Zari

Recenze: Letadla

Vydáno dne 22.08.2013
Další z čím dál tím delší řady animáků, kterým se u nás tolik daří. 
„Ze světa, kde Auta mají křídla ...“ Těmito slovy začíná velkolepé dobrodružstvípůvodně bezvýznamného práškovacího letadýlka, které je vlastně spin-offem 
populárních pixarovských Aut a které rozhodně mohlo být ještě velkolepější. Prášek Skočdopole je tradiční jednomotorové letadlo, jehož úkolem není nic jiného, než v malé vísce zvané Vrtulákov, kterou není snadné najít, prostě „zasypávat“ pole speciální směsí. Jenže i přesto by se rád zúčastnil závodu kolem světa. Co na tom, že ostatní letadla, která poletí, jsou větší, zkušenější a některá z nich vypočítavější. 

Musím říct, že animáky příliš nevyhledávám, což je možná trochu paradox, protože Simpsonovi jsou mým nejoblíbenějším seriálem! Vadí mi, že u každého ryzího hollywoodského animáku v kinech je obrovsky znatelné, více než u většiny hraných „věcí“, jak moc chtějí tvůrci „vyrejžovat“ co nejvíce. To samé platí i pro Letadla. Ovšem zároveň je třeba sportovně přiznat, že ti, kteří pracují na poli animovaného filmu, dokážou téměř pokaždé přijít s několika velice vtipnými nápady a sem tam i nějakým tím takřka geniálním gagem či hláškou. A znovu, to samé platí i pro Letadla.

Hlavní hrdina má totiž ten problém, že se bojí výšek. To je skoro stejně nepříjemné, jako kdyby se Blesk McQueen obával rychlosti. Ale tyhle dva nelze dost dobře srovnávat, neboť jsou každý jiný. Zatímco Prášek je od počátku skromný, poctivý a povahově nekonfliktní, McQueen je jeho pravý opak a latinu začne sekat až po setrvání v Kardanové Lhotě. Jeho létajícího „protějška“ nezmění ani záře reflektorů, do které se dostane. Z diváckého hlediska je tedy důležité, a pro děti vlastně i výchovné, že se jedná o outsidera, který se i přes četné nevýhody na své straně nevzdává a jde si za svým cílem.

Když je řeč o dětech, musí se poznamenat, že je velikááánská škoda, že tvůrci film nepojali více jako zeměpisně naučný. Cesta kolem světa k tomu vybízela přímo násilně! Letí se z New Yorku přes Island, Německo, Indii, Nepál, Čínu, Mexiko … a vše, co se děti o těchto zemích s pozoruhodnou historií a unikátními památkami dozvědí, je toto: zaprvé, že v Indii je Tádž Mahál, ačkoliv myslím, že název této úchvatné stavby vůbec nepadne, ale sekvence, která se tu odehrává je tak dokonale zpracovaná, že ani nepůsobí jako animace, nýbrž skutečnost. Zadruhé, že v Nepálu jsou velké, studené hory. Objevivší se mniši děti patrně spíše zmátnou, ale pro dospělé přinesou jeden z těch opravdu povedených momentů. A zatřetí se dozví, že v Mexiku stojí podivné hrbolaté kopečky. Pravda, také budou poučeni o tamním folklóru, kdy (opět spíše ve scéně pro jejich rodiče) jeden z Práškových soupeřů, ale zároveň i přátel – Mexikán zvaný El Chupacabra, zpívá pod okny závodnice Rochelle, původem z francouzské provincie v Kanadě, zamilovanou píseň (tak jako kdysi právě ve Francii trubadúři).

I tentokrát se obejdeme zcela bez jakýchkoliv lidských postav, byť jsou ona Letadla samozřejmě extrémně perzonifikována. Nevím, jak pro vás, ale pro mě osobně tento přístup v animákách funguje výtečně. Krásně se tak využívá toho nereálna, které se s tímto žánrem snoubí, kdy lze vcelku jednoduše vytvořit něco neobvyklého, co by v hraném filmu zabralo stovky hodin práce stejného množství animátorů a kompozitorů. Ačkoliv „nereálna“ je v případě Letadel pojem relativní, protože přestože se tu nevyskytují lidé, neodehrává se děj ve fiktivním světě, ale v tom našem (dokonce se tu mluví o Rockym). Což na jednu stranu nedává tak docela smysl, a na tu druhou znovu zamrzí, že toho ti tvůrci těm dětem z naší krásné planety neukázali více. Zároveň vyvstává otázka: „Kam zmizeli všichni lidé?“. Nějakým zázrakem patrně Letadla a Auta ožila (ať už to bylo přáním malého chlapce, zásahem Skynetu nebo možná přiletěla z jiné planety) a začala se mstít za to, jak jsme se k nim chovali.

Letadla se jinak docela povedla, to je třeba napsat. I vizuálně vypadají velmi pěkně, byť 3D není zdaleka tak výrazné, jak u animovaných filmů v poslední době bývá zvykem. Zato české znění nemá chybu, což je ostatně u animáků také pravidlem. Dokonce se na něm podílel i známý hokejový komentátor České televize Michal Dusík. Jen jsem se trochu obával, že přijdeme o tradiční zesměšňování britského přízvuku v amerických filmech, neboť jeden ze závodníků pochází z Anglie, ale on mluví bez přízvuku i v originále. Jenom je otázka, s čím se Disney (Pixar) vytasí příště? Budou to Vlaky? Ponorky? Tramvaje? Metra? Motorky? Kola? Tříkolky? Čtyřkolky? To by byl teprve vodvaz!
Hodnocení autora: 7/107/107/107/107/107/107/107/107/107/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 
Reklama
Reklama
Reklama