Zari

Recenze: Doktor Martin: Záhada v Beskydech

Vydáno dne 12.12.2018
Doktor Martin se zařazuje do sestavy výrazných hrdinů a seriálů, které se díky obrovské oblibě dočkaly samostatného celovečerního filmu – Okresní přebor, Simpsonovi, Sex ve městě, Akta X, Miami Vice nebo Mission: Impossible.“ Prohlášení vtipné (byť určitě chybí zmínka o Patovi a Matovi), samotný film nikoliv. 

 










 

Kdybyste snad náhodou seriál neznali, vězte, že se skutečně jedná o Doktora Martina, ne Martina Doktora. Není to veterinář, ani právník, ale klasický praktický lékař pro dospělé, který se v zapadlé obci, nikoli nepodobné Želarům, kdesi v Beskydech (kde se to docela hemží Slováky) snaží eliminovat simulanty. Tedy patrně ve volném čase, protože v jedné scéně se podíváme do jeho čekárny, kde se k jedné paní zachová jako doktor Skružný, byť to pochopilteně není tak vtipné. Jinak ho zajímá spíše starodávný nacisticko-indiánský poklad, který navíc tvoří busty dvou osobností, které se výrazným způsobem zasloužily o vznik Československa.

Tenhle pán se do toho přátelí s Jitkou Čvančarovou, se kterou má dítě, o které se bude muset starat. Ale skřípe to, takže musí dojíždět (a později dolétávat) za manželským poradcem, jenž neujde hodnocení jeho bystrého doktorského zraku. Zároveň je nutné otevřít starodávné hodinky, které by v sobě měly ukrývat mapu k pokladu, s nímž má co do činění trpaslík/liliput, jenž byl jednou z atrakcí cirkusu, který se podobal tomuto. Nicméně to bylo už hodně, hodně dávno. Přesto existují přímí pamětníci, resp. přímá pamětnice, jejíž synové jsou od pohledu sígři. Avšak nikdo je nepovažuje za podezřelé.

Důležité! Třebaže to dotáhnul až do samotného názvu, není Doktor Martin hlavní postavou tohoto filmu! Hrůza, děs a zoufalství, protože ho ztvárňuje Miroslav Donutil, jeden z nejlepších českých herců. Tahle postava navíc sama o sobě není díky svému přístupu nezajímavá. Často tedy jenom doufáme, že se na plátně zase brzy objeví a zastíní všechny spoluhráče (s Jiřím Bartoškou má pouze jednu společnou scénu), zvláště pak Roberta Mikluše, jehož strážmistr Topinka je tím hlavním hrdinou. Bohužel jeho herecký výkon opravdu není dobrý, což ovšem může mít cosi společného s tím, že Topinka je prostě jouda, které není jednoduché ztvárnit, aby to bylo stále v normě a pokud možno vtipné.

Jeho ekvivalentem by teoreticky mohl být Dewey Riley, jehož ztvárňuje David Arquette v sérii Vřískot. Topinka naštěstí nečelí nikomu tak smrtelnému, jako je Ghostface, protože kdyby ano, rozhodně by byl první s nožem v břiše. To vyšetřovatelka v podání Elizavety Maximové, jež se v seriálu nevyskytuje, představuje mnohem pestřejší figuru. Jenomže ve finále je to vlastně úplně jedno, protože ten stupidní scénář pokaždé nekompromisně zazdí jakýkoliv náznak čehokoli potencionálně nosného. To je samozřejmě špatné.

A když se k tomu přidá velice chabá řemeslná stránka … Doktor Martin: Záhada v Beskydech rozhodně nezapře, že vzniknul podle televizního seriálu, jelikož záběrů, které velké plátno rozhodně nepotřebovaly, tady najdeme dost. Z filmu je znát nadsázka, což je dobré, tak jako některé snahy o parodii. Avšak v případě některých scén si nemůžeme být zcela jistí, jestli tvůrci náhodou z nějakého zvláštního důvodu nechtěli najednou přeladit na serióznější notu. Určitá režijní bezradnost pak způsobuje, že se děj (dá-li se to tak nazvat) nepříjemně táhne. Ale to přece není v žánru zvaném „současná česká komedie“ nic nového a neobvyklého.

Doktor Martin: Záhada v Beskydech
 sice obsahuje i „vychytávky“ typu: jedna postava je na stejném místě jako ostatní, podle všeho jenom pár decimetrů za nimi, pak odběhne za plačícím dítětem a všichni se diví, co tam dělá, ale dočkáme se i pár opravdu vtipných okamžiků (např. hláška s Vítězslavem Nezvalem), byť o další se tvůrci opět sami připraví. Současně se musí dodat, že některé záběry – tedy fakt jenom některé – nepostrádají dobrou atmosféru – např. úvod při bouřce nebo flashbacky do minulosti, kdy vlastně dojde na kratičký moment i na Dobyvatele ztracené archy. A cameo tu má Tomáš Hanák, což je další plus, ovšem na lepší hodnocení to stejně nestačí, třebaže mám hodně rád bizarní absurdity.

FOTO: Bontonfilm
Hodnocení autora: 4/104/104/104/104/104/104/104/104/104/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 
Reklama
Reklama
Reklama