Rozhovor s Kristýnou Leichtovou ze stejné akce si můžete přečíst TADY. 

FDb: Nacházíme se na křtu druhého Deníku fejsbukové matky. Čím si vás tahle kniha získala?
Eva Decastelo: Já jsem s autorkou dlouholetá kamarádka. Ona má stejně jako já tři děti. A to, co je schopná zformulovat vtipně do knihy, si myslím, že prožívá naprostá většina matek. Takže je to hrozně fajn, když i u někoho dalšího vidíte, že ten „magořinec“ nemáte doma jenom vy, a že jste se nezbláznila, že nejste neschopná matka, ale že takhle je to normální. Že poslušné dětičky a vymydlené paničky jsou prostě science fiction. Reálný život je někde jinde.

FDb: Přemýšlela jste o tom, že byste sama zkusila napsat nějakou knihu?
Eva Decastelo: Já mám problém v tom, že nenapíšu ani koresponďák. Já mám doma spisovatele a o to je to potupnější, že jsem už od školních dob naprosto nepoužitelná, co se týče písemné formy. Poměrně často moderuju a při těchto akcích nepotřebuju scénář. Nedělá mi problém, když mě vyšoupnete na pódium a vlastně ani neřeknete, co je to za akci. Mně je to úplně jedno. Já jsem schopná odmoderovat prakticky cokoliv za jakýchkoliv okolností. A čím méně připravená jsem, tím víc mě to baví a nabíjí. Ale kdyby mi někdo řekl: „Bude se tady dít tohle a tohle a napiš si scénář.“ Tak to jsem v čudu. Já to prostě nedám dohromady.

FDb: Takže kdyby za vámi přišli s tím, abyste moderovala Ceny české filmové kritiky nebo Českého lva, souhlasila byste?
Eva Decastelo: Takhle, nejdříve bych zavolala Janě Plodkové a poprosila bych o poměrně velký brainstorming, protože ona byla naprosto geniální. To nikdo nemůže přebít. Ale pokud by šlo o takhle váženou akci, tak bych to musela odmoderovat ve stylu trapnomoderace. To mi jde, protože když přijmete model „jsem trapná, jsem trapná, jsem trapná“, tak tím nemůžete nic zkazit. Můžete jenom příjemně překvapit.

FDb: V poslední době jsme vás ve filmu mohli vidět jenom v menších rolích ve filmech Lovci a oběti, Musíme se sejít nebo Jedlíci aneb Sto kilo lásky. Je to tak, že jste ty role třeba právě kvůli moderování odmítala?
Eva Decastelo: To vůbec ne! Já nejsem dobrá herečka. Výborně jsem hrála jednu jedinou roli. A to bylo dvanáct let v Divadle Na zábradlí v komedii Na hniličko Honzy Krause, což byla hra, která dostala i cenu Alfreda Radoka a byla naprosto geniální. A byla to role, která mi naturelem absolutně odpovídala. Byla to malá cikánka, co si hraje na Španělku a nemá na to. Tak to bylo hrozně fajn a v tom jsem byla opravdu dobrá. Ale já nejsem dobrá herečka. Zahraju dobře kikiny, slepice, arogantní krávy, milenky a afektované fifinky. Ale kdybyste přišel s něčím od Goetheho, od Shakespeara, tak já budu úplně neplatná. Nejde mi to, neumím to uchopit, a ani když to se mnou někdo nazkouší, tak to prostě není dobré. A já mám k tomu ještě takový vnitřní pud sebezáchovy, že cítím, že jsem falešná, takže se do toho ani nepouštím.

FDb: Možná se trochu podceňujete …
Eva Decastelo: Ne, ne, ne. Já se umím pochválit, nestydím se za to, když něco dělám dobře, ale zároveň umím vycouvat z toho, co by byl průšvih. Jsem ráda, když mi lidi říkají, že jsem dobrá. (úsměv) Takže se nepouštím do ničeho, v čem dobrá nebudu.

