Kate má tři děti, snaží se dostudovat a k tomu rozváží pizzu a pracuje v jedné úklidové firmě, díky čemuž se dostane na jachtu mexického miliardáře Leonarda Montenegra, jehož otec je starý majitel veliké společnosti, sestra je mrška a on sám takový ten typicky rozmazlený fracek, co nikdy nepracoval a jenom si užíval. Onu mu odmítne posluhovat, takže ji shodí do vody a zničí i její vysavač. Jenže nedlouho poté se vydá pro ochranu, aby si mohl zasouložit s jistou kočičkou. A za hodně bizarních okolností spadne do vody, načež utrpí ztrátu paměti. Když se o tom Kate náhodou dozví, rozhodne se využít situace. Další čirou náhodou má kolegu, který dokáže zajistit falešné doklady, takže se začne vydávat za jeho manželku, aby se pomstila.

Otázka zní, co z toho vlastně bude mít, když on nemůže vědět, že je miliardář, aby jí eventuálně poskytnul nějaké peníze. A tím, že ho přinutí žít jako obyčejný smrtelník, z něho vlastně udělá lepšího člověka. Navíc dojde na moment, který trochu vybízel k tomu, že by se mohla situace zamotat v tom smyslu, že by se Leonardovi vrátila paměť, ale Kate by o tom nějakou dobu neřekl, aby mohl sám vykonat svůj plán pomsty. Jenže to bychom chtěli po scenáristech příliš. Jako bychom se měli spokojit s tím, jak pěkně během expozice rozehráli a uzavřeli některé momenty, případně že později přidali nějaký ten dobrý nápad navíc.

Samozřejmě nelze zapomenout na skutečnost, že vycházeli z původního scénáře ke komedii Přes palubu v hlavních rolích s Kurtem Russellem a Goldie Hawn, kteří spolu už tenkrát chodili. To Eugenio Derbez a Anna Faris (aka „ta ze Scary Movie“) spolu zatím nic nemají, byť se nedávno rozvedla s Chrisem Prattem, ale přesto na plátně tvoří vcelku sympatickou dvojici, se kterou strávíme docela příjemné chvilky. Ještě kdyby režiséři zvládli lépe prodat ty klíčové momenty. Leonardův pád z lodě není dobrý a ve světě stříbrného plátna neexistuje mnoho větších průšvihů, než když rádoby dojemná scéna vůbec nedojímá.

Jinak odvedli dobrou práci, jelikož se podařilo zachytit tu skutečnost, že mezi nenávistí a láskou je tenká hranice. Vývoj hlavních postav je navzdory té kratší stopáži přirozený a uvěřitelný, přičemž se dostanou hned do několika situací, které jsou minimálně úsměvné. Zároveň se najdou i takové, jaké působí dojmem, že se pro ně stala inspirací nějaká jihoamerická telenovela. Nad rozdíl od většiny z nich ale Manžel na zkoušku nepostrádá nadsázku, což bylo naprosto klíčové, protože když připočteme chytlavý soundtrack, vyjde nám z toho nadprůměrná komedie, která může potěšit nejen v letních měsících.

Manžel na zkoušku není remakem filmu Přes palubu, nýbrž jeho pokračování. V jeden moment totiž padne přímo zmínka o postavě, kterou ztvárnila Goldie Hawn. Proto tvůrci rozhodně měli jít více vlastní cestou a třeba nenechat Leonarda, aby si vzpomněl, čímž by se vyhnuli tuctovějším klišé. Hodně taky záleží na vašem vztahu k Eugenio Derbezovi, jenž patří k těm, kteří víceméně rozdělují obecenstvo na dvě poloviny – část lidí baví, část ho nemusí. Současně je podobně jako u jeho Milovníka po přechodu (některé tituly, když se zkombinují, znějí komicky) pravděpodobné, že o něco větší radost z něj budou mít ti, kteří mají nějakým způsobem blízko k hispánské kultuře. Anna Faris se tady musí líbit nejen díky svým hereckým dovednostem (vždyť v tomto žánru je jako doma), ale také kvůli tomu, že jí to opravdu moc sluší. Ostatně to v Manželovi na zkoušku platí i pro ostatní herečky.

FOTO: Forum Film