Nabízíme povídání se sympatickou herečkou, která ve Wilsonově ztvárňuje v podstatě jedinou výraznější ženskou postavu.
Táňa Pauhofová: (smích) Moje postava se jmenuje Šajndele. Je mladá, naivní, toužící po nějakém romantickém dobrodružství. A to se jí splní.
FDb: V podstatě po delší době jsme vás ve filmu mohli slyšet mluvit i slovensky. Bylo to pro vás v něčem jednodušší nebo už slovenštinu a čestinu ani tolik nerozlišujete?
Táňa Pauhofová: Já myslím, že jsme se s režisérem Tomášem Mašínem rozhodli, že tu češtinu a slovenštinu budeme nějak kombinovat. Takže to není ani čistá slovenština, ani čistá čeština. Protože právě kvůli tomu vztahu ke Kvidovi, kterého Šajndele miluje, se na něj snaží mluvit česky. Myslím si, že je to taková šarmantní kombinace těch dvou řečí. Ale i když točím v češtině, tak se musím soustředit na to, co hraju, a ne na to, jak to říkám. Nevím, mně je čeština strašně blízká, ale jsem si vědomá toho, že jsem Slovenka. Takže se nestylizuju do toho, že mluvím česky, jako kdybych se tu narodila. Ale češtinu mám ráda a snažím se pro tu postavu udělat v rámci češtiny maximum.
FDb: Vaše postava, kterou ve Wilsonově hrajete, má velmi neobvyklé křestní jméno - Šajndele. Znáte někoho, kdo se tak jmenuje?
Táňa Pauhofová: Myslím, že nikoho takového neznám, protože to není zrovna rozšířené jméno, ale myslím si, že v období, ve kterém se příběh Wilsonova odehrává, a v komunitě, ve které se Šajndele pohybuje, to až tak nezvyklé jméno není.
FDb: Není to poprvé, co jste si zahrála ve filmu podle scénáře Marka Epsteina. Připadá vám, že se svým stylem hodně odlišuje od ostatních scenáristů?
Táňa Pauhofová: Já Marka nesmírně obdivuju. On a Štěpán Hulík, se kterým jsem spolupracovala na Hořícím keři, jsou pro mě dva absolutně talentovaní a šikovní scenáristé a je pro mě ctí, když můžu spolupracovat na něčem, co přímo napíšou nebo na čem se podílejí.
FDb: Nemrzelo vás, že Šajndele nemá ve Wilsonově větší prostor?
Táňa Pauhofová: (úsměv) Podívejte se, já si myslím, že toho bylo tak akorát. V rámci té romantiky. Alespoň je to tímto způsobem výjimečné. A vlastně mám to štěstí, že jsem hrála jedinou ženskou roli, takže jsem se tam ocitla tímto výjimečným způsobem, i když na velmi malé ploše.
FDb: Hrála jste už někdy podobnou postavu?
Táňa Pauhofová: Určitě ne. Bylo to pro mě poprvé, co jsem měla možnost si takhle pohrát. Pro mě to byla role za odměnu. Protože doteď jsem se střetávala s náročnějšími výzvami a náročnějšími charaktery. Tohle byla fakt role, kde jsem si mohla hrát. Prostě ani v rámci žánru vlastně o nic nešlo. A to bylo krásné a osvobozující.
FDb: Máte ve Wilsonově nějakou oblíbenou scénu?
Táňa Pauhofová: Protože jsem tam byla tak málo, tak pro mě byly všechny ty věci strašně zábavné a na všechny jsem se těšila. Samozřejmě pro kluky, kteří se tam ocitali dennodenně, je jednodušší vyzdvihnout jeden okamžik. Já jsem tam prostě přišla párkrát, vždycky to byla ohromná legrace a zase jsem šla domů, takže jsem si vlastně užila celé to natáčení.
FDb: Říkala jste, že takto nekorektní film dlouho nikdo nenatočí. Nemyslíte si teď, že Wilsonov mohl v něčem být přeci jen ještě odvážnější?
Táňa Pauhofová: Já jsem sama zvědavá, jak si s tím český a slovenský divák poradí. Nedovedu si představit, co by diváci dělali, kdyby to bylo ještě odvážnější. Tohle si myslím, že je na naše publikum odvážné až dost a že to bude pro diváky velká výzva.
FDb: S nabídkou na případné pokračování byste ale asi neváhala …
Táňa Pauhofová: Ani sekundu! Pro mě by to byl úplně největší dar. Protože jednak Tomáš je skvělý režisér a vůbec celý tým tam byl výborný. Já vím, že když tohle po premiéře říká herečka, že to zní jako klišé, ale s rukou na srdci můžu říct, že tentokrát to pro mě bylo fakt za odměnu. A kdyby se mělo natáčet pokračování, neváhala bych. Pro mě se jedná o lidi, kteří jsou velice profesionální a vědí, co chtějí. Mně se ten film strašně líbí. A myslím si, že pro někoho, kdo je otevřený, má smysl pro humor a chce prožít takovýto hororový/iluzivní příběh, tak pro takového člověka je to úplně perfektní.
FDb: Příště vás budeme moci vidět jakožto Lídu Baarovou …
Táňa Pauhofová: Tak to je zase úplně z jiného soudku. (smích)
FDb: Co pro vás znamenalo zahrát si tuhle slavnou herečku?
Táňa Pauhofová: Je to samozřejmě obrovská čest, ale zároveň také obrovská zodpověnost. Pro mě to bylo velmi náročné a dobrodružné natáčení. Ledacos jsem se mohla naučit, rozšířít si hranice, což je vždycky obohacující. A výsledek? Uvidíme. Herec vždycky odevzdá nějaký polotovar, na kterém se dále pracuje. A může jen doufat, že to bude co možná nejlepší a že ta energie do toho vložená se prostě vrátí. Zároveň si uvědomuju, že už od samého začátku se s tím filmem nesla jakási zlá pověst, ale zároveň s sebou nese obrovská očekávání. Na tomhle já už nic nezměním. Ale doufám, že ten film bude stát za to!
FDb: Mluvila jste před natáčením se Stanislavem Motlem, který za Lídou Baarovou jezdil do Salzburgu a měl možnost ji velice dobře poznat?
Táňa Pauhofová: S ním se mi bohužel nepodařilo se spojit, ale měli jsme štěstí, že byl na natáčení pan (Milan) Wolf, který také jezdil za paní Baarovou do Salzburgu, takže jsem měla takovouto možnost se z první ruky dozvědět spoustu zajímavých informací. Navíc Zdeňka Procházková, která hrála Lídu Baarovou v nejstarším věku, ji osobně poznala. Takže my jsme měli na place vlastně velkou pomoc, co se nějakých osobních pocitů týče. Ale zároveň můžu být navždy vděčná i panu Motlovi za materiál z jeho knih, které se týkají jak toho období první republiky, tak herců, tak toho, jak to tehdy fungovalo na Barrandově, tak vztahu Lídy s ministrem propagandy, ale byly tam i další věci týkající se jejího života, takže jsem vedle scénáře a jejích filmů měla opravdu skvělé materiály na studium. Až jsem občas měla pocit, jako bych s tou Lídou fakt žila.
FDb: Máte už nějaké další nabídky na role ve filmu?
Táňa Pauhofová: Momentálně jsem na tom tak, že nám začala divadelní sezona a já jsem členkou Slovenského národního divadla, takže vím, že následující půlrok budu rozhodně zavřená u nás v divadle a budu zkoušet nové hry.
FOTO: Falcon
