neojektivity a svou prvotní důvěru u televizního diváka díky tomu také ztratil. aplaus! pro dějiny domácí televizní tvorby ale přinesl nový prvek a i když byla úroveň jeho jednotlivých dílů velmi kolísavá; od skutečně do posledních chvil hodně napínavých po neskutečně nudné, jako celek jej lze zařadit do televizní zlaté střední cesty.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 28.5.2012
škoda, že jen někde v půlce cesty zůstal brabcův aplaus. I přes netradiční námět či nezvykle pojaté finále měl aplaus možnost stát se jistě velmi zajímavou psycholgickou sondou do života mladého a nadějného páru, do rozpadu jejich vztahu i zkoušky charakterů, o což se ostatně všichni zúčastnění snažili, ale nic světoborného z nich, až na pěvecké party, bohužel, nevypadlo. aplaus se tak zřejmě stane jen dalším z řady zástupců středu ve střední třídě dějin světové kinematografie, zvlášť když j. brabec psychologicko laděné snímky umí na výbornou, ale v tomto případě to pro něj a ruku na srdce i pro d. švehlíka byla jen zbytečně promarněnou příležitostí.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 28.9.2009
Arabela, dnes již kultovní televizní seriál, který se stal i jedním z našich nejlépe prodávaných a v dějinách kinematografie snad nejprodávanějším televizním seriálem do celého světa je přímo učebnicovou ukázkou skvěle odvedné práce celého tvůrčího štábu od autorů námětu a scénáře přes herecké výkony a hudbu po režijní vedení. v. vorlíček v arabele dokázal, že mu není cizí spojování reálného světa říše lidí se světem říše pohádek a že lze mezi oběma nesourodými planetami cestovat logicky, pohodlně a bez problémů. arabela ani po třech desítkách let od vzniku neztratila nic na svém původním kouzlu ani pohádkové poetice. arabela má jako celek spád, nechybí jí správný rytmus, má notnou dávku humoru i napětí a diváka dokáže vtáhnout do děje, což se jen tak ledajakému jinému obdobnému dílku nepovede. pro to vše i pro vynikající herecké výkony, kdy i ty nejmenší čurdy skvěle a s grácií odehrály velké umělecké osobnosti, lze arabelu zcela právem posadit mezi díla na samém vrcholu světové kinematografické tvorby v dějinách.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 20.4.2009
česko - kanadský koprodukční arianin souboj lze klasifikovat jako historický film s mírným erotickým nádechem, s jednoduchým příběhem, snadno odhadnutelným dějem a velmi špatně napsanými dialogy, kde se po většinu času bojuje s mečem i jinak. divák proto možná bude očekávat klasickou dobře načasovanou filmovou akční podívanou, v níž se moc nemluví, protože se bojuje, ale z arianina souboje bude zklamán. akční bojové scény, stejně jako celý film, nemají spád, chybí jim rytmus a jsou již od pohledu zcela uměle vystavěny. Možná proto ani nikoho nepřekvapí, že i konec arianina souboje se drží osvědčeného, dnes již zprofanovaného schématu, v němž pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí. K filmu tak lze pozvat hlavně amatérské i profesionální šermíře, kteří se vyžívají v bojových scénách nebo ty, kteří rádi koukají na známé domácí tváře v zahraničních koprodukcích.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 3.5.2009
příjmená a milá česká rodinná komedie artuš, merlin a prchlíci naráží na možnosti svého žánru, ale i přes poněkud jednodušší námětovou oblast, z důvodu pochopení i u těch nejmenších dětí, je nutné napst, že se režijnímu ženskému tandemu plívová - králová podařilo natočit svižnou komedii s mnoha komediálními prvky. dospělí herci možná nemají co hrát, ale s drobným úkolem se dokázali vypořádat se ctí; dětští představitelé si své problémy a strasti před kamerou užívají a to stejné je nutné sdělit i u psích představitelů titulních rolích. artuš, merlin a prchlíci jsou ve finále určitě lepším standardem filmového průmyslu a nebýt několika zbytečných zasněných dalmatinních scén s malými štěňátky, které mají zřejmě evokovat ono ve filmu několikráte sdělené poselství o králi a 12 rytířích kulatého stolu, což nejmenší diváci určitě nepochopí; mohl film ve výsledném efektu stát ještě o něco výš.