Laura přijíždí do Španělska na svatbu své ségry. Setkává se znovu s Pakem, se kterým měla kdysi pletky. On teď žije se sexy kočičkou … Vůbec ve Všichni to vědí hrají jenom samé krásné herečky, což pochopitelně potěší. Zanedlouho se ovšem stane, že zmizí její dcera Irene, kterou zřejmě unesli. Přijíždí tedy z Argentiny manžel a začne hledání a trápení. A k tomu vyvěrá minimálně jedno skryté tajemství a některé další mrzutosti. Do značné míry se dá tvrdit, že ať už se Irene najde či nikoliv, spousta věcí v téhle famílii už nikdy nebude jako dříve.

Režisér Asghar Farhadi stojí za brilantním Rozchodem Nadera a Simin, za který získal kromě Oscara za Nejlepší neanglicky mluvený film také nominaci v kategorii Nejlepší scénář. Zlatý glóbus mohl získat i za Minulost, ale tam to nevyšlo. S Klientem ale přišel další Oscar, což z tohoto íránského tvůrce učinilo v podstatě hvězdu. Každý jeho další počin je nejen na festivalovém poli velmi očekáván a nepochybně se o něm pak bude hodně mluvit. Jeho způsob psaní jest totiž poměrně unikátní, pravdivý a pochopitelně i srozumitelný.

Tak jako v případě jeho předchozích projektů, i pro Všichni to vědí zvolil zápletku, které musí rozumět všude na světě, byť někdy vyžaduje pozornější sledování. Taky musí být jasné, že Farhadi opět skvěle dávkuje emoce, že dokáže z herců dostat to nejlepší (tj. před kamerou to bude od všech zúčastněných herecký koncert). A samozřejmě, že nechá otevřený konec. V případě Všichni to vědí je to z tohoto pohledu trochu jinak, než u předchozích projektů. Tady totiž téměř jistě víme, co se řešilo bezprostředně poté, co naskočily závěrečné titulky. Ale netušíme, jakou bude mít to posezení dohru. A pochybuju, že bychom se někdy dočkali sequelu.

Tentokrát nevolí vyloženě dokumentární styl. Možná i proto, že se snažil více oslovit mainstreamovějšího diváka, čemuž nepatrně napovídá i soundtrack. Ačkoliv zrovna tenhle filmař by se asi jen tak proti svému přesvědčení nezaprodal. Všichni to vědí taky není film íránský, nýbrž španělsko-francouzsko-italský a ve španělštině natáčený. Minulost zase byla ve francouzštině. A znovu musím podotknout, jaká je škoda, že zřejmě nikdy nedostane příležitost režirovat hollywoodský biják. Zároveň vyvstává otázka, jestli by si stejně sugestivně poradil i tehdy, když by měl zřežírovat třeba historický válečný velkofilm, akční spektákl nebo „nedej bože“ komedii.

Všichni to vědí     jsem zařadil mezi 18 nejočekávanějšch filmů roku a rozhodně splnil, co se od něj čekalo. Stejně jako v případě Rozchodu Nadera a Simin se těším, až se na něj podívam znova. I když některé věci se možná daly řešit ještě efektivněji. Vztahy mezi postavami jsou zásluhou skvělých hereckých výkonů a brilantních dialogů, jaké nikdy zcestně neodbočují od tématu, rovněž zase velice akurátně dané a uvěřitelně rozvíjené. Všichni to vědí patří k těm výjimečným počinům, kde má svou specifickou sílu v podstatě i obyčejné přejíždění autem. Nic naplat, podívat se natakový film … to je prostě vždycky radost.

FOTO: Aerofilms