Po Star Wars: Epizodě VI – Návratu Jediho druhý komerčně nejúspěšnějí film roku 1983 vypráví o ženě jménem Aurora, která potřebuje, aby ji měl někdo rád. Proto se s velmi přehnanou péčí od dětství věnuje svojí dceři Emmě. Její manžel toho má dost, a tak raději odejde na věčnost. Holčička z toho evidentně také není zrovna dvakrát nadšená, a proto se chce brzy provdat za týpka jménem Flap. Matka nemá radost, ale nic s tím nezmůže. Další nepříjmnost pro ni přichází, když se rodinka její dcery, která ve finále čítá pět členů, přestěhuje z Houstonu do Des Moines v Iowě. Samozřejmě si často volají a do toho začne o Auroru projevovat zájem astronaut-sukničkář, který bydlí hned ve vedlejším domě.

Největší příčina úspěchu tohoto filmu spočívá v tom, že (zvláště v první polovině) vesměs ukazuje, jak to zkrátka chodí na tom světě. Režisér James L. Brooks proto často skáče v čase o několik roků dopředu, aby podtrhnul zaběhnutý koloběh: dítě se narodí – jde do školy – vyroste a má svoje děti, …  Na světě by se rovněž našly tisíce rodin, jejichž fungování narušila nevěra apod. Zajímavé, že Emma se rozčiluje, když ji Flap zřejmě zahýbá, avšak svoji známost se Samem a společné výlety s nikoli nevinnými polibky (a kdo ví, čím vším ještě) považuje za normální. Možná to svádí napsat, že Cena za něžnost jest v některých ohledech ještě aktuálnější v současnosti než tenkrát, ale vlastně by to nebyla tak docela pravda, jelikož lidstvo obyčejně potřebuje delší časový úsek, aby výrazněji změnilo své počínání. Navíc zrovna manželské něvěry jsou holt něčím, co asi nezmizí nikdy.

Tenhle biják se hlásí ke komediálnímu žánru, přestože do něj tak docela nepatří. Příležitostí k zasmání dostanene poskrovnu a o nějakém miloučkém pohlazení taky nemůže být řeč. Autor po celou dobu vypráví především o vážných věcech, které se nesnaží satirizovat ani zlehčovat, jak to můžeme vidět kupříkladu v Mostu špionů nebo v Černobílém světě. V podstatě jedinou postavou, skrze kterou má tendenci vnášet do příběhu legraci, představuje zmíněný soused Garrett Breedlove, jehož si nakonec zahrál Jack Nicholson, protože Paul Newman a Harrison Ford z pochopitelných důvodů odmítli. Nicméně rodákovi z New Jersey role týpka, co rád balí mladší holky a neváhá na férovku říkat, co si myslí (třebaže to může být pro lidi z blízkého okolí nepříjemné), nepřekvapivě sedla a získal za ni druhého ze svých tří hereckých Oscarů. Nutno dodat, že mezi tolika seriózními postavami působí opravdu výstředně. Avšak pro jejího představitele nebylo neobvyklé pustit se do ztvárnění figury, která jde proti proudu. 

 










 

A také nutno připomenout, že i tu třecí cenu Akademie dostal díky Jamesi L. Brooksovi, který jej obsadil do svého projektu Lepší už to nebude a který se podepsal i poslední Nicholsonův film Poznáš, až to přijde? Brooks je pevně spjatý se Simpsonovými (kniha), tak bychom očekávali, že bude zběhlejší v balancování smíchu a dojímání. Pravda, slavný seriál se začal vysílat až šest roků poté. Na Ceně za něžnost je tedy nepozoruhodnější fakt, že ač na postavách není takřka od samotného začátku mnoho sympatického (snad s výjimkou Vernona v podání Dannyho DeVita, který se však zdrží jenom krátce), stejně nás jejich příběh postupně čím dál tím více interesuje, dokud jej Brooks – snad kvůli neodhadnutím cílové skupiny nebo nedostatku invence při dumání nad rozřešením příběhu – druhým plot pointem neshodí.

Cena za něžnost nechce být vyloženě podbízivý film a určitě v něm můžeme vystopovat osobní režisérovo sdělení a vidění. Nedá se tudíž srovnávat například s prvoplánovými kalkuly, jaké vytváří Alejandro González Iñárritu. Nicméně pořád platí, že Brooks prokázal výborný cit, když dával dohromady obsazení, protože nebýt upjatosti Shirley MacLaine, oddanosti Debry Winger, přirozenosti Jeffa Danielse, přesvědčivosti Johna Lithgowa, ale i přítomnosti Lisy Hart Carroll, s nějvětší pravděpodobností bychom o významných oceněních v souvislosti s tímto filmem vůbec nepsali. Jedině kdybychom skutečně zavítali na tu akci NASA do Bílého domu. Pak bychom se jistě dočkali alespoň jedné opravdu nevšední scény.

FOTO: cinema.de