„Napsal jsem povídku Dejvický šmejdi, která byla o tom, jak divadlo nedostane grant a soubor je nucen použít nekalých praktik, aby mohl fungovat dál. Povídka se dostala do ruky Miroslava Krobota, který z ní udělal první verzi scénáře jednoho dílu. A začala Zkáza,“ přiblížil vznik projektu spoluscenárista Ondřej Hübl. Jednotlivé epizody nesou názvy Režisér, AIDS, Vládci loutek, Šmejdi, Smrad a Zkáza. Dalo se čekat, že tak jako v případě Čtvrté hvězdy nepůjde o univerzální humor, nýbrž o takový, ke kterému si dost lidí hledá obvykle cestu obtížněji. Zřejmě i pro jeho nekorektnost, ačkoli z tohoto pohledu už jsme viděli odvážnější projekty.

„Velmi rádi si uděláme legraci sami ze sebe, protože to je jedna z možností, jak čelit skutečné krizi divadla, oddálit jeho zkostnatění a zamezit tvorbě „podstaty“. Z tohoto úhlu pohledu je humor Zkázy lehce absurdní, sebeironický a nekorektní. Diváka pozveme do prostředí Dejvického divadla, kam bývá veřejnosti vstup zakázán a kde můžeme být výjimečně svědky intimních událostí, které by veřejnost neměla vidět,“ dodává Miroslav Krobot, který Zkázu Dejvického divadla zmínil už při našem rozhovoru pořízeném u příležitosti uvedení filmu Kvarteto do kin.

Dejvické divadlo platí za obrovský fenomén, jakému se u nás rovná snad jenom Žižkovské divadlo Járy Cimrmana. Proč tomu tak je, shrnuje MOŽNÁ nejtrefněji Veronika Khek Kubařová: „Myslím, že fenomén je fenoménem právě proto, že je těžko uchopitelný a vysvětlitelný. Prostě je to dobrá chemická sloučenina, která se dala dohromady ve správnou dobu a na správném místě. Jsou to chytří a zajímaví lidé s originálním smyslem pro humor a to snad diváky baví.“ Vedle herců a hereček se v seriálu objeví i skutečná kostymérka, skutečné pokladní, skutečný uklízeč, skuteční rodiče Jaroslava Plesla a další skutečné „zákulisní“ postavy.

Pojďme si teď trochu přiblížit díl nazvaný AIDS, který bude uveden jako druhý v pořadí. Připomínám, že důležité je vědět, že „všechny postavy jsou skutečné.“ Zjistí se, že kostymérka Deniska v létě natáčela s Charliem Sheenem, který nedlouho poté prozradil, že je HIV pozitivní. Protože někteří měli s Deniskou milostné pletky, zavládne panika, protože v divadle jsou všichni velcí kamarádi a velké kamarádky, takže je pravděpodobné, že nakažených může být více. Do toho má být zvolen nový umělecký šéf, protože Miroslav Krobot toho má po neudělení grantu a po krachu s angažováním známého režiséra Huhtaly tak akorát.

Čili budeme svědky klasické schůze, které se udajně „přesně takhle odehrávají.“ Tedy povětšinou za méně dramatických okolností. Na jevišti se během představení odmítne Plesl dotknout Davida Novotného. Ne proto, že by měl na sobě kostým Medvídka Pú, nýbrž kvůli tomu, že může být nakažený. Taky v tomto díle může mít divák často z některých situací rozpočité pocity. Protože nejsou zrovna dvakrát vtipné, byť určitou pointu mají. Někdy to působí spíše dojmem, že se jedná o takovou „malou domů“. Neboli interní vtípek, jaký mimo členy souboru nikdo nepochopí. Rozhodně ale není nezajímavé sledovat tu hranici mezi tím, co se možná doopravdy stalo, a tím, co je čirá fikce a mystifikace. Z tohoto pohledu Zkáza Dejvického divadla téměř jistě pobaví, třebaže – jak uvedeno – není prvním projektem svého druhu.

FOTO: ceskatelevize.cz