Když se váš film stane komerčně úspěšným, ba dokonce pokoří magickou hranici jedné miliardy dolarů, můžete si tím spíš natočit úplně cokoliv, a zpravidla kterékoliv studio vám rádo přidělí štědrý rozpočet. Peter Jackson si přál svou verzi King Konga. Gore Verbinski si za spoustu peněz udělal radost natočením animáku Rango. A Tim Burton? Ten chtěl po překvapivě velkých tržbách Alenky v Říši divů realizovat Temné stíny, film podle stejnojmenného seriálu z let 1966 – 1971. Kdo z vás ho zná?

Ano, patrně už tady se nachází první kámen úrazu. Přitom v USA platí tento seriál za fenomén. Do té doby totiž nebyla podobná mýdlová opera k vidění. A navíc, ač je hororová, byla vysílána odpoledne, takže rodiče nechali své ratolesti klidně se dívat. Své o tom ví i Michelle Pfeiffer, která si v této novince zahrála Elizabeth Collinsovou. Zato u nás seriál budou znát asi jen ti nejskalnější příznivci Tima Burtona, kteří si o něm začali poté, co se dozvěděli, že figuruje na prvním místě mezi plány jejich oblíbeného režiséra, všemožně shánět nejrůznější informace. Nebo dokonce prohledávali ta nejtemnější zákoutí internetu, aby si stáhli alespoň nějaké epizody. Ti fikanější se místo toho pro představu podívali třeba na toto video.

Přestože to tak nevypadá, v jedné drobnosti se tento film podobá Burtonovu předchozímu. V 18. století přijíždí z Anglie do Ameriky Collinsovi. Za velkou louží založí městečko Collinsport, kterému dominuje jejich panství Collinwood. Syn Barnabas (v seriálu se tato postava objevuje až po dvou stech epizodách, ale rázem si získala velkou popularitu) se později zamiluje do milé dívky Josette. Jenže služebná Angelique by ho nejraději pro sebe, a protože jde o čarodějku, není pro ni nic lehčího, než Josette očarovat a Barnabase proměnit v upíra (hodně zvláštního upíra) a uvěznit. V roce 1972 je náhodou osvobozen a logicky si připadá jako … Alenka v Říši divů ;-). Potkává stavební dělníky, svítící reklamy a hippies. To však není nic proti tomu, s čím se setká na jediném místě ve městě, které se za ta staletí příliš nezměnilo – v Collinwoodu.

Sluha Willie, který mu přijde otevřít, je ještě relativně v klidu. Ale pak jsou tu ostatní jeho současní příbuzní. Poznává onu Elizabeth Collinsovou, kterou můžeme označit za hlavu rodiny. Dále se seznamuje s její přibližně patnáctiletou dcerou Carolyn, která „se osahává a dělá u toho podivné zvuky“. Dále uvidí bratra Elizabeth Rogera, který je tak trochu tajemný. A má syna Davida, který je zase poněkud nevyrovnaný. Kvůli němu je zapotřebí také Julie Hoffmanové, která na něho má dohlížet a pomáhat mu. Shodou okolností zhruba ve stejnou dobu jako Barnabas dorazí na panství nová chůva Victoria, která vypadá ale úplně jako Josette. Není divu, že se do ní hlavní hrdina zamiluje. Ovšem to znamená, že musí dojít na opětovnou konfrontaci s Angelique, která ve 20. století vystupuje jako úspěšná podnikatelka.

Jak uvedeno, původní seriál Temné stíny spadal do hororového žánru. Jenže Tim Burton a scenáristé Seth Grahame-Smith a John August, jenž se stal režisérovým stálým spolupracovníkem, po konzultaci usoudili, že bude lepší z filmu udělat komedii, a doufat, že u příznivců seriálu nenarazí. Zřejmě si řekli, že v komediálně laděné podívané bude moci Johnny Depp v hlavní roli dalšího ze svých podivínů více zazářit. To je sice pravda, ale jeho výkon bude asi to jediné, co na Temných stínech zaujme.

Tentokrát je to však spíše dáno tím, že má ze všech nejvíce prostoru. Ostatní se objevují tak nějak nahodile, přičemž platí, že ve svých postavách ke všemu vůbec nemají co hrát! Možná s výjimkou Evy Green, která hraje ryze zápornou postavu, které se hrají lépe. Ačkoliv, není náhodou záporák i Barnabas, když bez váhání zabije ty, kteří jej osvobodili, a také nekonfliktní skupinku mladých hippiesáků? A druhou výjimkou by mohl být Alice Cooper (aka to ošklivé Cooperovic děvče), jenže v jeho případě to neplatí, protože "hraje" sám sebe. Vzhledem k tomu, že obsazení čítá i taková jména jako Michelle Pfeiffer, Helena Bonham Carter, či Chloe Moretz, můžeme jejich opomínání označit za trestuhodné.

Jak by to mohlo být všechno úžasné, kdybychom setrvali po celou dobu v 18. století. Tedy v době, ve které by Tim Burton nepochybně dokázal mnohem lépe prodat svou jedinečnou obrazotvornost a schopnost vytvořit nevšední atmosféru. 70. léta minulého století byla možná nabitá významnějšími dějinnými událostmi, ale po visuální stránce to byla nuda. Sem tam nějaká ta barevná světelná reklama, ale jinak nic, na čem by se mohl režisér vyřádit. No, možná by bylo ještě zajímavější zasadit tu většinu děje do budoucnosti, protože v takovém případě bychom se od tohoto tvůrce jistě dočkali mnoha originálních věcí. Takže by ani tolik nevadilo, že příběh je poněkud naivní.

Temné stíny měly být zároveň tajemné. A každý měl mít dostatek prostoru ukázat svůj charakter a chování. Kdyby tomu tak bylo, závěrečná akční scéna by vyzněla smysluplněji a rozhodně by nepůsobila jako vystřižená z jiného filmu. Režiséra ale docela podezřívám z toho, že tuto šílenou bizarnost natáčel s ohromnou radostí, a přímo se těšil, až se nad ní budou diváci nechápavě podivovat. Temné stíny jsou v podstatě další Burtonovou pohádkou pro odrostlejší diváky, ovšem tentokrát dosti nepovedenou. Jelikož se dá říci, že úplně nejvíc nejzajímavější je na ní jedna velmi neobvyklá milostná scéna.