Už potřetí jsme měli možnost setkat se s legendárním českým hercem, scenáristou, textařem, dramatikem, autorem, … A už potřetí nám povolil, abychom mu položili několik otázek. Stalo se tak u příležitosti vydání jedné z knížek, které v poslední době vyšly, a pod nimiž je nějakým způsobem podepsaný ...
Zdeněk Svěrák: V té knížce je spousta písniček, které knižně ještě nikdy nevyšly, podle odhadu jich bude asi třicet. A jsou tam některé, které já mám rád, i když se třeba neujaly. Třeba písnička Eskymáček je podle mě nedoceněná, stejně jako písnička Pánbíčku, stůj při mně. Pak jsou tady takové, které už vešly ve známost, jako třeba Angličtina nebo Když se holky vrátí od moří. A pro nejmenší je tady třeba písnička Mateřinky, ta už se ve školkách zpívá.
FDb: Máte přehled o tom, kolik písniček jste za tu dobu spolupráce s Jaroslavem Uhlířem vytvořili?
Zdeněk Svěrák: Abych vám to řekl přesně, tak to bych se musel jít podívat do svého sešitu, ale je jich kolem čtyři sta padesáti.
FDb: Které jsou vaše nejoblíbenější?
Zdeněk Svěrák: Z těch nových třeba Děti jdou ze školy domů. My teď máme tu nevýhodu, že se ty naše písničky už nevysílají v premiéře na ČT1, ale jenom na dětském programu. Takže tím největším šiřitelem není výrobce, tedy televize, ale internet, když to někdo pověsí na youtube. Tam to má největší sledovanost. Třeba Když se zamiluje kůň, tam jsou miliony návštěv.
FDb: Vy píšete texty, pan Uhlíř skládá hudbu. Stalo se někdy, že jste si tyhle role vyměnili? Nebo může se to stát?
Zdeněk Svěrák: To se nikdy nestalo a ani se to nestane. (smích) Ale Jarda už napsal text. Jmenuje se to Já si létám, já se vznáším. To bylo pro Hanu Zagorovou. Tam si udělal i noty, i text. Ale tady z těch nových věcí stojí za zmínku třeba písnička Second Hand, která je podle mě ze všech skoro nejlepší. Je věnovaná Jardovi k narozeninám a je to o tom, jak loví z klavíru novou písničku.
FDb: Váš syn Jan právě natáčí film Po strništi bos, který se opět inspiruje vaším dětstvím. Je tedy pravda, že události, které v tomhle filmu uvidíme, se odehrávají ještě před Obecnou školou?
Zdeněk Svěrák: Ano. Obecná škola se odehrává těsně po druhé světové válce, kdežto Po strništi bos je schováno do Protektorátu Čechy a Morava, kdy jsem nebydlel v Praze, ale museli jsme se přestěhovat na venkov.
FDb: V Obecné škole hrajete vašeho tatínka. V Po strništi bos ho hraje Ondřej Vetchý. Jakou roli tedy nakonec našel pan režisér pro vás?
Zdeněk Svěrák: Dlouho jsme hledali. A to z toho důvodu, že bychom porušili tradici, kdybych se tam vůbec neobjevil. I v Tmavomodrém světě se vyskytuju, ale jenom jako cyklista v dýmu, takže mě nikdo nevidí. (úsměv) Tak tady jsme paní učitelku, která byla ve scénáři, nahradili panem ředitelem. Omladili jsme mě na takových šedesát a přepsali jsme text, abych tam měl co hrát.
FDb: Tentokrát ale nejste autorem scénáře …
Zdeněk Svěrák: Ne, já jsem to nechal Honzovi. Ta knižní předloha je psaná už jako sled obrazů, a kdybych se stal autorem scénáře, tak bych k tomu vlastně už moc nepřidal. Takže jsem si řekl, že režisérovy oči na tom uvidí něco jiného a udělají to lépe. Myslím, že jsem dobře udělal.
FDb: Vaši dceru Hanku nikdy filmařina nelákala?
Zdeněk Svěrák: Ne. Ona jednak učí angličtinu, a jednak píše knížky pro děti.
