Rozhovor: Olmo Omerzu

Vydáno dne 08.10.2018 (327 přečtení)
Za film Všechno bude, jenž byl za českou stranu vyslán do boje o Oscara a tuto sobotu bude za účasti tvůrců v Lomnici nad Popelkou zahajovat provoz nejmodernějšího kina v České republice, získal na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary Cenu za režii. Co nám Olmo Omerzu prozradil o tomto svém nejnovějším projektu? 

 










 

FDb: Jedná se o road movie, takže se nemůžu nezeptat, jak složitý byl výběr lokací?
Olmo Omerzu: Samozřejmě jsme nejdříve postupovali nějakou logickou cestou, kudy by ti kluci jeli, ale pak jsme se hodně zaměřili na tu bezčasovost. Říkali jsme si, že to, co není pravda a co je skutečnost, není podstatné, ale chceme to vlastně prezentovat jako takovou Márovu subjektivní vzpomínkovou cestu. A podle toho jsme hodně vybírali ty lokace. Pracovali jsme s tím, že se mění ta krajina, třeba i během dvou dnů. Je to vlastně taková cesta od podzimu k zimě, protože toho sněhu přibývá. Jinak jsem zjistil, že natáčení road movie v zimě je velice náročné. Nemohl jsem si vzpomenout na mnoho road movie, které se odehrávají v zimě, a pak jsem pochopil, že je to velmi obtížné. Ale ten faktor, že se ten příběh odehrává v zimě, je pro nás velmi důležitý. V tom smyslu, že letní road movie jsou vždycky o té svobodě a jsou bezstarostné v tom, že můžete vždycky přespat někde na louce. Ale ve Všechno bude hraje to auto velkou roli v tom, že je to vlastně jediné teplé místo, které ti kluci mají. A stává se pro ně vlastně důležitější než domov. A je tam i ta jistá míra nebezpečí, které v zimě hrozí více než v létě. V tom smyslu, že jim může dojít benzín nebo můžou třeba zmrznout. 

FDb: Nechtěl jste, aby hlavní postavy hráli kluci z Prahy. Proč?
Olmo Omerzu: Protože jsem chtěl určitou autenticitu. A mám pocit, že vás jinak poznamená, když vyrůstáte ve městě nebo na malém městě nebo na vesnici. A stejně tak vás jinak poznamená, když bydlíte jenom s mámou nebo jenom s tátou. Celé je to postavené na tom, že se díváte na kluka, který dělá spoustu volovin, ale měl byste sledovat i to, co je za tím. Ty důvody jsem v tom filmu nechtěl ani ve flashbacích ukazovat, ale chtěl jsem nastínit, že ten kluk asi má nějaký problém, což se pak ukáže na té policejní stanici. Tedy že za tím jeho rebelským projevem se skrývá nějaký problém. Já možná dělám tolik ty herecké zkoušky i proto, abych mohl vypouštět ty doslovné scény, které se ve filmech objevují často.

FDb: Před samotným natáčením vždycky hodně zkoušíte. Troufnul byste si režírovat projekt, kde byste možnost zkoušet neměl? Bral byste to třeba jako výzvu?
Olmo Omerzu: Nějakou výzvu v tom nevidím. To je jako pracovat s kameramanem bez toho, že byste předtím udělali přípravy. To není v ničem kreativní. Jde jenom o určité omezení, které může ten film zhoršit.

FDb: To samotné natáčení potom teda musí probíhat relativně rychle …
Olmo Omerzu: Neprobíhá nějak rychleji. Jde o širší průpravu. Herci stejně musí ten text umět, ať už jsou profesionálové nebo ne. Tam jde spíše o to, že se můžete dostat někam dál. Buď se do něčeho ponoříte jenom trochu, nebo hodně. A já chci, aby se ti herci tomu věnovali hodně.

