Pod scénář se přitom podepsali Jim a John Thomasovi, kteří napsali Predátora, u kterého i pětatřicet roků poté zatím platí, že budoucí události nepředpověděli. Zamrzí, že za ty roky stvořili jenom hrstku filmů, protože talent, stejně jako schopnost nabídnout divákům, po čem dychtí, jim rozhodně nechyběly. Vždyť moment, kdy hrdina rozstřílí teroristu na sr*čku, se přece nikdy neomrzí. Patrně taky proto pro nás bylo sledování tohoto bijáku někdy v roce 1998 při prvním uvedení v televizi velkou událostí. Ještě předtím, než nastoupíme na palubu, spatříme nepovedenou misi speciální jednotky pod vedením plukovníka Austina Travise, jejímž cílem bylo zneškodnit čečenskou mafii a zmocnit se ukradeného nebezpečného toxinu. V londýnském hotelu se také odpálí sebevražedný atentátník (Juan Fernandez z Krokodýla Dundeeho II).
Letadlo z Athén do Washingtonu unese banda Nagiho Hassana (vskutku trefně vybraný David Suchet), který požaduje propuštění kolegy El Sayeda Jaffy. Rozhodně je nedůvěřivý a opatrný, ale ne až natolik, aby rozpoznal, že odvážná letuška s tváří Halle Berry snadno může svou záškodnickou činností způsobit jeho pád. Travisův tým ve složení Rat (John Leguizamo), Cappy (Joe Morton aka Miles Bennett Dyson z Terminátora II) a Louie (BD Wong) se musí v dramatické scéně pomocí speciálního letadla dostat na palubu, přičemž chybět nebudou ani inženýr Cahill (Oliver Platt) a poradce zpravodajské služby David Grant (Kurt Russell, tak trochu á la James Bond). Asi nemusí zůstat tajemstvím, že sám Travis v podání Stevena Seagala se hrdinně obětuje, takže se v jeho případě jedná vlastně pouze o velice vítané cameo.
Boeing 747 v ohrožení je taková devadesátková klasika, která nezapře, že byla hodně drahá, a ve které pochopitelně nemůžou chybět ani vrcholní představitelé americké administrativy. Nejde jenom o scenáristy, ani Stuart Baird se do režie dalších projektů nehrnul a raději se dále věnoval střihu. Přitom potenciál měl už po tomto svém debutu obrovský, tak jako třeba Marco Brambilla (Demolition Man). Boeing 747 v ohrožení určitě není dokonalý, ba ani originální, ale zkrátka existují filmy, jakým to rádi odpustíme, protože si na nic nehrají a jedinou jejich ambicí je, aby se divák při sledování prostě jenom bavil a užíval si, že záporáci vždycky prohrají, ať už je jejich plán sebezáporáčtější.
FOTO: cinema.de