FDb: Jaké bylo natáčení s Tomášem Magnuskem?
Eva Decastelo: Já mám Tomáše strašně ráda. Ať si o něm myslí kdo chce, co chce, tak jeho natáčení šlape. On nemá problém s tím, když se tam cokoliv stane, tak třeba jde a vytře podlahu. Je strašně fajn a lidi s ním rádi točí, přestože ve finále to jakoukoliv kritikou není dobře hodnoceno, tak všichni herci, kteří s ním kdy točili, na něj vzpomínají prakticky s láskou. Takže na rovinu, když mě Tomáš osloví prakticky s čímkoliv, tak do toho půjdu znovu a ráda.

FDb: Je pravda, že jste byla kdysi na castingu na roli Bond girl?
Eva Decastelo: To jsem byla v Londýně na nějakém hromadném castingu, kde byly asi tři tisíce holek a všechny jsme se tam ukázaly asi na třicet vteřin před kamerou a měly jsme ukázat, že se bojíme a odešly jsme. A to bylo jenom kvůli tomu, že jsem v té době měla agenturu v Londýně a oni tam posílali úplně všechny, které byly menší než metr šedesát a byly snědý typ.

FDb: Vy jste moderovala ještě před Big Brotherem v roce 2005 …
Eva Decastelo: První šanci mi dala televize Óčko. Jako první jsem moderovala Rolling Stones, když byli tady v Praze. Byl to čtyřhodinový „živák“ a byla tam Míša Maurerová, Pavel Cejnar a Jakub Prachař. My jsme byli čtyři nové tváře televize Óčko. A ještě před tím, než jsem se dostala na Óčko, jsem vyhrála konkurz do Bravo TV, což měla být hitparáda a měla jsem být „jakoby“ nástupkyně Terezy Pergnerové. Nakonec na to RTL nedalo licenci, ale všimlo si mě právě Óčko.

FDb: Co se týče Big Brothera, jste pořád v kontaktu se soutěžícími?
Eva Decastelo: Popořadě. Leila Abbasová je dodnes moje nejlepší kamarádka a byla to moje kmotra na svatbě. S Leošem Marešem jsme v kontaktu jen velmi sporadicky, protože on byl, je a bude solitér. To není párty kluk. Teda párty kluk je, ale ne na kamaráčofty. S Karlem Frýdem, ze kterého se stal trenér, jezdíme pravidelně na zápasy HC Olymp, což je charitativní hokejový tým Martina Dejdara, kdy já ty zápasy moderuju a Karel je tam brankář. Se Shrekem (vítěz celé reality show David Šín – pozn. aut.) se občas někde potkáme, a taky s Leny (Lena Záhorská – pozn. aut.) se občas potkáme v Brně, protože tam se přestěhovala.

FDb: Je pravda, že Big Brothera odpískali hned po prvním roce kvůli nízké sledovanosti?
Eva Decastelo: Já vůbec nevím, proč to odpískali, ale je fakt, že VyVolení nás převálcovali na plné čáře. Podle mě ten casting měli VyVolení lepší, protože oni to měli jako „freak show“ a i já jsem se na to dívala. (úsměv)

FDb: Pracovala jste i na filmech Van Helsing a Aféra s náhrdelníkem. Jak konkrétně?
Eva Decastelo: Dělala jsem koordinátorku speciálních efektů, což málokdo ví. Všichni mě v těch filmech hledali, protože si mysleli, že jsem v nich hrála, ale nehrála jsem v nich. Nejdříve jsem byla tlumočnice, a potom jsem dělala koordinátorku speciálních efektů, což bylo strašně úžasné, protože třeba na Aféře s náhrdelníkem byl můj šéf Kevin Pike, který spolupracoval třeba se Stevenem Spielbergem na Čelistech. Takže jsme měla úžasnou školu.