FDb: Kolikrát třeba opakujete záběr?
Olmo Omerzu: Hodněkrát, ale jsou různé metody. U Všechno bude to nebylo tolik opakování, protože jsme hodně měnili varianty. Dělám to tehdy, když cítím, že se blížíme k nějaké perfekci, že se to vykrystalizovává. Tady to bylo o tom, že s neherci nemůžete pracovat tak, že změníte jenom něco. Většinou se toho totiž pak změní mnohem více. Vy se vždycky snažíte dostat nejvíce autentickou verzi toho textu a té scény. Ale často to vyznívá úplně jinak. Jednu máte více komickou než druhou, jedna je více energická nebo třeba hysterická.

FDb: Hodněkrát teda znamená třeba patnáctkrát?
Olmo Omerzu: Občas patnáctkrát, občas pětkrát, ale přes patnáct nejdu.

FDb: Kolik jste teda měli natáčecích dní?
Olmo Omerzu: Nevím přesně, kolik jich bylo úplně na konci, ale myslím, že jich bylo kolem čtyřiceti. Ale musíte počítat s tím, že v zimě můžete natáčet třeba jenom osm hodin denně místo dvanácti, protože není světlo, takže narůstá počet natáčecích dnů.

FDb: Poprvé jste původně nepsal scénář sám. Dělal jste potom výrazné úpravy?
Olmo Omerzu: Ten scénář se vlastně měnil přirozeně. Po intenzivní spolupráci se scenáristou Petrem Pýchou. Protože je rozdíl v tom, že když máte mozaikovou strukturu a nemáte film s klasickou příběhovou strukturou. V té mozaikové jste mnohem svobodnější. Můžete některé věci svobodněji měnit i ve střižně. Takže jsem třeba zavolal Petrovi něco, co mi přišlo zajímavé a mluvili jsme o tom.

FDb: Vyprávěl jste, že jste v novinách četl příběh nějakého mladého kluka z Minnesoty, který přesně takhle ujel autem, přitom mu nebylo ani patnáct. Dočetl jste se o něm až poté, co jste četl scénář k Všechno bude a začal se o to více zajímat, nebo to bylo už předtím, tedy v tom byla jistá osudovost, že ten scénář bude asi opravdu pro vás?
Olmo Omerzu: To je tak, že když přijde do vašeho života nějaká nová věc, tak si začnete všímat toho specifického tématu, kterého se týká, a kterého jste si předtím tolik nevšímal, protože jste neměl důvod. A jak jsem začal tohle téma prozkoumávat, tak jsem zjistil, že to, že třeba dvanáctiletý kluk ujede autem několik kilometrů nebo dokonce přes celou republiku, se děje všude možně. Těch případů bylo opravdu několik. V Evropě, v Americe i jinde. Nevím, jestli to má něco společného se světem počítačových her, kde si můžete dovolit udělat opravdu cokoliv, takže o tom máte představu i v té dané situaci ve skutečném světě. Například že můžete jezdit autem, aniž byste měli řidičák.

FDb: Když jste byl ve věku těch kluků, tak byste si sám na takovou cestu autem nebo něco podobného netroufnul?
Olmo Omerzu: Já ani nemám řidičák, takže tohle mě ani nenapadlo.

FDb: Měnili jste i jména těch postav? Heduš je poměrně dost neobvyklé jméno, ačkoli ve filmu je narážka, že by to mohla být jenom přezdívka …
Olmo Omerzu: Jo, to je přezdívka. On se představí Pavel. To jsme nechávali stejné. Mně se líbilo, jak Petr ten jejich svět postavil.












 

FDb: Tak jako v Rodinném filmu, i ve Všechno bude máte motiv psa. Z jakého důvodu jste se pro něj rozhodnul tentokrát?
Olmo Omerzu: On byl už v tom původním scénáři jako takový další dobrodruh na cestě. A ti kluci jsou vlastně takoví rebelové, kteří dělají něco, co by dělat neměli, ale ve skutečnosti jsou citliví, protože toho psa zachrání. Stejně jako zachraňují dědu a snaží se jeden druhému porozumět. Takže tam je tenhle zajímavý kontrast. Na první pohled můžete někoho odsoudit proto, že má třeba vyholenou hlavu, ale ten kluk je jinak velmi citlivý.

