Recenze: Fantasy Island

Vydáno dne 20.02.2020 (559 přečtení)
V podstatě je to takový typický produkt společnosti Blumhouse - velký potenciál v námětu, ale realizací totálně zazděný.
 










 
Buďte opatrní, co si přejete! Stejně jako Isla Nublar, ačkoli tam trochu jiným způsobem, nebo Jumanji, také Fantasy Island je takovou zábavnou atrakcí, která se může hodně zvrtnout. A to i přesto, že tady nenatrefíme ani na dinosaury, ani na Johna Hammonda nebo pana Masraniho. Místo něj je tady pan Roarke, který ostrov možná vlastní, ale možná taky ostrov vlastní jeho. A možná je všechno ještě úplně jinak. Podstatné je, že si návštěvníci můžou splnit svoje přání, ale ne vždycky se odvíjejí podle jejich představ, a i když se náhodou zvrtnou, což se evidentně stává často, nelze je ukončit před jejich přirozeným koncem. Nebo něco v tom smyslu.

Podobně divných pravidel se v Blumhouse's Fantasy Island objevuje více. A postupně se příběh, resp. spíše dění, překombinuje natolik, že tvůrci snad museli v předprodukční, produkční i postprodukční fázi na něčem frčet. Jeff Wadlow přitom není žádný hodně špatný tvůrce. Spíše to bude prostředím a přístupem společnosti Blumhouse a jejího zakladatele, že i jinak schopní filmaři (viz také kupříkladu Tate Taylor a Máma) stvoří častokrát naprosto průměrný, ba leckdy spíše až podprůměrný počin. To je i případ Blumhouse's Fantasy Island. Stará pravda holt zní, že podle mizerného scénáře kvalitní film nenatočíte. A na ty mizerné scénáře mají ve společnosti Blumhouse opravdu talent. Rozhodně se to dá udělat lépe, přestože je nutné držet rozpočet hezky při zemi, aby se dala vydělat hromada peněz.

Protože v USA a nejen v USA není složité nalákat lidi do kin, jakmile zjistí, že se jedná o horor. Že je pod producentskou taktovkou Jasona Bluma většinou jeden horší než druhý, představuje už jinou věc. A nezadařilo se ani tady, kdy došlo na inspiraci oblíbeným seriálem ze 70. let. U nás ho patrně spousta lidí nezná, tak jako jsme neznali například Temné stíny. Hlavně, že se tvůrci ohánějí naprosto zcestnými prohlášeními typu "cokoliv děsivého přirozeně souvisí s příběhem a dramatickým vývojem postav" nebo "každý ze snů dosáhne svého logického vyústění" nebo "pokoušeli jsme se k vývoji realizace jejich snů přistupovat inteligentně". Na Blumhouse's Fantasy Island rozhodně není vůbec nic děsivého. Místo toho nám vznikla spíše nechtěně legrační parodie-komedie, ze které bude radostí skákat málokdo, ale alespoň se dá pobavit její absurditou.
 
 










 
Sledujeme v ní více důležitých postav, z nichž tou nejdůležitější bude zřejmě Elena, který vypadá jako Maggie Q, na níž se velice hezky kouká. Utápí se v lítosti, což by s ní mohlo sdílet dost diváků a divaček. Nejvíce ji mrzí, že před lety odmítla žádost o ruku od svého afroamerického přítele. Díky ostrovu dostane šanci změnit svoje rozhodnutí á la Tenkrát podruhé (patrně ovšem za přispění toho udělátka z Mužů v černém, které vám vymaže paměť). Najednou se přesuneme do doby cca pět roků poté, když už jsou dávno svoji a mají dítě. Jak to? Takto! Lepší vysvětlení film v podstatě nenabídne. Lucy Hale se zase chce pomstít spolužačce Portii Doubleday. A to, prosím pěkně, takříkajíc v hostelovém stylu.

Další dva týpci se prostě chtějí jenom bavit, takže se hned po příjezdu můžou zúčastnit velkolepé párty, která musí být slyšet široko daleko, ale není. Suveréně nejotravnější dějová linka i dvě nejotravnější postavy! Naopak nejpozoruhodnější se jeví přání Patricka Sullivana, jenž se touží stát vojákem, aby se mohl setkat se svým otcem, který padl při misi ve Venezuele. Jenže tohle je scenáristy také záhy zadrbáno, když se začne mísit s práními ostatních a když se do tohoto dramaturgického guláše začnou přimíchávat další ingredience, kvůli kterým se potemní i ty jinak příjemné slunečné dny na Fidži, kde se natáčelo.

Blumhouse's Fantasy Island ve finále zaujme akorát lokacemi/postavenými kulisami, ještě jakž takž smysluplnou expozicí, a samozřejmě také krásnou Maggie Q, která se jinak příliš často v hlavní roli neobjevuje. Přitom se jedná o velice dobrou herečku, která spolu s Michaelem Peñou všechny ostatní přehrává o parník. Na druhou stranu, v případě Blumhouse's Fantasy Island to nebylo nic složitého, jelikož všichni ostatní předvádějí extrémně nedobré herecké výkony. Možná by bývalo nemuselo být od věci se místo tímto seriálem inspirovat Ostrovem Dr. Moreaua, ačkoli Blumhouse's Island of Dr. Moreau zní taky dost zlověstně.

P. S.: Přidání onoho přivlastňovacího Blumhouse's před název filmu bude dost možná inspirace Johnem Carpenterem, který svoje jméno před názvem začal uvádět jako jeden z prvních, resp. jako jeden z nejvýraznějších - máme John Carpenter's Halloween, John Carpenter's Escape from New York, John Carpenter's The Thing atd. Od Jasona Bluma, s nímž legendární režisér spolupracoval na nové halloweenské trilogii, to byl dobrý pokus. Rozdíl je akorát v tom, že filmy Johna Carpentera jsou kvalitní a svému režisérovi zajistily v tom nejlepším slova smyslu kultovní status.

FOTO: Falcon
Hodnocení autora: 4/104/104/104/104/104/104/104/104/104/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Skylink

Hitlerova bitva s médii

O moci médií dnes nikdo nepochybuje. Dokonce se dnes v rámci jejich internetového prostoru mluví o kybernetické válce. celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení

Copyright © 2003-2020, HyperMedia, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Load: 0.062/0.05
Partneři:
Hyperreality.cz | Hyperslevy.cz | Hyperinzerce.cz | Bleskove.cz | IQport.cz