FDb: Měla jste na Van Helsingovi možnost mluvit i s režisérem Stephenem Sommersem?
Eva Decastelo: Ano, my jsme se potkávali poměrně často, protože speciální efekty na Van Helsingovi byly poměrně zásadní, takže jsme pořád něco řešili s kaskadéry i s režisérem. A na rovinu, tam byli kaskadéři, tým, co měl na starosti speciální efekty, a já jsem tam byla jediná ženská. I když v té době jsem byla ostříhaná nakrátko. A je mi hrozně líto, že v té době jsem si vůbec neuvědomila, kdo je Hugh Jackman nebo Kate Beckinsale. A bylo vtipné, že jsme třeba řešili, že Hugh Jackman měl v té době krátké vlasy a oni mu je tam našívali. My jsme to tady v Česku vůbec tehdy neznali, takže jsme zírali, jak je možné, že ten frajer má dlouhé vlasy. Tak to bylo fajn. Ale největší lásku jsem si užila s Jonathanem Prycem, který byl naprosto skvostný a hrozně hezky se k nám choval. A Christopher Walken nám dokonce nakoupil dárečky. Takže já jsem dostala baťůžek. (úsměv)

FDb: Jak jste se dostala k téhle práci?
Eva Decastelo: To byla hrozná náhoda, protože tím, že jsem fotila ty svoje nahaté fotky v Americe, tak jsem uměla poměrně dobře anglicky. Na tehdejší dobu, kdy všichni měli jen tu angličtinu ze školy, jsem já měla tu angličtinu z praxe. A moje kamarádka, se kterou jsem tehdy bydlela, dělala tlumočnici u kaskadérů. A tehdy se ještě na Barrandově natáčel Příběh rytíře a ona tam dělala tlumočnici u kaskadérů. A oni jí nabídli dělat tlumočnici na Aféře s náhrdelníkem, ale ona to kvůli Příběhu rytíře nemohla vzít, takže to dohodila mě. Přišla jsem na pohovor, oni se jenom ujistili, že umím anglicky a vůbec je nezajímalo, že o filmu prakticky vůbec nic nevím. Jenom potřebovali, aby byl někdo k ruce a mluvil. Postupem času jsem se všechno naučila a dalších deset let jsem u filmu zůstala.

FDb: Na přelomu století jste se objevila i v několika softcore erotických českoamerických filmech. Máte přehled o tom, jaký měly rozpočet?
Eva Decastelo: To vůbec nevím, ale podle toho, kolik mi dali, rozhodně málo.

FDb: Dneska byste už asi takovou nabídku odmítla …
Eva Decastelo: Odmítla! Už mám dvě děti a jsem někde jinde. Ale tenkrát to byla fakt zábava.

FDb: Máte nějaký oblíbený film?
Eva Decastelo: Mechanický pomeranč. Já mám strašně ráda Kubricka. Jediný jeho film, který mě nebaví, je Full Metal Jacket. Já nemám všeobecně ráda vojenskou tématiku. Ale Mechanický pomeranč a Shining jsou moje nejoblíbenější filmy. Ale u mě je to dané i tím, že miluju science fiction. Jednu dobu jsem byla i členkou české akademie sci-fi.

FDb: Objevila jste se třeba i v seriálu Ulice. Řekla byste, že i tohle byla zajímavá herecká zkušenost?
Eva Decastelo: Tam to bylo úžasné i tím, že Ondřej Pavelka, který mi hrál milence, je herecký pedagog. A strašně mi pomohl, protože jsem do té doby měla zkušenosti s divadlem a vůbec jsem nevěděla, jak točit seriály. Strašně mi pomáhal v tom, co mám a co nemám dělat. Takže to byla výborná škola. A tím, že si mě pamatoval ještě od Kuby Prachaře, protože byl i jeho herecký guru, to bylo hrozně fajn a určitě to pomohlo.

FDb: V jakém dalším filmu vás budeme moct vidět?
Eva Decastelo: Jsem plně vytížená moderováním a Ohnivým kuřetem, kde je ta role teď poměrně rozšířená. Takže těžko říct, kde budou zase potřebovat nějakou arogantní pipinu. Ale ať se klidně ozvou. Hlavně nic charakterního.

FDb: Někde jste zmiňovala i natáčení s Karlem Smyczkem …
Eva Decastelo: Ne, to moje děti hodně točí. Točili Bohému, Spravedlnost a tak. Michálek hrál syna Lukáše Vaculíka v Pravém rytíři, což byla štědrovečerní pohádka, takže měl takovou hlavní dětskou roli. Moje pětiletá Zuzanka zase hrála dceru Ondřeje Vetchého a v Bohémě i dceru Michala Dlouhého, takže jsou docela roztočené a podle mě mají lepší herecké role než já. (úsměv)