FDb: Když jste mi o Všechno bude říkal při minulém rozhovoru, zmiňoval jste koncept ve stylu filmů jako Rashomon nebo Zelené peklo, ale nakonec jste od něj upustili …
Olmo Omerzu: Ano, to se dost změnilo. Hlavně proto, že mě to trochu přestalo zajímat. Během těch zkoušek jsem totiž zjistil, že mi ta jejich autenticita přijde dostatečně zajímavá a že ta nejistota mezi tím, co je pravda a co ne, nemusí mít klíč. Vytváříme hlavně portrét toho období, kde ta fantazie a sny jsou přítomné. Je to něco, co si člověk pamatuje z  dětství, kdy něco zažívá strašně intenzivně a moc neřeší tu objektivitu, kterou řešíte jako dospělý. V tom to pro mě bylo zábavné a předtím jsem uvažoval o tom Rashomonově konceptu spíše jako o určité pomůcce kvůli narativu. V tom smyslu, že může nějak překvapovat, ale pak jsem si říkal, že to ustojí v tom jednodušším, ale intenzivnějším vyprávění.

FDb: Staly se pro vás nakonec inspirací nějaké jiné konkrétní filmy?
Olmo Omerzu: Moc ne. Koukali jsme sice na různé road movie, ale spíše z toho důvodu, jak řeší záběrování. Tento film vznikal spíše z toho materiálu. Hodně jsem se nechal ovlivnit Petrem, pak jsem se hodně nechal ovlivnit klukama, pak se ten scénář ještě upravoval … Snažil jsem se hlavně používat ten materiál.

FDb: S jakou návštěvností byste byl u Všechno bude spokojený? Protože zatímco Rodinný film byl spíše festivalový, Všechno bude mi připadá někde na pomezí festivalu a mainstreamu …
Olmo Omerzu: To je zajímavé, protože už teď vidíme, že ten film bude mít úspěšnější festivalovou cestu, než měl Rodinný film, za což jsem rád. Občas se může povést, že se ty dvě skupiny nemusí vylučovat, ale to číslo velmi těžko uhodnu. Možná kdybych měl samé známé herce, tak bych si troufnul říct nějaké vyšší. Nevím, jak moc tohle v Čechách funguje, jestli diváci chodí hlavně na známé herce. Nevím, do jaké míry pomohla Rodinnému filmu účast Karla Rodena. Doufám, že si o Všechno bude lidé řeknou, a že se jim bude líbit.

FDb: Co myslíte, že z těch kluků, tedy myslím z těch postav, potom vyroste? Myslíte, že budou slušní nebo že budou spíše grázlové?
Olmo Omerzu: To je těžké. Myslím, že se budou muset strašně přizpůsobit, změnit se. A možná budou muset být méně upřímní.

FDb: Chystáte další film, který by se měl jmenovat Admin. Můžete o něm prozradit víc?
Olmo Omerzu: Moc ne, protože je ještě ve vývoji. A trochu stojí na příběhu. Rád mluvím o svých projektech, ale až když je potvrzeno, že půjdou do výroby. A konkrétně u tohoto projektu budeme muset dávat pozor, jakým způsobem ho budeme prezentovat, protože vyspoilerovat zápletku by bylo zničující.

FOTO: CinemArt
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Skylink

Osmdesátkové drbny

Když se sejde několik žen u jednoho stolu, je o zábavu postaráno. A co teprve když se potká šestice svérázných dam několika generací. celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení

Copyright © 2003-2018, Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz). Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Load: 0.064/0.033
Partneři:
hotel pro psy