Zari

Recenze: Jack a obři

Vydáno dne 09.04.2013
A máme tu další slibovanou fantasy …
Když byl chudý Jack ještě malý, hltal jeden jediný příběh. Když byla princezna Isabella ještě malá, také měla tento příběh ráda. Šlo v něm o obry, které přemohl král Erik a vyhnal je díky jedné velmi specifické koruně do míst, nacházejících se hodně metrů nad zemským povrchem. Později se však ukáže, že jde vlastně o pověst, tedy jakési „lidové vyprávění s pravdivým jádrem“. To už bude Jack velký a bude pomáhat svému strýci rolničit. Jednou je poslán prodat koně, ale věci se vyvinou tak, že … ne, kůň neprodá Jacka, nýbrž ho Jack vymění za kouzelné fazole od mnicha na útěku. Setká se s Isabellou a pomůže jí od bandy agresorů, načež si ji už převezme její ochránce, rytíř Elmont. Ale to není všechno.

Princezna touží po dobrodružství, kterého se jí s jistým Roderickem, za kterého se má provdat, sotva dostane. Proto za deště potají prchne z království Cloister a cesta ji zavede až do stavení, které obývá Jack. Ten nevěnuje kouzelným fazolím patřičnou pozornost, přestože si je dobře vědom mnichova varování: „Na fazole nesmí přijít voda!“. A co byste řekli? No … no … no … no samozřejmě, že se dostanou do kontaktu s nějakou tou kapkou. Princezna se tak i s celým domem přesune až do země obrů a na Jackovi, Elmontovi, Roderickovi, jeho pobočníkovi Wickem a nemnoha dalších bude, aby ji přivedli po stonku fazole zpět. Tak pravil král. No jo, jenže co se obrů týče, je známo, že „jedna věc nad jiné rozum jim kalí, když lidské maso prvně ochutnají ...“

V současné době je ve filmovém světě dosti moderní převyprávět pohádky či báje. Loni to byly třeba dva odlišné pohledy na Sněhurku (a lovce), které záhy doplnil třetí, ještě bizarnější. A letos jsme si mohli vychutnat řádění Jeníčka a Mařenky. I pohádku o fazolích znají děti v podstatě na celém světě, akorát některé detaily jsou v jednotlivých oblastech odlišné. U nás rozhodně nebude tak známá, jako ty předchozí tři, tudíž se asi nikdo nebude při sledování Jacka a obrů zlobit, že „tohle takhle bejt nemá“. Tvůrcům se podařilo vystavět příběh tak, aby zaujal široké divácké spektrum, čili si přijdou na své jak děti a odrostelější diváci, tak dospělé osoby.

Po dramaturgické stánce je film poměrně zajímavý a scenáristé Darren Lemke, Dan Studney a Christopher McQuarrie odvedli velmi dobrou práci. První divácký kontakt s obry šikovně oddalují až na tu nejvzdálenější možnou hranici. Dále to už, už v jeden moment vypadá, že si tvůrci nechají ten absolutní vrchol až pro pokračování. Což by vysvětlovalo to málo diváků a celkově nižší hodnocení. Ale my se ho sakra dočkáme! Na rozdíl od Hobita či Pána Prstenů, přičemž tyto filmy podle knih J. R. R. Tolkiena občas Jack a obři připomene některými podobnými hudebními tóny. Někdo možná namítne, že samotná bitva ve finále mohla být velkolepější, ale takto scenáristé dodržují tu sympatickou propojenost celého příběhu, trefně podpořenou střihem. Úplný závěr je pak vyřešen velmi vtipně, ba až šalamounsky, a vlastně nechává pootevřená vrátka pro případný sequel, který by byl obrovsky zajímavý, ovšem zároveň také velmi drahý, tudíž, jak už bylo de facto řečeno, vzhledem k tržbám nereálný.

