Manželům Andersenovým se narodila holčička, kterou pojmenovali Riley. Tak jako u každého jiného člověka, i v její mysli se záhy začnou objevovat emoce. Jako první se seznámíme s Radostí, jíž následují Vztek, Strach, Smutek a Nechuť. Kromě toho vznikají i různé ostrovy, např. ostrov rodiny, ostrov přátelství, ostrov blbnutí a další. Její mysl je velice prostorná, tudíž kromě jakéhosi řídícího centra, které ovládají právě emoce, tu najdeme třeba vlak myšlenek, prostor pro představivost, ateliéry na výrobu snů, dlouhodobou paměť, kde pracují třídiči, kteří rozhodují o tom, co si má a nemá pamatovat, a také se tu nachází rokle věčného zapomnění, odkud se jen tak nedostanete. U Riley je všechno v naprostém pořádku, dokud se jako jedenáctiletá s rodiči nepřestěhuje z Minesoty do San Franciska, které je docela jiné.

Vypadá to, že pracovat ve společnosti Pixar by mohlo být jedním z nejpříjemnějších, nejpohodovějších a nejradostnějších zaměstnání. Při tvorbě animovaných filmů jako 
Předně by asi nebylo nejsnadnější najít vhodnou představitelku Riley, která si vás určitě okamžitě získá. Stejně jako zhmotnělé a personifikované nehmotné věci a entity. Díky tomu se Inside Out (původní název) stává srozumitelnějším pro děti a zábavnějším i zamyšleníhodným pro dospělé, kteří si jej proto patrně užijí ještě více. Protože tvůrci výborně pracují se subjektivními pocity, jež souvisí se zkušenostmi, které – jak známo – přibývají s věkem. A když si uvědomíme, že hlavní hrdinka (dá-li se to tak napsat) nachází se teprve v předteenagerovském věku, existuje slušná šance, že pixarští položili základ nové úspěšné franšízy. Skvělých nápadů se tu vyskytuje hned několik, a není nejmenších pochybností o tom, že spoustu jich tvůrci ještě mají schovaných v rukávu.

Původně jsem chtěl nějaké uvést, ale pak jsem si řekl, že v tomto případě bude rozhodně lepší, když se necháte překvapit. Ale třeba by příště mohla přibýt další emoce, když někteří vědci tvrdí, že jich je až sedmadvacet. Jde tedy o počin ze dvou třetin velmi originální, ale z té jedné obsahuje takové věci, bez kterých bychom se dozajista obešli (závěrečná dojemná a srdceryvná scénka), i jiné, které jsou dosti předvídatelné (tady bych zase nerad spoileroval). Dodejme tedy jenom to, že se nelze zbavit dojmu, že kdyby Radost zůstala po celou dobu v řídícím centru s ovládacím pultíkem, nabídl by tenhle animák větší zábavu.

V hlavě ale i tak představuje velice lidskou podívanou, snad ještě lidštější než jakou přineslo Chlapectví. A to už je co říct! Zároveň je třeba maximálně pochválit české znění, protože to se na jedničku nepodaří vždycky. Zvláště Ivana Korolová se své úlohy evidentně zhostila s obrovskou Radostí, takže na nás přenese de facto veškerý optimismus. Jo, a také tu máme ten předfilm Láva, ke kterému asi postačí napsat jen to, že je velmi roztomilý a spolehlivě připraví, navnadí a dostane do správné nálady pro zhlédnutí toho delšího filmečku.

FOTO: Falcon