Jméno Walter Mitty se dokonce dostalo i do slovníků, přičemž u něho stojí následující definice: „Obyčejný člověk oddávající se dobrodružnému snění, které je velkolepější než život sám.“ Ano, tenhle Walter Mitty (Ben Stiller) se na první, a vlastně ani na druhý pohled prakticky ničím neliší od ostatních Američanů. Má svůj profil na internetové seznamce eHarmony, který ale bude třeba vylepšit, s čímž mu v průběhu jeho dobrodružství bude pomáhat jistý Todd Maher. Walterovi se také velice líbí kolegyně Cheryl Melhoffová (Kristen Wiig), ale, jak už to tak bývá, zdráhá se jí dát najevo svou náklonnost. Místo toho ji zasazuje do svých snových výjevů, ve kterých se z outsidera stává superhrdina jako od Marvelu.

Cheryl tam pomáhá z nesnází, snadno ji okouzlí, ve stylu Benjamina Buttona s ní „zestárne“, a později ve studeném Grónsku jej inspiruje k velkým činům. Skutečným činům. Walter totiž už desítky let pracuje jako fotoeditor v časopisu Life, který má před sebou poslední tišněné číslo, protože poté bude čtenářům k dispozici jen v elektronické podobě na internetu. Do časopisu svými počiny přispívá proslulý fotograf Sean O’Connell (pěkné cameo Seana Penna), který i tentokrát poslal negativ s tím, že fotka číslo 25 je tou, která má být na titulní straně. Jenže Walter ji přes veškerou snahu nemůže najít. Nový šéf Ted Hendricks (vousaný Adam Scott) na něho stále apeluje, a tak Walterovi nezbyde nic jiného, než najít Seana, ať už je kdekoliv. Shodou okolností se do pátrání zapojí i Cheryl, ale ta po celou dobu zůstává v relativním bezpečí newyorské kanceláře. Zato titulní hrdina procestuje tisíce kilometrů a uvidí věci, které pomohou jeho nezajímavý profil v oné seznamce výrazně vylepšit.

Myslím, že pro diváky nebude žádný problém se s postavou Waltera Mittyho ztotižnit. Koncept „From Zero to Hero“ je divácky velmi vděčný, ačkoliv hlavní hrdina nebude ani po příletu zpět do „Velkého jablka“ žádným Iron Manem. Z outsidera, nebo možná lépe řečeno snílka, se dokáže vyburcovat k obdivuhodným reálným činům. Ale jaký byl ten zásadní impuls? Inu, i tady platí ono známé rčení „za vším hledej ženu“. Právě Cheryl je totiž Walterovou inspirací, pro kterou je ochoten udělat cokoliv. Jeho proměna, kdy se stane odhodlaným člověkem, jenž se začne naplno řídit mottem časopisu LIFE, je skvěle zobrazena ve scéně, kdy si v té malé hospůdce v Grónsku (kde jinak bydlí asi tak osm lidí), představí Cheryl, kterak hraje na kytaru skladbu „Space Oddity“ od Davida Bowieho. Pak naváhá, a klidně sedne do vrtulníku s pilotem, který předtím vyžahnul pořádnou sklenici piva, aby se dostal doprostřed oceánu, kde by se měl na jedné lodi nacházet Sean. Jistě i vy máte kolem sebe osobu, kvůli které byste skočili z vrtulníku do ledového oceánu, vydali se k blízkosti aktivní sopky nebo do odlehlých končin nehostinného Afghánistánu.

Cheryl Walterovi za toto riziko rozhodně stojí, přestože neví, jestli může někdy doufat v něco víc, než jen kolegiální vztah. Ale když vypadá jako Kristen Wiig … Ta se v tomto filmu nepředstavuje v žádné rozjuchané roli, nýbrž jako de facto řadová zaměstnankyně, která chce co nejlépe dělat svou práci, neboť je spořádaná matka malého syna, který rád jezdí na skateboardu. Fakt, že působí takto sympatickým dojmem, byl pro tu základní myšlenku filmu nesmírně důležitý. Ben Stiller se zase objevuje v docela jiné úloze, než na jaké jsme u něj zvyklí. Tady totiž nešlo o jen tak nějaké nezávazné blbnutí, přestože vtipné momenty se v tomto díle najdou a není jich málo. Jen jeho nezpochybnitelný komediální talent by ale na povedené ztvárnění hlavní role tentokrát nestačil a nutno dodat, že si byl skoro padesátiletý herec této skutečnosti velmi dobře vědom.

Kromě hraní před kamerou se posadil i za ní (ovšem velmi zřídka, protože ve filmu snad není scéna, ve které by se nevyskytoval), jelikož se zároveň ujal i režie. U Stillera nic překvapivého, protože na svém kontě už pár režijních počinů má. Ty tři z pěti, které jsem viděl, však měli velmi primitivní až v podstatě téměř  žádnou kloudnou/souvislou dějovou linii. Spíše šlo do značné míry pouze o jakýsi sled komediálních scének na sebe nalepených. Zato Walter Mitty a jeho tajný život má zcela jasnou dějovou linii a navíc je výpravný a epický. A co je nejpozoruhodnější, prakticky ty nejobyčejnější scény jsou jeho možná vůbec nejvější předností, jelikož jsou nádherně natočené. Kupříkladu ta, ve které jede hlavní hrdina na skateboardu po islandské silničce, nepostrádá až jakési lyrické kouzlo. Jistě, najdou se tu i scény, nad kterými se pozastavíte, protože vám asi nebudou dávat docela dobrý smysl, ale nad těmito i některými jinými nedostatky, do značné míry pramenícími ze Stillerova zaběhlého režijního stylu, později možná stejně jen shovívavě mávnete rukou, protože ten příběh je o něčem jiném.

Walter Mitty a jeho tajný život je film o vidění věcí na tísíce kilometrů daleko, vidění věcí skrytých za zdmi a v místnostech, a vidění věcí, kterým je nebezpečné se přiblížit“. Zjednodušeně řečeno se pak jedná o jeden z nejoptimističtějších filmů roku, který je pro dobu Vánoc určitě vhodnější, než třeba tento. Pokud máte nějaké velké plány (ale zatím o nich pouze přemýšlíte), ať už se týkají oslovení slečny, která se vám líbí, rozjetí vlastního podniku, nebo něčeho úplně jiného, tak vám právě Walter Mitty a jeho tajný život může dodat motivaci a odvahu k tomu prvnímu nezbytnému kroku. Dál už to bude jen na vás, jak si povedete. A je tu ještě druhá možnost, a sice přistoupit k tomuto dílu tak jako ke každé jiné komedii, tedy s tím, že se chcete především příjemně (za)bavit.