Veselý film o smutných věcech. 
Mladá psycholožka Indre chce pracovat v léčebně, ve které má významné slovo jeden arogantní doktor. Ten když rozhodne, že právě ona poveze z Vilniusu do Palangy maniodepresivní psychózou trpícího Pauliuse (pokud si náhodou z nějakého důvodu nevymýšlí) a Juste, která se chtěla zasebevraždit, nic s tím nikdo neudělá. Protože Indre nemá mnoho zkušeností, bude je doprovázet zřízenkyně Danguole. A jelikož u něj dochází ke střídání fází, kdy opustil svůj pokoj a začal běhat, zatímco u ní není jasné, jestli ji znovu napadne podřezat si žíly, dá se očekávat, že tahle cesta bude vskutku nestandardní.
Vlastně až do scény, kdy všichni čtyři přijedou k Pauliovu bráchovi pro klíče, není vůbec jisté, jakým směrem se bude film ubírat. Bude to jenom tíživé drama? Uteče cestou Paulius, Juste nebo snad oba? Rozhodně se nedalo čekat, že se dočkáme několika vtipných momentů, které zlehčují závažnost situace. Vedle té scény u bráchy, kdy všechny tři holky předstírají, že jsou příbuzné, se musí uvést třeba ta, kdy jedou za automechanikem a ukecají ho, aby předstíral, že jim opravuje auto kvůli tomu, aby měli důkaz a zakryli skutečnost, že Danguole zapomněli na benzínce, stejně jako rodiče zapomněli Kevina v Sám doma.
Většinu času v autě strávíme povídáním o závažnějších (psychické problémy Paulia a Juste), pozoruhodných (např. co to znamená, když se někdo usměje a druhá osoba na to zareaguje) i zcela malicherných tématech (za jakých podmínek by s ním Juste chodila?). Mimo auto pak budeme na cestě svědky převazování obvazů, pokusu o zmizení či jednoho působivého panického záchvatu. A do doho dojde i na drobné, zdánlivě nesouvisející, ale o to více cool vychytávky - jednou za všechny by byl nápis na billboardu.
Vypisuju to proto, aby bylo zřejmé, že není důvod nevěřit tomu, že se právě taková cesta zrovna těchto lidí v Litvě někdy opravdu odehrála a že při ní tihle lidé zažili přesně tohle. Přežít léto se může pyšnit výborným scénářem, jasnou režijní vizí Marije Kavtaradze, působivou kamerou (dlouhé a detailní záběry pomáhají rozkrýt momentální rozpoložení) a pochopitelně výbornými hereckými výkony tria Gelmine Glemzaite, Paulius Markevicius a Indre Patkauskaite. Ovšem scénář je vždycky základ a precizně napsané dialogy hercům a herečkám jistě usnadnili práci. Tyhle postavy nás budou zajímat, protože rozumíme jejich problémům i přáním, třebaže jinak s nimi nemusíme mít nic společného. Snad kromě hledání toho svého štěstíčka.
Přežít léto představuje další důvod, proč vyrazit na SEVERSKÝ FILMOVÝ PODZIM. Řemeslně se jedná o velice zručně natočené litevské dílo, kde kupříkladu zatímavačka neplní pouze funkci posunu v čase, ale současně také slouží do jisté míry jako předzvěst něčeho neočekávaného. Jenom kdyby ten samotný závěr vyzníval smysluplněji a s vědomím toho, že celá cesta byla k něčemu užitečná a ne že se jednalo o pouhý záchvěv, po kterém se všechno vrátí do starých zaběhnutých kolejí. Na druhou stranu určitý náznak naděje tady je a to se počítá.