Ještě větší zásluha pak patří Bryanu Singerovi, který režírovat opravdu umí. I v těch ošemetných scénách, které by mohli působit směšně či příliš obyčejně, dokáže zužitkovat své zkušenosti a schopnosti, díky čemuž fungují i po emocionální stránce. To platí například pro tu, kdy dá Jack Isabelle najevo, že ví, že je princezna. Nebo když se z lesa vyřítí za ostatními stádo obrů. Režisér si zkrátka počíná suverénním zůsobem a je fakt velká škoda, že diváci o Jacka a obry nejeví přílišný zájem, neboť doposud se nezaplatil ani rozpočet! Holt dali přednost Mocnému vládci Oz, ačkoliv tato fantasy Sama RaimihoJamesem Frankem, Milou KunisMichelle WilliamsRachel Weisz rozhodně není lepší, ale prostě pojednává o oblíbenějším tématu.

Pro Jacka a obry hraje také úchvatný visuál a s ním související 3D, které tentokrát určitě má smysl a je prakticky po celý film velmi dobře patrné a účinné. Třeba ve scéně, kdy se musí Jack potopit, aby jej okolo procházející obr viděl, budete mít tendenci taky zadržovat dech nebo když Fallon, dvouhlavý král obrů (napůl předehrál BillDavy JonesNighy) zavelí: „Kupředu a dolů“, vyvolá následné dění ještě silnější dojem. Toto není žádná postprodukční konverze! Skutečně se natáčelo 3D kamerami za účasti stereographera. Proto lze trojrozměrnou verzi určitě doporučit.

V hlavní roli se představuje Nicolas Hoult a nutno říci, že je poměrně nevýrazný. Ale ona tu vlastně obecně chybí opravdu silná postava, ačkoliv některé charakterově nejsou nezajímavé. Král Brahmwell (Ian McShane) sice chce dobro pro svou dceru, nicméně řeklo by se „všeho s mírou“. Spíše než zbožňovaného vladaře typu Karla IV. či Leónidase I. připomíná starořímské císaře Nera a Caligulu. Stanley Tucci, jenž se jako Roderick nepřekvapivě trochu podobá Marku Strongovi, kterého v těchto úlohách vídáme častěji, se evidentně velmi dobře bavil, a proto bude tenhle záporák ze všech postav nejvýraznější. Jeho pomocníka, trhlého Wickeho, si zahrál Ewen Bremner (Spud z Trainspottingu).

Jako Elmont se pak představuje Ewan McGregor (Mark z Trainspottingu, samozřejmě), nicméně nečekejte žádného udatného rytíře á la Ivanhoe. Naopak se dá říci, že tenhle nemá daleko k donu Quijoteovi. Eleanor Tomlinson je pak takovou typickou rebelující princeznou, jakou známe z řady pohádek a příběhů. Možná i proto mi připadalo, že ji dabuje (dabing je obecně velmi povedený) Marika Šoposká, která si jich u nás zahrála už požehnaně, takže by to byla vcelku šikovná volba, ale ve skutečnosti jí hlas propůjčila Anna Suchánková. To už ale v podstatě jen tak mimochodem.

Jack a obři podle mého názoru ten souboj s Mocným vládcem Oz, který jsem zmínil v tomto článku, o něco vyhrávají. I když je pravda, že na rozdíl od něj asi nebude pro ty úplně nejmenší, protože obry režisér prezentuje takřka hororově a nechybí ani několik drsnějších scén. Jinak kupříkladu fakt, že film skoro vůbec nerespektuje fyzikální zákony – především gravitaci – nemusí vzhledem k žánru fantasy pochopitelně tolik vadit. Země obrů si ale určitě zasloužila zevrubnější prozkoumání, protože se na ní nachází spousta úžasných míst. A kdo ví, třeba by se tam někde našla i nějaká ta obryně. :-) 
Hodnocení autora: 8/108/108/108/108/108/108/108/108/108/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Kino

Recenze: Světýlka

Po Chvilkách a Slovu stvořila Beata Parkanová tato Světýlka, ve kterých neustoupila od svého působivého režijního... celý článek
Reklama
Reklama
Reklama